Původní seznam lidí, kteří symbolizují krvavý konec tisíciletí v bývalé Jugoslávii, čítal 161 jmen. Všichni jejich nositelé se měli zodpovídat před trestním tribunálem z válečných zločinů (ICTY).
Srbové po letech dopadli Ratko MladičeGenerála udal anonym |
Ve čtvrtek nad ránem na listu zbývala už jen dvě jména: Ratko Mladič a Goran Hadžič. Chvíli před šestou hodinou ráno speciální jednotka dopadla prvního z nich. Zestárlý a nemocný Mladič se zatýkání nebránil a nyní se čeká na jeho vydání do Haagu.
Goran Hadžič na seznamu osiřel. Na jak dlouho, to se uvidí. Srbský prezident Boris Tadič ale na čtvrteční tiskové konferenci k dopadení Mladiče slíbil, že bezpečnostní složky ve svém pátrání nepoleví, dokud před soud nedostanou všechny aktéry balkánských čistek z devadesátých let.
Dvaapadesátiletý etnický Srb Hadžič se narodil v září 1958 v Pačetinu na území dnešního Chorvatska. Až do prvních záchvěvů válečného běsnění pracoval ve východochorvatském Vukovaru jako skladník. Po dosažení plnoletosti se stal členem Svazu komunistů Jugoslávie, koncem 80. let přešel do Srbské demokratické strany.
Ze skladníka prezidentem
Hadžič se politikou zabýval hodně, nebylo proto divu, když ho v roce 1990 zvolili do rady Vukovaru a spolu s výbušnou atmosférou na Balkáně po rozpadu bývalé Jugoslávie strmě stoupala i jeho kariéra.
O necelý rok později se stal prezidentem samozvané Republiky srbská Krajina (RSK) a na postu se udržel dva roky. Právě v té době se údajně podílel na masakru dvou set vukovarských civilistů, kteří se nehlásili k srbské národnosti.
V červenci 2004 ho ICTY obvinil z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti včetně genocidy. Celkem je stíhán ve 14 bodech obžaloby, napsala agentura Reuters.
Jenže policie už ho nezatkla. Pouhý měsíc před vydáním zatykače Hadžič zmizel ze svého domu v Novém Sadu (asi 80 kilometrů severovýchodně od Bělehradu). A dosud se o něm neobjevila žádná zpráva. Novosadský dům policie prohledala naposledy před dvěma lety.
