Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři ošetřili přes 260 běženců, které policie zaháněla slzným plynem

  12:25aktualizováno  18:38
Makedonská policie v neděli použila slzný plyn proti stovkám migrantů, kteří se do země pokusili proniknout z Řecka. Důvodem nepokojů mohly být i letáky vyzývající k pochodu na hranici, které se šířily mezi běženci v Idomeni. Podle Lékařů bez hranic bylo při střetech zraněno přes 260 uprchlíků.

Přes plot s ostnatým drátem na řecko-makedonské hranici se pokusilo násilím dostat zhruba 500 migrantů. Podle očitých svědků citovaných agenturou APA házeli migranti na makedonské policisty kameny, ti se pak skupinu pokusili rozehnat slzným plynem.

Mnoho z běženců mělo následkem nadýchání se slzného plynu dýchací problémy. Agentura AFP později s odkazem na Lékaře bez hranic uvedla, že zraněno bylo nejméně 260 lidí z řad uprchlíků.

„Dvě stovky lidí byly ošetřeny našimi lékaři kvůli dýchacím problémům. Třicet lidí bylo zraněno gumovými projektily a dalších třicet bylo zraněno jinak,“ uvedl místní koordinátor Lékařů bez hranic Achilleas Tzemos.

Použití gumových projektilů ale Makedonci popřeli. „Nepoužíváme žádné druhy projektilů, jež jsou v Makedonii zakázány,“ řekla mluvčí makedonské policie Líza Bendevská s tím, že policisté stejně tak nepoužívají ani obušky. „Použili jsme pouze povolené chemické prostředky,“ dodala.

Fotogalerie

Během zásahu se otočil vítr a slzný plyn zasáhl i řadu migrantů vyčkávajících v tábořišti včetně řady dětí. Makedonská policie uvedla, že kameny, které házeli migranti, zranily tři její příslušníky.

„Nevybíravé užití chemikálií, gumových projektilů a zábleskových granátů proti zranitelným lidem, a to částečně bez důvodu pro použití takové síly, je nebezpečný a odsouzeníhodný čin,“ uvedl v reakci na zásah makedonské policie řecký vládní zmocněnec pro uprchlíky Jorgos Kyritsis.

V táboře se znovu objevily letáky

Řecká policie už v neděli ráno varovala, že by mohlo dojít v okolí Idomeni k nepokojům. V provizorním uprchlickém tábořišti s 11 000 obyvateli se totiž objevily letáky, které migranty v arabštině vyzývaly, aby se shromáždili a vyrazili k makedonské hranici. Kdo letáky vyrobil a roznesl po táboře, není jasné.

Zpráva o možném otevření řecko-makedonské hranice se podle listu Kathimerini rozšířila i do dalších táborů v blízkosti hranice, z nichž do Idomeni dorazila řada lidí v naději, že budou moci konečně pokračovat na své cestě dál do Evropy.

Uprchlická krize

Už v polovině března se v Idomeni objevily podobné letáky, z jejichž popudu se zhruba 2 000 migrantů pokusilo překonat řecko-makedonskou hranici korytem řeky Vardar. Tři z nich přitom utonuli. Ty, kteří se do Makedonie dostali, místní policisté obratem poslali zpět (více čtěte zde).

Podle řeckých médií za letákovými akcemi stojí aktivisté. Dobrovolníci působící v Idomeni jsou v Řecku stále častěji terčem kritiky, neboť prý sledují akcemi v tábořišti vlastní politické cíle. ecká policie už údajně pátrá po „zahraničních aktivistech“ zodpovědných za dnešní akci.

V Řecku uvázly desetitisíce migrantů

Navzdory vysokému riziku, že budou deportováni zpět do Turecka, v neděli do Řecka dorazilo dalších 162 migrantů. Z tureckého pobřeží dopluli přes Egejské moře především na ostrovy Chios a Lesbos, informovala agentura DPA s odvoláním na aténský krizový štáb.

V celém Řecku se nyní zdržuje více než 53 000 migrantů. V zemi uvázli poté, co státy podél takzvané balkánské stezky uzavřely své hranice.

V pondělí začaly přesuny migrantů z Řecka do Turecka na základě nedávno uzavřené dohody mezi Evropskou unií a Ankarou. Ta platí od 20. března a předpokládá, že migranti, kteří od tohoto data připlují a nezískají v Řecku azyl, budou vráceni.

Za každého vráceného Syřana se EU zavázala přijmout přímo z Turecka syrského uprchlíka s nárokem na azyl, stanoven je ale strop 72 000 běženců. V Turecku je v současnosti přes 2,5 milionu syrských uprchlíků.

Unie za pomoc při zvládání migrační krize Ankaře slíbila mimo jiné obnovení přístupových rozhovorů Turecka s EU, zrušení vízové povinnosti pro Turky do konce června a finanční pomoc při zvládání migrační krize.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.