Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ubytovny migrantů v Itálii jsou plné, převaděči objevili krétskou cestu

  16:45aktualizováno  16:45
Itálie hlásí rekordní počet migrantů. Ubytovny nově příchozí běžence nepobírají a ministr vnitra apeluje na italské provincie, aby si migranty mezi sebou rozdělily. Na řeckých ostrovech mezitím rostou nepokoje mezi migranty, kteří protestují proti zpětné deportaci do Turecka.

Migranti ve Středozemním moři u pobřeží Libye. (2.6. 2016) | foto: Reuters

Cestu přes Středozemní moře absolvovalo minulý týden 13 700 lidí a Italové neví, kde je ubytovat. V přeplněných ubytovnách není místo pro nejméně 5600 běženců.

Ministr vnitra Angelino Alfano tak vyzval vedení 106 provincií, aby každá přijala alespoň 70 uprchlíků. „Tak jako prosazujeme spravedlivé přerozdělování uprchlíků na evropské úrovni, chceme téhož dosáhnout i v rámci Itálie. Není fér, když některé regiony přijímají více uprchlíků než jiné,“ uvedl Alfano. V Itálii nesou větší tíhu péče o migranty regiony na jihu země, naopak na severu je běženců méně.

Moře vyplavilo další mrtvé

Těla přinejmenším 25 migrantů, kteří utonuli při snaze dostat se ze severní Afriky do Evropy, vyplavilo ve čtvrtek moře na pobřeží Libye nedaleko města Zuára. Zatím není jasné, kdy a jak se migranti utopili.

Jen minulý týden utonulo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na cestě za lepším životem na evropském kontinentu nejméně tisíc lidí.

Počet migrantů registrovaných v Itálii vystoupil na rekordních 122 488, uvedla ve čtvrtek agentura APA. Italské úřady opakovaně upozorňují, že celkový počet nových migrantů se oproti loňskému roku nezvýšil. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos do 29. května do Itálie po moři připlulo 46 714 běženců, ve stejném období loni to bylo 47 463 lidí.

Od nebezpečné plavby migranty neodrazuje ani vysoký počet obětí, které si Středozemní moře vyžádá. Minulý týden v jeho vlnách zemřelo nejméně 1000 lidí, uvedla v úterý Mezinárodní organizace pro migraci.

Po uzavření takzvané balkánské trasy, po které proudili uprchlíci z Turecka do Evropy, začali převaděči ve větší míře používat trasu vedoucí přes řecký ostrov Kréta do Itálie. Podle agentury DPA v úterý na Krétu dorazilo 113 uprchlíků z různých zemí. Minulý pátek řecká pobřežní stráž zachraňovala 65 uprchlíků z lodě, která se dostala do potíží východně od Kréty. Uprchlíci sdělili úřadům, že cestu nastoupili v Turecku a že jim převáděči slíbili, že je dopraví do Itálie.

Na konci dubna vytáhli italští záchranáři ze člunů další dvě stovky uprchlíků:

Na ostrovech se bouří

V táboře Moria na Lesbu vypukly další nepokoje, které si v noci na čtvrtek vyžádaly tři zraněné. Migranti z Afghánistánu a Pákistánu se brání zpětné deportaci do Turecka, odkud do Řecka přišli, upozorňují úřady.

„Ve středu v noci vypukly střety mezi migranty z Afghánistánu a Pákistánu v táboře Moria, které si vyžádaly tři vážně zraněné, kteří museli být převezeni do nemocnice,“ uvedla podle agentury AFP policie.

Mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na ostrově Boris Šeširkov sdělil, že při incidentu začaly také hořet stany, ale že ve čtvrtek dopoledne se již situace uklidnila. „Po podpisu dohody mezi EU a Tureckem (zahrnující zpětné vracení migrantů) jsme opakovaně svědky podobných potyček. Uprchlíci a migranti jsou zklamaní a zoufalí,“ řekl.

Tábor Moria, kde je asi 3000 migrantů, se z registračního bodu pro nově příchozí uprchlíky z tureckého pobřeží proměnil v záchytný tábor obehnaný plotem s ostnatými dráty, kde lidi čeká už rutinní procedura odmítnutí práva na azyl a přípravy na vrácení do Turecka. Od vstupu dohody EU s Ankarou v březnu bylo vráceno do Turecka 411 osob, převážně Pákistánců, z nichž ani jeden ani formálně nepožádal o azyl.

Fotogalerie

Napětí panuje i na dalších řeckých ostrovech na východě Egejského moře, kde celkově uvízlo asi 8500 uprchlíků a migrantů. Znepokojeni jsou i místní obyvatelé. Obávají se, že v nastávající sezóně nedorazí příliš turistů, kteří pro krizí postiženou zemi představují vydatný zdroj příjmů.

Krize přeje převaděčství

Na cestě uprchlíků do Evropy vydělává organizovaný zločin. Společný vyšetřovací tým slovenské a maďarské policie odhalil skupinu 19 převaděčů, kteří v letech 2014 a 2015 přepravili 95 migrantů z Řecka přes Maďarsko dále do západní Evropy. Na tiskové konferenci v Bratislavě o tom informovali zástupci bezpečnostních složek obou zemí.

Ředitel jednotky proti nelegální migraci maďarské policie Zoltán Boross řekl, že gang byl složen ze 16 Slováků a tří Afghánců. Za hlavního organizátora policie označila Afghánce s pobytem v Maďarsku, kterému pomáhali dva Slováci, kteří naverbovali 14 osob coby řidiče na převozy migrantů.

Uprchlická krize

Zátah proti podezřelým policisté uskutečnili již v dubnu. Další dva Afghánci podle vyšetřovatelů zajišťovali ubytování migrantů původem z Afghánistánu, Sýrie či Iráku.

„Slovenská strana (gangu) zajišťovala logistiku této zločinecké skupiny a poskytovala řidiče, ale jádro páchání této trestní činnosti se odehrávalo na maďarsko-rakouské hranici. Řešili jsme situaci, kdy slovenští převáděči páchali trestnou činnost na území cizího státu,“ uvedl ředitel slovenské policejní jednotky zamřené na boj proti nelegální migraci Adrián Begáň. Dodal, že skupina přepravovala migranty do západní Evropy, hlavně do Německa, i přes Slovensko a Česko.

Podle policie gang od každého uprchlíka inkasoval za převoz 400 až 600 eur (10 800 až 16 200 korun), samotní řidiči pak jako odměnu dostali od 50 do 200 eur (od 1350 do 5400 Kč) za osobu.

Trestní stíhání v případu vedou úřady na Slovensku i v Maďarsku. Obviněným na Slovensku, kteří se řadí k níže postaveným členům gangu, hrozí v případě prokázání viny osm let vězení. Přísnější tresty by mohli dostat obvinění členové skupiny v Maďarsku.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.