Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kalašnikov přijde na pár tisíc. Černý trh pohání terorismus v Evropě

  6:18aktualizováno  6:18
Teroristické útoky v Evropě mají v posledních letech jedno společné. Extremisté při nich používají útočnou pušku kalašnikov. K jejímu rozšíření v Evropě přispívá rozsáhlý černý trh. Centrem překupníků se staly problémové čtvrti v Bruselu. Kalašnikov je zde k dostání v přepočtu za třicet tisíc korun. Zbraně si zde koupili i strůjci atentátů v Paříži.

Březen 2012. Francouz Mohamed Merah ve městech Toulouse a Montauban postřílel sedm lidí. Leden 2015. Skupina teroristů zaútočila na redakci magazínu Charlie Hebdo, kde zabila 12 lidí. Srpen 2015. Ozbrojený útočník se pokusil vystřílet vlak směřující z Amsterodamu do Paříže. Vše vrcholí listopadovými útoky v Paříži, při kterých umírá 130 lidí (vše o nich zde).

V každém útoku se objevuje stejná zbraň – útočná puška AK-47. Vlastnictví a obchod se zbraněmi podobného kalibru jsou přitom ve většině evropských států tvrdě postihovány a francouzské zákony jsou v tomto ohledu jedny z nejpřísnějších v rámci EU. Francouzská policie jen v letech 2009 a 2010 zadržela na 4200 ilegálně držených zbraní, píše server The Daily Beast. I přes přísné zákony však počet zbraní pocházející z černého trhu prudce stoupá.

Teror v Paříži

Ten využívají také pouliční gangy a extremisté. U nich se stále větší oblibě těší právě AK-47. Za evropské centrum černého trhu se zbraněmi je považována Belgie, odkud zřejmě teroristé zosnovali nedávné útoky v Paříži.

„Sehnat kalašnikov u nás ve městě může být poměrně jednoduchá věc, pokud máte dobré kontakty v podsvětí, bude vám na nákup stačit i tisíc eur,“ uvedl pro server The Independent bezpečnostní analytik Nils Duquet. Zbraně zde nakupovali teroristé před útokem na Charlie Hebdo i Amedy Coulibaly, který v lednu vraždil v pařížském košer obchodě (více o útocích zde).

Zbraně z Balkánu i armádních přebytků

V Moleenbeku, odkud pocházela část pařížských útočníků, překupníci prodávají vše od drog až po zbraně. „Zbraně si samozřejmě nekoupíte na ulici. Musíte si vybudovat důvěru. Pařížští útočníci to udělali buď vazbou na gangy nebo během pobytu ve vězení,“ myslí si Duquet.

Zbraně se na černý trh dostávají z mnoha zdrojů. Některé jsou kradené, jiné pochází z bazarů či obchodů se zbraněmi po celé Evropě. Čas od času překupníci nabízí podomácku vyrobené zbraně. Odborníci v tomto ohledu varují před nastupující vlnou 3D tiskáren, na kterých bude možné v budoucnu podomácku vyrobit poměrně sofistikované zbraně (o prvních zbraních vyrobených na 3D tiskárnách se dočtete zde).

Svět si kalašnikov oblíbil

Z legendární automatické pušky dodnes střílí Afričané, Hamas i ukrajinská armáda

Nejvíce kalašnikovů pochází z dob jugoslávských válek. Po konci konfliktu se mezi obyčejné civilisty dostaly miliony zbraní a mnozí obyvatelé Balkánu si je nechávají v obavě z možných budoucích ozbrojených konfliktů . Podle ženevského think tanku Small Arms Survey v regionu s populací asi 55 milionů obyvatel zůstává 6,2 milionu střelných zbraní (kompletní průzkum Small Arms Survey najdete zde).

Zbraně se v průběhu let staly jedním z hlavních vývozních artiklů balkánského černého trhu. Cílem je západní Evropa. Situaci dobře ilustruje případ z roku 2014, kdy slovenští policisté zadrželi nákladní automobil, který se pokusil překročit hranice s nákladem čítajícím „velké množství granátů a zbraní“, jak uvádí zpráva Europolu. Zásilka pocházela podle vyšetřování z Bosny a Hercegoviny a měla směřovat do Švédska.

Pašeráci nabízeli uran islamistům. Použijete ho proti Západu, nabádali

Mezi zbraněmi jsou téměř vždy také AK-47. „Nemluvíme tady o náklaďácích plných kalašnikovů, ale o menších počtech, které jsou pašovány do Schengenu. Jakmile překročí hranice, je velmi jednoduché je převážet mezi jednotlivými státy,“ popisuje Duquet.

Podle Briana Donalda z Europolu je problémem i rozdílná legislativa při dovozu zboží jednotlivých členských zemí EU. Chybí také speciální jednotka, která by potírala nelegální obchod se zbraněmi. Situaci komplikuje také konflikt na východě Ukrajiny, odkud mohou proudit další tisíce zbraní do rukou extremistů.

Černý trh přiživují také neustále inovace ve zbrojním průmyslu. „Kdykoli Rusko přijde s novou verzí AK-47, starší modely skončí na černém trhu,“ vysvětluje Kathi Lynn Austinová z Conflict Awareness Project.

Opatření proti překupníkům a evropská FBI

Evropská komise v rámci boje proti pašování zbraní 18. listopadu představila nové unijní směrnice, které například omezují vlastnictví střelných zbraní v členských státech a upravují vlastnictví poloautomatických zbraní i v takzvaném deaktivovaném stavu, píše server International Business Times.

Eurokomisařka pro vnitřní trh a služby Elźbieta Bieńkowská uvedla, že tyto zbraně byly až doposud považovány za kus kovu, který je možné volně převážet po EU. „Navrhujeme zásadní změnu. Zbraně budou za zbraně pokládány i po znehodnocení. Ty nejnebezpečnější bude třeba fyzicky zničit, ty ostatní budou muset být úřady schopné dohledat,“ popsala záměr komise Bieńkowská. Sběratelé budou podle ní moci i nadále střelné zbraně získávat a vlastnit, podmínkou ale bude příslušná autorizace

Podívejte se, jak vypadá rozebraný kalašnikov

Kalašnikov AKM s pevnou pažbou pro motostřelecké jednotky

Byl použit ve všech moderních válečných konfliktech a díky své konstrukci získal pověst spolehlivé a levné zbraně. Podívejte se na samopal, který vznikl v roce 1947.

Dohledatelnost zbraní by měla zajistit přísnější a sjednocená pravidla, soukromé osoby podle návrhu nebudou moci střelné zbraně ani jejich části prodávat přes internet. „Víme, že právě v pařížském útoku byla jedna ze zbraní legálně zakoupena přes internet,“ uvedla Bieńkowská. Země EU si také budou muset daleko lépe vyměňovat informace tak, aby nebylo možné po zákazu v jedné zemi koupit zbraň v jiném členském státě unie.

Mohou však taková opatření zamezit teroristům, aby se v Evropě dostali ke zbraním typu AK-47? Podle bezpečnostních expertů spíše ne. Nicolas Florquin ze Small Arms Survey si myslí, že nejdůležitějším krokem by mělo být zničení vyřazených zbraní v místech konfliktů ještě předtím, než se dostanou do EU. Duquet pak navrhuje, aby v EU vznikla určité obdoba americké FBI. Současné pravomoci Europolu jsou podle něj nedostačující.

„Pokud hovoříme o nadnárodních problémech, ve kterých zločinci a teroristé využívají hranic států ve svůj prospěch, je na místě uvažovat o vytvoření celoevropské policie,“ myslí si Duquet. Vytvoření takového útvaru podle něj není otázkou měsíců, z dlouhodobého hlediska se však EU bez něj neobejde.

Podívejte se na dokument o AK-47:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.