„Náš společný cíl je znatelně a trvale snížit počet běženců a zároveň nadále pomáhat lidem, kteří naši pomoc skutečně potřebují. Spor se vede jen o to, jak bychom toho měli dosáhnout,“ řekla Merkelová. „Samo sebou se rozumí, že se vší silou zasadím o to, aby se evropsko-turecký postup prosadil jako ta cesta, po níž se vyplatí jít,“ uvedla.
Na základě dohody mezi EU a Tureckem by mělo být možné lépe bránit pašerákům v dopravě uprchlíků přes Egejské moře a běžence vracet zpět do Turecka. Podle Merkelové to umožní znovu uzavřít vnější hranici schengenského prostoru mezi Řeckem a Tureckem, která je v současnosti pro postup tisíců uprchlíků klíčová.
O turecké pomoci se zpomalením přílivů migrantů do Evropy měl premiér země Ahmet Davutoglu ve čtvrtek jednat s evropskými státníky, kteří ho přizvali k bruselskému summitu. Ankarou však ve středu večer otřásl teroristický útok, kvůli němuž Davutoglu cestu zrušil (více o útoku zde).
„Jako Evropská unie se musíme naučit chránit naši námořní hranici, je to těžší než u pozemní hranice. Pokud se to nenaučíme, čekají nás brzy stejné problémy také u italských břehů,“ řekla Merkelová. EU podle ní nemůže reagovat na uprchlickou krizi tak, že na pevnině vybuduje plot, kterým se oddělí od pobřežních států, a bude říkat, že se jí jejich problémy netýkají.
Zatímco Merkelová sází na spolupráci s Tureckem, země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) hovoří o takzvaném plánu B, který by spočíval ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Zastánci obou řešení se střetnou v Bruselu, kde ve čtvrtek začíná důležitý summit špiček EU.
Merkelová před poslanci zopakovala, že dlouhodobě lze uprchlickou krizi vyřešit jedině v zemích, odkud běženci pocházejí. „Je mimo pochybnost, že dlouhodobě k nám bude přicházet méně lidí jedině tehdy, když se budeme angažovat v místech, odkud přicházejí, a odstraníme důvody, kvůli nimž s vydávají na útěk,“ řekla.
Merkelová také vyjádřila spokojenost k postojům německého obyvatelstva v uprchlické krizi. „Přes všechnu kritiku průzkumy ukazují, že je stále přes 90 procent Němců přesvědčeno, že lidé, kteří utíkají před terorem, válkou a pronásledováním, by měli mít možnost získat v Německu ochranu. To mi připadá skvělé,“ řekla Merkelová.
Rakousko: Maximálně 3200 uprchlíků za den
Migrační politiku Angely Merkelové podpořil před unijním summitem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle Junckera se díky důležitým rozhodnutím turecké vlády do západní Evropy dostalo mnohem méně běženců. V Řecku se prý navíc daří snímat otisky prstů už 90 procentům žadatelů o azyl, ještě v září to přitom nebylo ani deset procent.
Státnickou roli Merkelové v migrační krizi Juncker přirovnal k úloze Helmuta Kohla během znovusjednocení Německa. Spojení Spolkové republiky a Německé demokratické republiky podle něj také bylo dlouho sporné a nakonec se ukázalo jako správné řešení. „Angela Merkelová v úřadu přečká všechny své současné kritiky,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém německému bulvárnímu deníku Bild.
Uprchlická krizePAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda POBŘEŽNÍ STRÁŽ: Jedeme na 150 procent ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžnecům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet |
Migrační politiku před summitem přitvrdilo Rakousko, které leží na trase běženců mířících do Německa. Ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová ve středu prohlásila, že úřady budou do země vpouštět denně maximálně 3200 běženců, kteří „chtějí žádat o mezinárodní ochranu v některém ze sousedních států“.
Jen osmdesáti z nich umožní Rakušané žádat o azyl na svém území, ostatní by měli pokračovat do sousedních zemí. Limit 80 žadatelů o azyl denně platí jen na hranicích, podávání žádostí ve vnitrozemí bude nadále možné. Nová pravidla začnou platit od pátku.
Vídeň se tak pravděpodobně chystá na jarní příliv běženců, v současnosti do země přichází asi 1000 lidí denně. Rakousko také plánuje zavedení pasových kontrol na dvanácti dalších hraničních přechodech. Pohraničníci tak budou střežit prakticky celou jižní hranici země. Bezpečnostní opatření mají připomínat situaci u přechodu Spielfeld, kde Rakušané podél hranice se Slovinskem vztyčili „zvláštní technickou bariéru“ (více zde).
V Rakousku s 8,7 miliony obyvatel požádalo loni o azyl 90 000 lidí. V lednu vláda zejména pod tlakem koaličních lidovců rozhodla, že letos přijme už jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500.
Merkelová: Británie musí zůstat v EU
Dalším tématem nadcházejícího evropského summitu bude jednání o britských požadavcích na reformu Evropské unie. Merkelová je ochotna vyjít vstříc Británii v dohodě o úpravě jejích vztahů s Evropskou unií, o níž se bude jednat od čtvrtka na summitu EU. Oprávněný je podle ní i požadavek Londýna na zabezpečení britského sociálního systému proti zneužívání. Kancléřka ale odmítá diskusi o omezení volného pohybu.
„Je v našem národním zájmu, aby Británie zůstala aktivním členem silné Evropské unie,“ řekla ve středu Merkelová ve Spolkovém sněmu. Podotkla také, že mnoho věcí, které se snaží při reformě EU prosadit britský premiér David Cameron, jsou i v zájmu Německa.
Cameron pod tlakem britských euroskeptiků slíbil, že uspořádá referendum k dalšímu členství země v unii. Před referendem chce ještě vyjednat nové podmínky britského členství. Varoval evropské partnery, že pokud nevyhoví jeho požadavkům, hrozí odchod Británie z EU. Cameron slíbil vyhlášení referenda do konce roku 2017, ale v případě nynější dohody na summitu by podle komentářů mohlo být již letos v červnu.
