Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maďarsko kvůli migrantům vyhlásilo krizový stav, Srbsko hrozí armádou

  6:34aktualizováno  11:50
Maďarská vláda vyhlásila ve dvou oblastech u srbských hranic krizový stav. Opatření jí umožní vyslat armádu, aby pomohla policii střežit hranice. V pondělí do země přišlo rekordních 9380 uprchlíků. V zemi začaly platit přísnější zákony proti migrantům. Srbsko varuje, že z Maďarska žádné uprchlíky zpět nevezme a zvažuje i nasazení armády.

Poté, co Maďarsko uzavřelo trať u Röszke, strávily stovky uprchlíků noc na srbské straně hranice (15. září 2015) | foto: Reuters

Návrh na vyhlášení krizového stavu počítá i s tím, že soudy budou přednostně řešit případy týkající se lidí, které nelegálně vstoupí na maďarské území. Kromě toho by policie měla být zmocněna provádět domovní prohlídky bez soudního povolení, pokud bude mít podezření, že se v objektu nacházejí běženci.

Šéf úřadu pro mimořádné události Gyorgi Bakondi řekl, že vyhlášený krizový stav zahrnuje rozšíření pásma podél hranic z nynějších deseti metrů na 60. Kromě toho budou vytvořeny tranzitní zóny, které by měly pomoci zvládnout řízení s migranty.

„To může sloužit k dočasnému umístění lidí žádajících o udělení statusu uprchlíka nebo chráněné osoby, jakož i pomoci při vyřizování žádostí o azyl a při registračních řízeních,“ řekl Bakondi na tiskové konferenci v jihomaďarském Szegedu.

Na maďarsko-srbských hranicích vzniknou dvě tranzitní zóny, kde by měly být žádosti běženců vyřízeny během několika hodin, oznámil mluvčí maďarské vlády. Migranti mohou žádost předkládat mezi šestou hodinou ranní a desátou hodinou večerní. Ti, kdo žádost o úpravu svého právního postavení nepodají, se budou muset bezodkladně vrátit do Srbska.

Pokud žadatelé nedostanou odpověď do 24 hodin, budou ubytováni a jejich žádost bude vyřízena do dalších osmi dnů, uvedl mluvčí.

Přísnější zákony

V Maďarsku od půlnoci platí přísnější tresty za pašování lidí nebo tresty za překonávání nebo poškození hraničního plotu. Premiér Viktor Orbán varoval, že všichni migranti, kteří nelegálně překročí hranice, budou zadrženi.

Půl milionu běženců

Na vnější hranice Evropy letos dorazilo už 500 000 uprchlíků. To je skoro dvakrát víc, než za celý loňský rok, kdy jich bylo 280.000. Oznámil to Frontex, tedy evropská agentura pro správu vnějších hranic. V pěti po sobě následujících měsících příliv uprchlíků lámal rekordy - v srpnu překročilo hranice EU 156 000 lidí.

Maďarská policie v pondělí utěsnila hranice se Srbskem. Na koleje u vesnice Röszke, kudy šlo nejvíce migrantů, přistavila vagon s žiletkovým drátem. Uzavřela tak jednu z posledních cest přes hranici, kterou nedávno obehnala žiletkovým drátem. Vláda uzavřela i vzdušný prostor v pruhu nad hranicemi (více čtěte zde).

Maďarská policie v úterý ráno zadržela prvních 16 migrantů, kteří ilegálně přešli hranice po vstupu zpřísňujících opatření v platnost. Jde o devět Syřanů a sedm Afghánců. Jsou prý podezřelí, že zvedli žiletkový plot, aby se dostali do Maďarska. To je podle nových zákonných úprav trestný čin a pachatelům hrozí i vězení.

Právě kvůli opatřením přichystaným Budapeští k zastavení migrační vlny se v posledních dnech počet přicházejících uprchlíků zvýšil. Maďarská policie během pondělí zadržela rekordní počet 9380 uprchlíků, kteří přešli hranice ze Srbska. Od začátku roku v Maďarsku zaregistrovali více než 200 000 imigrantů.

Před hraničním plotem u obce Röszke strávily noc stovky migrantů, kterým se nepodařilo včas proniknout do Maďarska. Budapešť varuje, že většinu žadatelů o azyl čeká odmítnutí a vypovězení zpět do Srbska.

Bělehrad: Zpátky žádné uprchlíky nevezmeme

Srbsko však vzkázalo, že uprchlíky zpět nepřijme. „Pokud si je přejí vrátit, musí je vrátit do Řecka. To je první země jejich vstupu do Evropské unie. Nepřijmeme je i za cenu toho, že Srbsko na hranici postaví armádu,“ prohlásil podle agentury Tanjug státní tajemník ministerstva práce Nenad Ivanišević.

Fotogalerie

Zvýšený počet uprchlíků, kteří se snaží narychlo projít uzavírajícími se hranicemi, se projevuje také v Německu a Rakousku. Do Německa v pondělí dorazilo vlakem 4537 žadatelů o azyl. Německo přitom už v neděli obnovilo kontroly na hranici s Rakouskem. Vídeň o den později učinila totéž na rakouské hranici s Maďarskem. Opatření obou zemí však nemají běžencům zcela zamezit v překračování hranic.

Rakouská policie ráno uvedla, že od půlnoci maďarsko-rakouskou hranici překročilo přes 1500 migrantů. Ti jsou už většinou v záchytných centrech u příhraničního Nickelsdorfu.

Kvůli uprchlické krizi bude v Berlíně mimořádně jednat kabinet a odpoledne se kancléřka Angela Merkelová sejde s premiéry německých spolkových zemí. Ještě předtím se setká se svým rakouským protějškem Wernerem Faymannem - čeká se rovněž rozhovor o uprchlících i o rozhodnutí obou zemí obnovit kvůli vlně utečenců kontroly na hranicích.

Česko by mohlo přijít o dotace, zní z Německa

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére prohlásil, že podporuje návrh, podle kterého by Evropská unie omezila vyplácení peněz ze strukturálních fondů zemím, které odmítají kompromis při rozdělování běženců v osmadvacítce.

Uprchlická krize

Mezi státy, které nesouhlasí s rozdělováním běženců v EU, patří i Česko a Slovensko. „Situace při vyjednávání vypadá tak, že zemím, které odmítají mechanismus rozdělení uprchlíků, se nic nestane,“ řekl de Maiziére.

„Myslím, že bychom proto měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. A předseda Juncker navrhl, což považuji za správné, abychom mluvili o tom, že tyto země dostanou z fondů méně prostředků,“ dodal s odkazem na šéfa Evropské komise.

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas ale před novináři naznačovanou možnost jednoznačným způsobem odmítl. „Předseda Juncker ani komise si podobné věci není vědoma,“ prohlásil Schinas. Připomněl také, že k takovému kroku chybí jakýkoliv právní rámec.

S rozdělováním běženců na základě povinných kvót dlouhodobě nesouhlasí země visegradské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák však v pondělí novinářům řekl, že výhrady mají také Rumunsko, Lotyšsko, Británie a další země.

Státy visegradské skupiny se především obávají, že z přerozdělování žadatelů o azyl mezi unijní země mémně zasažené nynější migrační krizí by se v budoucnu mohl stát automaticky spouštěný mechanismus (více čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.