Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miloševič, Karadžič a Mladič nejsou jedinými symboly krvavého Balkánu

  20:52aktualizováno  20:52
Dopadení bosenskosrbského generála Ratko Mladiče připomnělo krvavou etapu balkánských dějin konce minulého tisíciletí. Mladič brzy poputuje před haagský tribunál, který ho viní ze zločinů proti lidskosti. Kdo byli další aktéři etnických čistek, jež se v 90. letech staly symbolem rozpadu bývalé Jugoslávie?

Slobodan Miloševič, Ratko Mladič a Radovan Karadžič na tiskové konferenci v Bělehradě (duben 1994) | foto: Profimedia.cz

Balkánské války z první poloviny 90. let charakterizuje kromě zadrženého Mladiče několik dalších jmen válečných zločinců, která ve státech na území bývalé Jugoslávie jen tak někdo nezapomene. Vyskytuje se mezi nimi i jedno ženské.

Nyní jednasedmdesátileté někdejší prezidentce bosenských Srbů Biljaně Plavšičové se přezdívalo "císařovna Biljana". Leckdo ji znal i jako "železnou lady", která se, když na jaře 1992 vyhlásili bosenští Srbové vlastní stát, stala jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi.

Ratko Mladič

V následující válce si vydobyla pověst zastánkyně tvrdé linie, a když se Karadžič v roce 1996 stáhl z veřejných funkcí, postavila se do čela Republiky srbské. Pak překvapivě vystupovala proti radikálním Karadžičovým přívržencům, čímž si získala podporu mezinárodního společenství. U moci se udržela dva roky.

Plavšičová se v lednu 2001 dobrovolně přihlásila k Mezinárodnímu válečnému soudu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Ten jí o dva roky později uložil trest jedenácti let vězení. Plavšičová opustila brány káznice už v říjnu 2009.

Tedy jen půl roku poté, co srbská policie dopadla jejího předchůdce v prezidentské funkci Radovana Karadžiče. Bývalý psychiatr a básník Republice srbské vládl v letech 1992-1996. (vše o kauze Radovana Karadžiče zde)

Právě v průběhu jeho působení v čele tohoto státu zuřila v Bosně a Hercegovině občanská válka, kterou provázely mnohé brutální výpady proti civilistům, včetně proslulého masakru v Srebrenici. Při zásahu bosenskosrbské armády tehdy v červenci 1995 zahynulo přes osm tisíc muslimů. Rozkaz k útoku údajně vydal generál Ratko Mladič, kterého Srbové zatkli ve čtvrtek.

Srbové po 15 letech zatkli Ratko Mladiče

Bývalého generála udal anonym

Karadžič, kterému je nyní 66 let, byl stíhán kvůli genocidě, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti od roku 1995. Stále se mu však dařilo úspěšně unikat před spravedlností. Srbové ho dopadli až v červenci 2008 v Bělehradě.

Bývalý prezident pracoval jako soukromý lékař alternativní medicíny. Na útěku si změnil nejen identitu, ale i vzezření. Měl dlouhé bílé vlasy a vousy, tvář mu zakrývaly brýle a viditelně zhubl. Proces s ním byl zahájen v říjnu 2009.

Ovšem hlavní role za rozpoutání válečného konfliktu na Balkáně v 90. letech se připisuje někdejší jugoslávské a srbské hlavě státu Slobodanu Miloševičovi. Do popředí ho koncem 80. let minulého století vynesla vlna srbského nacionalismu.

Šéf srbských komunistů byl v roce 1990 zvolen srbským prezidentem a o sedm let později se stal hlavou srbsko-černohorské Jugoslávie. Z čela země odstoupil až v roce 2000, kdy musel uznat porážku ve volbách.

O necelý rok později ho Srbsko vydalo do Haagu, kde byl tribunálem ICTY obviněn ze zodpovědnosti za válku v Kosovu (1998-1999), z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za válek v Chorvatsku (1991-1995) a Bosně (1992-1995). V případě Bosny ho žalobci vinili i z genocidy.

Miloševič se hájil sám a dokola odmítal všechna obvinění, stejně jako legitimitu tribunálu. Rozsudku se přesto nedočkal, zemřel na selhání srdce v březnu 2006. Bylo mu 64 let. (více zde)

Gotovina za mřížemi, čeká se na Hadžiče

A uplynul sotva měsíc od chvíle, kdy stránky mezinárodního tisku plnily zprávy o konfliktu na Balkáně. V polovině dubna ICTY poslal na 24 let za mříže chorvatského generála Ante Gotovinu, jenž velel chorvatské armádě v oblasti Splitu.

Gotovina také proslul jako velitel operace Bouře z roku 1995 v jižní části Republiky srbská Krajina. Chorvatská armáda tehdy dobyla samozvaný stát, který vyhlásili Srbové po jednostranném odtržení Chorvatska od Jugoslávie v roce 1991. Při ofenzivě a v následných akcích bylo zabito nejméně 150 srbských civilistů a 150 tisíc až 200 tisíc lidí muselo uprchnout.

Policie někdejšího vojáka zatkla před šesti lety na Kanárských ostrovech. Proces s ním byla zahájen v březnu 2008. ICTY Gotovinu zprostil obvinění ze zločinů proti lidskosti, ale konstatoval, že ačkoli generál zločiny osobně nespáchal, byl přímo zodpovědný za své jednotky. Spolu s ním byli odsouzeni i další dva chorvatští generálové. Chorvatská vláda poslala do Haagu formální protest, Gotovina je ve své vlasti mnohými považován za hrdinu.

Srbsko se dopadením Mladiče posunulo o velký krok kupředu ve svých snahách o připojení k Evropské unii. Brusel si vždy kladl dopadení válečných zločinců za jednu z hlavních podmínek. Srbům ještě zbývá dopadnout bývalého prezidenta samozvané Republiky srbská Krajina (RSK) Gorana Hadžiče. Ten se údajně měl podílet na masakru více než 200 civilistů ve Vukovaru a spravedlnosti stále uniká.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Policie v Barceloně zastřelila muže, měl falešný sebevražedný pás
Katalánská policie zastřelila Maročana, který vraždil v Barceloně

Policie zastřelila Younese Abouyaaqouba, který podle vyšetřovatelů ve čtvrtek v Barceloně autem zabil třináct lidí a dalšího při útěku. Na Twitteru to...  celý článek

Policie uzavřela v Marseille místo, kde auto najelo do autobusových zastávek...
V Marseille naboural vůz do zastávek. Jeden člověk zemřel, řidiče zatkli

V jihofrancouzském městě Marseille naboural vůz do dvou autobusových zastávek ve dvou různých čtvrtích. Jedna žena při nárazu zemřela a jeden muž vyvázl se...  celý článek

Ikonická hodinová věž v Londýně Big Ben na příští čtyři roky utichne.
Big Ben si odbil svoji poslední hodinu, čeká ho čtyřletá rekonstrukce

Známá hodinová věž v Londýně se v pondělí po poledni naposledy rozezněla před čtyřletou odstávkou z důvodu plánované rekonstrukce. Kromě odpojení zvonu se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.