Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NATO chce kvůli Ukrajině vybudovat nové základny na východě Evropy

  11:55aktualizováno  12:33
Severoatlantická aliance uvažuje o vybudování předsunutých základen či logistických skladů ve východní Evropě. Podle generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena to má odradit Rusko od případných snah destabilizovat situaci například v pobaltských zemích.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na Bruselském fóru | foto: NATO Photos

Rasmussen promluvil o spojeneckých plánech týden před summitem NATO ve Walesu, kde by měly členské země přijmout ve světle ukrajinské krize a chování Ruska celý balík obranných opatření. Ty mají především ujistit některé země, které s Ruskem bezprostředně sousedí, že Aliance je připravená je bránit.

Krize na Ukrajině

„Přijmeme to, co nazýváme pohotovostní akční plán, jehož cílem je jednat rychle v tomto zcela novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Máme něco, co se již nazývá Síly rychlé reakce NATO, jejichž úkolem je v případě potřeby rychlé nasazení. Nyní je naším záměrem vytvořit něco, co bych nazval předvoj v rámci těchto Sil rychlé reakce, který by byl ve stavu velmi vysoké připravenosti,“ prohlásil Rasmussen pro britský The Guardian a několik dalších deníků.

V akci do několika hodin

V případě ohrožení by jednotky rychlé reakce mohly být nasazeny během několika hodin. Jak Rasmussen podotkl, vyslání nových sil k ruským hranicím totiž určitě vyvolá silnou reakci Moskvy.

„Aby bylo možné takové rychlé posily poskytnout, jsou také zapotřebí nějaká přijímací zařízení v hostitelských zemích. Tak ty budou zahrnovat předběžné umístění zásob, vybavení, přípravu infrastruktury, základny, velitelství. Výsledkem bude, že v budoucnu bude přítomnost NATO na východě viditelnější,“ dodal Rasmusen.

Podle něj se podaří příští týden překonat určité názorové rozdíly, které mezi spojenci v této otázce panují. Zatímco pobaltské státy, Polsko, Rumunsko, ale i USA nebo Británie takové snahy podporují, Francie, Itálie či Španělsko jsou proti. Přinejmenším nerozhodné je také Německo.

Fotogalerie

„Ohrožené země“ volají po trvalé vojenské přítomnosti NATO. Summit v Cardiffu však zřejmě z formulace „trvalé“ rozmístění vypustí. Podle Rasmussena totiž může Aliance demonstrovat svou připravenost v regionu například pravidelnými rotacemi a vysokou frekvencí cvičení. „Jde o to, že každý potenciální agresor by měl vědět, že by neměl vůbec pomyslet na útok proti spojenci z NATO, protože narazí nejen na vojáky z dané země, ale na síly NATO,“ řekl Rasmussen.

Jedinou základnou NATO na východ od hranic z dob studené války je u polského Štětína. Varšava už nabídla, že by tato základna mohla sloužit pro další rozšiřování sil směrem na východ.

Mělo by NATO rozšířit své aktivity směrem na východ Evropy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 30. srpna 2014. Anketa je uzavřena.

ANO 2638
NE 1213

Čtyři fondy pro Ukrajinu

Rasmussen také nastínil kroky, jež mají vést k tomu, aby Ukrajina zvýšila svou obranyschopnost. Nezbytná bude podle něj modernizace ozbrojených sil a další pomoc, která má Kyjevu pomoci vzdorovat ruským hrozbám.

Než válčit s Ruskem, vraťme se ke kořenům, zní z Česka před summitem

„Viděli jsme, že Rusové zlepšili své schopnosti. Mohou za velmi krátký čas převést vojenské cvičení do útočné vojenské operace,“ konstatoval Rasmussen. A pokud je Západ překvapen ukázkou ruské hybridní války, Ukrajina je podle něj naopak po vojenské stránce v žalostném stavu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ostatně bude v Cardiffu jedinou hlavou nečlenského státu Aliance. S osmadvacítkou má vyjednávat o zřízení až čtyř svěřeneckých fondů, které by pomohly financovat reformy a modernizace ukrajinských ozbrojených sil.

„Musíme čelit realitě, Rusko nepovažuje NATO za partnera,“ uzavřel Rasmussen.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.