Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Haag poslal generála Gotovinu za válečné zločiny na 24 let za mříže

  11:59aktualizováno  16:44
Mezinárodní tribunál v Haagu odsoudil chorvatské generály Anteho Gotovinu a Mladena Markače. U soudu se zodpovídali z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se dopustili před 16 lety při operaci Bouře proti Srbům. Gotovina dostal 24 let a Markač 18. Třetí generál Ivan Čermak byl zproštěn viny.

Ante Gotovina před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu (15. dubna 2011) | foto: AP

Prokurátor původně požadoval pro pětapadesátiletého Gotovinu, který v operaci Bouře velel chorvatské armádě, 27 let vězení. Pro velitele zvláštních jednotek chorvatské policie Markače žádal trest ve výši 23 let a pro bývalého zástupce chorvatského ministra obrany Čermaka 17 let. Ten nakonec vyvázl jako jediný bez trestu, soud ho pro nedostatek důkazů osvobodil. 

Vinu ale opakovaně odmítali všichni tři generálové, kteří jsou v Chorvatsku velmi populární. Gotovinu, který skončil v rukách zákona před šesti lety ve Španělsku, Chorvaté považují za národního hrdinu.

Generál Ante Gotovina je v Chorvatsku stále populární

Generál Ante Gotovina je v Chorvatsku stále populární

I proto svolali váleční veteráni na sobotu do Záhřebu demonstraci. Organizátoři akce doufali v osvobození generálů. Už dříve však připustili, že se tak zřejmě nestane, protože haagský tribunál je podle nich řízen polickými zájmy a ne spravedlností.

Generálové se podle prokuratury dopustili zločinů proti lidskosti, když v roce 1995 dobyli samozvanou Republiku srbská Krajina (RSK). Nechali zabít 324 Srbů, další desetitisíce musely utéct. Chorvatští vojáci postupovali podle některých názorů úmyslně bezohledně, aby přiměli co největší počet Srbů z chorvatského území odejít.

Republiku srbská Krajina jednostranně vyhlásili chorvatští Srbové na konci roku 1991 na zhruba třetině území Chorvatska. Reagovali tak na odtržení Chorvatska od Jugoslávie v létě téhož roku. RSK zanikla po chorvatské ofenzivě v srpnu 1995.

Vinen z drancování, zlovolného ničení měst, vražd...

Pětapadesátiletého Gotovinu soud v pátek uznal vinným z pronásledování, nuceného odsunu, drancování, zlovolného ničení měst a vesnic, vražd, nelidského jednání a krutého zacházení. Konstatoval dále, že Gotovina tyto zločiny osobně nespáchal, byl však jako vrchní velitel za své jednotky přímo zodpovědný.

"Soud považuje dělostřelecké ostřelování Benkovace, Kninu a Obrovace ze 4. a 5. května 1995, nařízené generálem Gotovinou, za nezákonné útoky na civilisty a civilní cíle," prohlásil soudce Alphons Orie při čtení rozsudku v Haagu. "Toto chování Gotoviny působilo jako vzor a významně přispělo k obecně zločinnému charakteru tažení," dodal.

Gotovina se odvolá, verdikt rozzlobil i chorvatskou vládu

Obvinění ze zločinů proti lidskosti soud chorvatského exgenerála zprostil. Do výkonu trestu se mu započítá pět let a čtyři měsíce, které strávil ve vyšetřovací vazbě. Gotovinův advokát Gregory Kehoe po vynesení rozsudku oznámil, že jeho klient se proti verdiktu určitě odvolá.

S verdiktem není spokojena ani chorvatská vláda. Premiérka Jadranka Kosorová uvedla, že její vláda použije všechny legální prostředky k napadení verdiktu, podle něhož jsou Gotovina i někdejší chorvatský prezident, už zesnulý Franjo Tudjman, spoluodpovědní za zločiny při vytlačování etnických Srbů z okupovaného regionu Krajina.

O dalších právních krocích se měli podle Kosorové radit členové jejího kabinetu. "Operace Bouře byla legální operací, jejímž cílem bylo osvobození okupovaného chorvatského území," prohlásila Kosorová.

Rozsudek jako důkaz nestrannosti tribunálu

Generál Markać velel speciálním policejním jednotkám nasazeným v rámci operace Bouře. Byl shledán vinným ve většině bodů jako Gotovina. Generál Čermak byl velitelem posádky v Kninu, obviňované z uskutečňování "etnických čistek" proti Srbům. Oba generálové, Čermak a Markać, se ICTY vzdali dobrovolně 11. března 2004, tedy ještě před dopadením Gotoviny.

Srbští uprchlíci čekají na vlak během svého útěku před ofenzivou ve samozvané Republice srbská Krajina v létě 1995

Srbští uprchlíci čekají na vlak během svého útěku před ofenzivou ve samozvané Republice srbská Krajina v létě 1995

Gotovina před dopadením dlouho unikal, zatčen byl až v prosinci 2005 ve Španělsku. Tehdy už se stal zjevnou překážkou pro přijímání Chorvatska do Evropské unie, ztratil proto rozhodující politickou podporu. Jeho zatčení ale vyvolalo v zemi protestní demonstrace. Chorvatský tisk s odvoláním na diplomatické zdroje uvedl, že informátorovi, který pomohl policii Gotovinu dopadnout, vyplatily USA odměnu pět milionů dolarů.

Rozsudek nad trojicí se očekával také jako důkaz nestrannosti tribunálu. Zejména srbská strana často tvrdí, že odsuzováni dosud byli převážně Srbové, zatímco na zločiny páchané ostatními národnostmi bývalé Jugoslávie na Srbech se často zapomíná.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.