Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Kurdistánu kvete obchod se zbraněmi, kalašnikov je k mání za hubičku

  15:21aktualizováno  15:21
Obchodníci se zbraněmi mají v iráckém Kurdistánu žně. Místní se obávají Islámského státu a na trhu je k dostání vše od kalašnikovů po nášlapné miny. „Naše sny jsou sny o svobodě, a proto mají lidé v naší zemi tendenci vlastnit zbraně,“ vysvětluje kurdský prodejce zbraní Kamal Mahmúd.

Trh se zbraněmi v Irbílu, centru iráckého Kurdistánu (20. srpna 2015) | foto: Profimedia.cz

Historickým tržištěm v kurdském městě Sulajmáníja prochází muži v tradičních oděvech mezi vozíky se zeleninou či kořením. Mnoho z nich sem však nepřišlo za nákupem potravin, míří do obchodu se zbraněmi v ulici nedaleko místní mešity.

Kamal Mahmúd ho vede už více než deset let, za svou kariéru však takovou poptávku nepamatuje. Nárůst začal loni poté, co teroristé z Islámského státu dobyli severoirácký Mosul, druhé největší irácké město.

„Obchody kvetou. Od vzniku Islámského státu prodeje zbraní rapidně stoupají. Když lidé vidí, jaká zvěrstva Islámský stát dělá - stínání, zabíjení žen, dětí a starých lidí - každého napadlo, že by bylo dobré mít doma zbraň, aby se mohl ochránit před jeho bojovníky,“ popsal 36letý obchodník reportérům listu al-Džazíra.

Fotogalerie

Míra násilí v Iráku v roce 2014 prudce stoupla a během pouhého jednoho roku bylo podle Světové banky zabito více než 17 tisíc civilistů. Strach se začal mezi obyvateli šířit především, když v červnu Islámský stát obsadil druhé největší irácké město Mosul (více o obsazení města čtěte zde), který je od Sulajmáníji, kde Mahmúd prodává zbraně, jen necelé tři hodiny jízdy, tedy asi jako z Prahy do Olomouce.

Iráčtí Kurdové se proto rozhodli raději preventivně obrnit své domácnosti. „V každém domě v Kurdistánu můžete najít zbraň. Jsme utlačovaní, ale silní lidé; vždycky jsme chtěli svobodu. Naše sny jsou sny o svobodě, a proto mají lidé v naší zemi tendenci vlastnit zbraně,“ vysvětluje Mahmúd.

Dveře jeho obchodu se v pátek před modlitbou netrhnou. Do malého krámku stále proudí další muži. Prohlížejí si zbraně, zkoušejí hledí, rukama jim projde i několik nášlapných min. „Můžete zde najít zbraně, kterými byl zásobovaný režim Saddáma Husajna a které se během let a hlavně po roce 2003 ztratily,“ vysvětluje situaci v Kurdistánu odborník na zbraně Pieter Wezeman ze Stockholmského mezinárodního institutu výzkumu míru.

Německé zbraně prodávají, chtějí kalašnikovy

Nabídka v obchodech se zbraněmi na Blízkém východě je poměrně široká. Většina zbraní je válečnou kořistí z probíhajících nebo minulých konfliktů. Američané, Rusové i NATO zásobili v minulosti irácké vládní síly více než štědře a tamější armáda na to nebyla připravená.

Český spolubojovník pešmergů: Já nejsem hrdina, to oni válčí o všechno

„Irácká armáda nevěděla, jak má sklady zbraní zabezpečit. Neměli na to prostředky a často se objevili vojáci, kteří je z různých důvodů ani hlídat nechtěli,“ dodává Wezeman.

Jednou z nejpopulárnějších zbraní je útočná puška AK-47 ruské nebo čínské výroby. Na trhu se dá sehnat asi za 450 dolarů (asi 11,5 tisíce korun). Stejná zbraň je oblíbená i mezi teroristy Islámského státu, kteří ji použili již na několik útoků v Evropě (více o zbraních teroristů v Evropě čtěte zde). Na starém kontinentu je však na černém trhu minimálně jednou tak drahá.

Islámský stát

V iráckém Kurdistánu si ji však podle Mahmúda může dovolit koupit z platu i bojovník pešmergů, pokud si chce vylepšit výzbroj. Bojovníci kurdských milic ostatně tvoří pětinu jeho zákazníků. Mezi klienty si však nevybírá. Prodává jezídům, křesťanům, Kurdům i zahraničním bojovníkům. Všem, kdo chtějí bojovat proti Islámskému státu.

Mimo útočných pušek nabízí i sofistikovanější zbraně. Například německou pušku G3 s dostřelem až 400 metrů. Za tu už si ale nakupující připlatí. Jeden kus vyjde asi na 2500 dolarů (kolem 64 tisíc korun). Takových pušek přitom podle al-Džazíry poskytlo Německo kurdským pešmergům okolo 20 tisíc, ačkoliv někteří experti varovali, že se mohou dostat mezi civilní obyvatelstvo.

Podle prodejců je problém v tom, že pešmergové mají mnohem raději AK-47, a tak G3, které dostanou, obratem prodávají. Mluvčí pešmergů Džabar Jawar to však popírá a tvrdí, že pokud bude nějaký kurdský bojovník přistižen, jak prodává zbraně od mezinárodních spojenců, bude postaven před vojenský soud. „Pokud to někdo zkusí, bude poslán před vojenský soud a stíhán,“ slibuje.

Většina států je však s vyzbrojováním kurdských milic opatrná. Ze západních mocností vyzbrojuje pešmergy jen pět států - Francie, Británie, Itálie, Česká republika a už zmíněné Německo. To pešmergům v minulosti poslalo helmy, neprůstřelné vesty, zařízení pro noční vidění nebo osm tisíc samopalů. V létě jim také slíbili 30 raketometů typu Milan a 500 protipancéřových raket (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.