Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bulhaři pořádají hony na uprchlíky. Hvězdou domobrany je Ničitel Valev

  12:42aktualizováno  12:42
V Bulharsku se formují skupiny dobrovolníků, kteří chtějí ochránit hranice své vlasti před uprchlíky. Některým se podařilo zadržet desítky uprchlíků, kvůli svému počínání však čelí vyšetřování. Pozornosti policie neunikl ani zápasník Dinko Valev, který se honem na běžence chlubí na sociálních sítích.

Pozornost na sebe samozvaná bulharská domobrana upoutala před pár dny zveřejněním videa, na kterém lapila několik uprchlíků u hranic s Tureckem. Na videu jsou vidět uprchlíci se spoutanýma rukama, jak leží tváří k zemi.

Jejich věznitelé na ně křičí: “Žádné Bulharsko! Vraťte se do Turecka!”. Policie mimo agresorů vyšetřuje také muže, který celý incident natočil, píše server Vice News.

Nespleťte si uprchlíky se zvěří, varuje myslivce bulharská policie

Nejedná se o jediný podobný případ. Velká část Bulharska totiž na internetu oslavuje dalšího “Ničitele uprchlíků”, kterým je zápasník a obchodník se železem jménem Dinko Valev. Svými úspěchy rád chlubí na sociálních sítích.

Vlastními silami prý na tureckých hranicích zneškodnil nejméně 25 uprchlíků. “Vrhl se na mě a chtěl mě napadnout (...). Já ho ale několikrát praštil a on šel k zemi. Pro jistotu jsem ho ještě třikrát nakopl,” popsal pro server bTV Novinite jednu ze svých akcí a dodal, že po chvíli se na něj sesypalo dalších sedm lidí, ale on se jim dokázal ubránit.

03.dubna 2016 v 16:00, příspěvek archivován: 13.dubna 2016 v 10:42

Bulgarian Batman Dinko Valev is protecting his homeland using soviet era vehicles and his trusty tracksuit. pic.twitter.com/xV5UP08Tg7

Valev si ve svých příspěvcích na internetu ani při rozhovorech pro média nebere servítky. Nedávno například prohlásil, že zabíjet uprchlíky by pro něj bylo pochopitelné. “Vždyť i oni chtějí zabít mě, nebo ne? Když mohou házet bomby oni, tak můžu i já,” dodal.

Bulharská domobrana se v uplynulých měsících dočkala podpory ze strany politiků i místních úředníků. Premiér a někdejší bodyguard Bojko Borisov například poděkoval těmto skupinám za ostrahu hranic. Po kritice ze strany lidskoprávních organizací však později na Facebook napsal, že “jakékoli nelidské zacházení (s uprchlíky) nebude tolerováno a bude stíháno dle zákona”.

Za domobranu se postavil také ředitel pohraniční policie Antonio Angelov. Ocenil zejména snahy lidí, kteří ohlašují pohyb uprchlíků na bulharském území. Angelov dokonce za chytání uprchlíků ocenil členy ultranacionalistické skupiny s názvem Organizace pro ochranu obyvatelstva.

Náměstek ministra vnitra Philip Gounev však ubezpečuje, že vláda je proti tomu, aby občané brali zákon do vlastních rukou. “Zatýkání lidí je výsadou právního systému a policie. Jakékoli zatýkání prováděné obyčejnými lidmi je ilegální,” vysvětlil Gounev serveru The Guardian. Dodal, že vyjádření Angelova a Borisova bylo jen špatně pochopeno. Oba prý ve svých vyjádřeních chválili občany, kteří nakrmili zbídačené uprchlíky a pak je odvedli na policii.

Uprchlická krize

Lidé, kteří vzali ochranu hranic do svých rukou, se těší oblibě veřejnosti. Podle nedávného průzkumu Bulharské státní televize si 84 procent respondentů myslí, že by měla být domobrana podporována vládou. Podle americké nevládní organizace Freedom House výsledky průzkumu souzní se současnými xenofobními náladami v Evropě (zprávu Fredom House v angličtině najdete zde).

Aktivisté tvrdí, že současné společenské náladě v Bulharsku notně přispívají postoje vlády. Margarita Iljevová z Bulharského helsinského výboru tvrdí, že premiér Borisov by měl být zatčen za “otevřenou podporu zločinů, násilí a diskriminace založené na rase a národnosti”. Borisov podle ní není jediný.

“Za uplynulé tři roky se tuzemští političtí činovníci na nejvyšších postech soustavně snaží rozsévat propagandu strachu z uprchlíků. Používají slova jako nebezpečí, ohrožení, risk, vlna. Výsledkem je, že 60 procent Bulharů nyní považuje uprchlíky za ohrožení národní bezpečnosti,” dodává Iljevová.

Počet uprchlíků, kteří překročí hranice Bulharska, je přitom v porovnání s nejexponovanějšími evropským státy zanedbatelný. Za první dubnový týden například do země přicestovalo 314 běženců. Úřady v minulosti na hranicích s Tureckem vybudovaly bezmála stokilometrový plot, do terénu v následujících dnech vyšlou dalších 300 policistů.

Slzný plyn u Idomeni

Zřejmě největší nápor uprchlíků v posledních týdnech zažívá řecké město Idomeni na hranicích s Makedonií. Asi pět desítek migrantů z místního provizorního tábořiště se ve středu opět pokusilo překonat plot na řecko-makedonské hranici. Makedonská policie proti nim stejně jako v neděli použila slzný plyn a zábleskové granáty.

Fotogalerie

Po použití slzného plynu se migranti od hranice Řecka s Makedonií stáhli zpět do tábořiště a situace se zklidnila, informovala řecká média.

Několik stovek metrů od místa středečního střetu si právě přijímací středisko pro uprchlíky v Gevgeliji prohlížel makedonský prezident Ďorge Ivanov se svými protějšky z Chorvatska a Slovinska Kolindou Grabarovou-Kitarovičovou a Borutem Pahorem.

Už v neděli se k hraničnímu plotu u Idomeni vydalo zhruba pět stovek migrantů ve snaze dostat se přes Makedonii a další balkánské země do střední Evropy. K pochodu na hranici tehdy vyzýval leták v arabštině, který po táboře údajně roznesli aktivisté organizací podporujících imigranty. Při střetu s policií v neděli kolem 300 migrantů utrpělo zranění (více zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.