Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministři se neshodli na nových kvótách, proti byli Češi i Slováci

  16:54aktualizováno  22:28
Ministři vnitra zemí Evropské unie se v pondělí neshodli v otázce rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými unijními státy podle kvót. Novinářům to po několikahodinové diskusi řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.

Mimořádný summit v Bruselu k migrační krizi | foto: Reuters

Jean Asselborn, ministr zahraničí a pro migraci předsednického Lucemburska, na závěrečné tiskové konferenci jen uvedl, že plán přerozdělení 120 000 lidí podpořila velká většina členských zemí. Rozhodnout by se mělo na další ministerské schůzce 8. října.

„Závěry (ministerské) rady v tomto smyslu nebyly přijaté,“ řekl Kaliňák. Odmítl tak několik hodin stará slova svých kolegů z Německa a Francie Thomase de Maizi?rea a Bernarda Cazeneuva, že byla nalezena rámcová či předběžná dohoda. „Ke konsensu nedošlo, bylo víc zemí, které nesouhlasily. Nebyli jsme to jen my nebo Česká republika, ale i další země,“ řekl novinářům Kaliňák.

Fotogalerie

„Když i ostatní ministři vnitra říkají, že toto téma je o Evropské unii, musí o něm hovořit lídři evropských zemí. To je podle mne rozhodující,“ míní Kaliňák. Snaha „obejít summit“ je podle něj projevem „strachu z pravdy“ ze strany některých členských zemí.

Schůzku premiérů a prezidentů evropské osmadvacítky může svolat předseda těchto jednání Donald Tusk. Ten dal už před dnešní ministerskou radou najevo, že tak učiní, pokud dnes nebude pro návrhy Evropské komise jasná podpora.

Návrh se týká přemístění nejen z Itálie a z Řecka, ale také z Maďarska. Státy ze středu a východu unie, včetně Česka, ovšem nové plány na „povinné kvóty na uprchlíky“ odmítají.

Za každého žadatele o azyl země, která tuto osobu v rámci programu převezme, má nárok na šest tisíc eur (přes 160 tisíc korun).

Uprchlická krize

Verze návrhu závěrů jednání, která unikla k novinářům, uvádí, že unijní státy se zavazují k přerozdělení sto dvaceti tisíc lidí s právem na mezinárodní ochranu z nejpostiženějších zemí EU. „Čísla navržená komisí tvoří základ dohody o distribuci těchto osob uvnitř Evropské unie,“ stojí v tomto dokumentu.Klíč k fungování Evropy není podle Asselborna v rukou maďarského premiéra Viktora Orbána. „Evropa je víc než pan Orbán. Doufám, že nakonec bude možné najít řešení s Maďarskem a dalšími několika zeměmi,“ dodal.

Podle rakouské ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové nese Německo za nynější rozsah uprchlické krize v Evropě spoluodpovědnost. Tisíce lidí se prý vydaly na cestu poté, co Německo v přístupu k Syřanům ustoupilo od takzvaných dublinských azylových pravidel. Ty počítají s tím, že azylové žádosti vyřizují ty unijní země, do kterých běženci vstoupí jako první.

Česko přijme první běžence z jihu Evropy v řádu měsíců

Ministři naopak formálně potvrdili přerozdělování prvních žadatelů o azyl, kteří jsou nyní v Itálii a v Řecku, mezi ostatní státy Evropské unie může začít. Podle českého ministra vnitra Milana Chovance by se první uprchlíci mohli v Česku objevit v řádu měsíců.

Česko se zavázalo, že do roku 2017 přijme z Itálie a Řecka 1 100 uprchlíků. Zavedení povinných kvót stále odmítá.

Dohoda o přerozdělení

Členské země se na červnovém summitu EU poté, co zamítly květnový návrh Evropské komise na povinné přerozdělení 40 000 lidí s právem na mezinárodní ochranu, zavázaly podělit se během dvou let o stejný počet na dobrovolném základě. Například po ČR tehdejší odmítnutá „kvóta“ žádala přijetí 1 328 lidí.

Při sčítání dobrovolných nabídek se však zatím diplomaté Lucemburska, které nyní EU předsedá, dostali jen k číslu okolo 32 500. Protože se však jedná o dvouletý program, pro první rok je 20 000 míst mezi členskými státy k dispozici. Diplomaté předsednické země ujišťují, že do konce roku se jim zbývajících necelých 8 000 míst podaří zajistit.

„Opravdu to znamená, že převezmeme zátěž azylového řízení, kdy s tím uprchlíkem vyřídíme jeho azylovou proceduru. On nakonec získá azyl nebo mezinárodní ochranu,“ řekl Chovanec.

Naprostá většina z těchto lidí potom podle něj z České republiky vycestuje, většinou nejspíš do Německa. „Je to jenom de facto pozdržení té jejich cesty do cílové země,“ poznamenal. Návrhy, aby tito lidé měli povinnost zůstat v přijímající zemi nejméně pět let, podle něj postrádají mechanismus, jak to v praxi udělat.

Česko má kromě zmíněných 1 100 běženců přijmout také 400 uprchlíků, kteří jsou v utečeneckých táborech na Blízkém východě. První z nich mají do Česka dorazit na přelomu roku (více čtěte zde).

Přemísťováni mohou být jen přesně identifikovaní žadatelé o mezinárodní ochranu, u nichž je velká pravděpodobnost, že v přijímajícím členském státě unie azyl získají. V praxi to znamená jen Syřany, Iráčany a Eritrejce, kteří byli či budou v Itálii nebo v Řecku registrováni mezi letošním 15. srpnem a 16. zářím 2017.

Finální rozhodnutí o azylu bude dělat přijímající stát EU, což by mělo zmenšit tlak na migrační systémy unijních zemí bezprostředně čelících přívalu utečenců.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.