Radnice v Mariupolu, kterou obsadili proruští separatisté (20. dubna 2014)

Radnice v Mariupolu, kterou obsadili proruští separatisté (20. dubna 2014) | foto: AP

Boje v Mariupolu pokračují, radnici opět drží separatisté

  • 499
Ukrajinské jednotky získaly zpět radnici v přístavu Mariupol, kterou v úterý obsadili proruští rebelové. Vzápětí ji ale ukrajinští vojáci zase opustili. V úterý při střetech poblíž města údajně zemřel jeden člověk. Ukrajinská armáda pokračuje ve své operaci proti separatistům.

V úterý ve městě znovu propukly nepokoje, centrální Leninovu ulici rozdělila barikáda z hořících pneumatik. Neoznačení ozbrojenci údajně ostřelovali projíždějící auta. Střílelo se prý i u mariupolského letiště, kde ozbrojenci ostřelovali projíždějící automobily.

Krize na Ukrajině

Podle televizní stanice 5. kanál radnici obsadila Národní garda, která vyhnala vzbouřence ven. Ti pak zablokovali hlavní silniční tah městem, kde zapálili pneumatiky a dokonce i jeden trolejbus, píše agentura Reuters s tím, že informace z Mariupolu nebylo možné ihned ověřit.

Separatisté nicméně tvrdí, že radnici opustili, aniž by padl jediný výstřel. Podle očitých svědků ale vojáci v budově jen porozbíjeli nábytek a kancelářské vybavení a zase odešli, píše agentura Reuters. V téměř prázdné budově byl dopoledne cítit slzný plyn.

Agentura ITAR-TASS s odvoláním na separatisty uvedla, že při útocích na kontrolní stanoviště poblíž Mariupolu v úterý zemřel jeden člověk. Tato informace je ale nepotvrzená.

Na celém východě země kvůli bojům mezi vzbouřenci a ukrajinskými jednotkami dál panuje velmi napjatá situace. Týká se to zejména Doněcké a Luhanské oblasti, kde radikálové ovládli několik měst a obcí a kde v úterý zahynulo nejméně osm lidí. 

Dalším impulsem k násilí může být úterní rozhodnutí ukrajinského parlamentu, který odmítl referendum o jednotě země, požadované vzbouřenci.

Podle vrchního evropského velitele Severoatlantické aliance by krize na Ukrajině mohla vést k trvalé vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. "Myslím, že bychom o tom měli přemýšlet," řekl velitel Philip Breedlove k možnosti trvalé vojenské přítomnosti východoevropských členů aliance.

"Musíme prověřit naši schopnost reagovat, naši připravenost a posléze rozmístění sil, abychom se byli schopni vyrovnat s tímto novým paradigmatem, které jsme viděli na Krymu a teď na východě Ukrajiny," citovala velitele agentura Reuters.

Pomůže situaci vyřešit OBSE?

Situace na Ukrajině bude ve středu předmětem dalších diplomatických rozhovorů. Ruský prezident Vladimir Putin se v Moskvě setká se švýcarským předsedou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Didierem Burghalterem, odpoledne se německá kancléřka Angela Merkelová sejde s ukrajinským politikem Petrem Porošenkem, favoritem prezidentských voleb, které se budou konat 25. května (více se o volbách dočtete zde).

Rusko OBSE označuje za vhodný základ diplomatických jednání a možného zprostředkovatele, který by mohl spor s Ukrajinou urovnat. O zprostředkování politického dialogu znepřátelených stran se snaží i OSN, jejíž zvláštní emisar Jeffrey Feltman je po dvoudenní návštěvě Moskvy očekáván v Kyjevě. Nabídku na zprostředkování v pondělí předložil Rusku a Ukrajině generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video