Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO: Moskva na Ukrajině nepotřebuje invazi, stačí jí vojáci v utajení

  7:56aktualizováno  15:23
Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove si už nemyslí, že by pravidelná ruská armáda chystala vpád na východ Ukrajiny. K tomu, aby Moskva dosáhla svého, podle něj stačí dosavadní taktika, tedy podněcování nepokojů a separatistických tendencí.

Transportéry ruských separatistů u Slavjansku (5. května 2014) | foto: Reuters

Ruské tvrzení, že na východě Ukrajiny působí pouze ukrajinští povstalci, je podle americké generála zcela klamné. Je jasné, že tu operují i příslušníci ruských speciálních sil, podobně jako na Krymu před připojením k Rusku, uvedl Breedlove.

Krize na Ukrajině

"Pamatujme, že Putin popíral jejich přítomnost na Krymu a teď ji přiznává. To samé vyjde najevo na Ukrajině, až přijde čas," řekl na návštěvě Ottawy diplomatům a vojákům. "To, co jsme viděli na Krymu, se přesně zrcadlí i na východní Ukrajině," dodal.

Podle ukrajinského ministra vnitra Arsena Avakova v pondělních bojích u východoukrajinského Slavjansku zahynulo přes třicet separatistů. 

Mezi mrtvými je i řada ozbrojenců z Ruska, Krymu a Čečenska, uvedl Avakov na Facebooku. Ukrajinská armáda podle něj přišla o čtyři vojáky, dalších dvacet bylo zraněno.

Vláda nařídila uzavřít letiště v Doněcku. Podle mluvčí letiště zatím není známo, jak dlouho výluka potrvá. Z webu letiště je patrné, že  i přes výluku v úterý až se sedmihodinovým zpožděním vzlétly dva spoje do Kyjeva. Není jasné, zda uzavírka souvisí s vojenskou operací ukrajinské armády, která v pondělí zesílila tlak na východě země. 

Situace zde byla v úterý stále napjatá, o žádných větších střetech ale zprávy nepřišly.

Zpřísnila se ovšem bezpečnostní opatření v Kyjevě, na příjezdových cestách do města jsou zřízena kontrolní stanoviště. Podle ministerstva vnitra má toto opatření zabránit možným přesunům zbraní, trhavin a propagandistických letáků

Tato taktika je pro NATO problematická

Rusko shromáždilo u ukrajinské hranice desítky tisíc vojáků, což vzbudilo obavy z možné vojenské invaze. Kreml si již několikrát přímo vyhradil právo hájit zájmy etnických Rusů všemi možnými způsoby, i když by silové řešení bylo podle prezidenta Putina až na posledním místě.

Breedlove ještě před týdnem pokládal za nejpravděpodobnější, že Rusko vyšle vojáky na jižní Ukrajinu a zajistí pozemní spojení s Krymským poloostrovem před případným ovládnutím Oděsy a dalším postupem na západ k Moldavsku a Podněstří.

"Dnes bych ale řekl, že už to nepokládám za nejpravděpodobnější postup. Domnívám se, že Putin může splnit své cíle na východní Ukrajině, aniž by jeho jednotky přešly hranice. Myslím si, že bude pokračovat v tom, co dělá - diskreditovat vládu, vytvářet nepokoje, připravit půdu pro separatistické hnutí," uvedl Breedlove a tím, že  by se takto Rusko podařilo upevnit vojenský a ekonomický vliv nad východem Ukrajiny.

"To by bylo pro NATO nejproblematičtější, protože pokud vojska nepřejdou hranici, hádám, že se mnozí budou chtít vrátit k normálnímu životu. Já si ale nemyslím, že anexe Krymu je normální," dodal generál.

Fotogalerie

Při "protiteroristické operaci" ukrajinské armády byly v bojích se separatisty sestřeleny již čtyři vrtulníky.

Spekulace o tom, jestli ukrajinské vrtulníky sestřelily právě ruské speciální jednotky, se podle něj zatím nedají potvrdit ani vyvrátit. Několik protiletadlových střel totiž bylo ukradeno i z ukrajinských zbrojnic.

 Rusko na Ukrajině podle velitele sil NATO ukazuje, že se nechová jako partner, a to by mělo více členských zemí aliance přimět ke zvýšení výdajů na obrany na dohodnutou úroveň dvou procent hrubého domácího produktu. Česko nehledě na tento závazek vydává na obranu jen asi jedno procento HDP.

Rusko letos posílí černomořskou flotilu

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý oznámil, že Rusko ještě letos posílí svou černomořskou flotilu o nové ponorky a novou generaci lodí. Flotila sídlí v Sevastopolu na poloostrově Krym, který Rusko v březnu anektovalo.

Do roku 2020 podle ministra na rozvoj flotily poputuje přes 86 miliard rublů (přes 47,5 miliardy korun). Ruské námořnictvo má letos zařadit do služby přes čtyřicet nových plavidel, mimo jiné jaderné ponorky, korvety, fregaty, menší raketové lodě či torpédoborce.

Moskva chce modernizací svých flotil reagovat na "nové hrozby" a být schopná vojensky zasáhnout v kterémkoli oceánu.

Separatisté ve Slavjansku střeží město před ukrajinskou armádou:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.