Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Idomeni kvete byznys, uprchlíci budují holičství a stánky s falafelem

  9:14aktualizováno  9:14
Po uzavření hranic mezi Řeckem a Makedonií se ze shluku stanů u Idomeni rodí svérázné město. Uprchlíci si zde vybudovali funkční obchody, restaurace i školu. Mnozí si drobným podnikáním snaží vydělat na život, v táboře se už dokonce odehrála první svatba.

Nedaleko ostnatého drátu na hranicích Makedonie a Řecka se rozkládá město, ve kterém žije deset až dvanáct tisíc lidí. Je jím uprchlický tábor Idomeni, ve kterém žijí běženci především ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Kvůli dohodě mezi Bruselem a Ankarou jim hrozí návrat do Turecka, sny o lepším životě v Evropě je však neopouští.

Uprchlíci se snaží v Idomeni přežívat, jak jen to jde. Ze shluku stanů postupem měsíců za pomoci dobrovolníků z celé Evropy vybudovali dobře fungující město, ve kterém nechybí improvizovaná mešita, osm holičství či čtyři restaurace, kde se podává falafel.

Fotogalerie

Iráčanka Saima Hodepová si v Idomeni otevřela vlastní pekařství. Denně prodá až sto bochníků chleba. „Moji rodiče neměli jinou možnost. Peníze nám došly před několika týdny. Musíme si nějak vydělat,“ vysvětlila reportérům agentury Reuters 17letá Saimina dcera Saven.

Raíd Anbtauj žije v Idomeni tři měsíce. Zůstal zde sám, jeho rodině se již podařilo dostat do Německa. Před několika dny mu došly peníze a Anbtauj proto pro majetnější obyvatele tábora začal připravovat falafel. „Byl jsem bez peněz, musel jsem něco dělat,“ vysvětluje 44letý Syřan původem z Aleppa, který cizrnové karbanátky někdy mění za jiné zboží.

Přežít se snaží také 29letý palestinec Ridwan Kiko, který před útěkem do Evropy žil v Damašku. V Idomeni obchoduje se zeleninou a ovocem, které kupuje od řeckých Romů a s malou přirážkou je prodává ostatním uprchlíkům. Většina výdělku padne na léky pro jeho matku, která trpí cukrovkou a musí si pravidelně aplikovat inzulin.

Uprchlická krize

„Je to tady strašné, nemáme čistou vodu, nemáme peníze. Jídlo tady není dobré a není ho ani dost pro všechny,“ vysvětluje Ridwan, který v Damašku před válkou učil fyziku a matematiku. V Idomeni je rozhodnutý zůstat, dokud ho nepustí do Německa.

Škola pro děti uprchlíků

V improvizovaném uprchlickém táboře vznikla i stanová škola pro dětské běžence. Velký stan postavený dobrovolníky z několika evropských zemí nese hrdé označení Idomenské kulturní centrum.

Dobrovolníci zde vyučují nejrozšířenější evropské jazyky, někteří uprchlíci pomáhají také s výukou matematiky či fyziky. Jak je uvedeno na denním rozvrhu hodin, v 09:00 se podává snídaně a poté následuje matematika a jazykové lekce.

„Je to samozřejmě nesmírně těžké, neboť mnohé z dětí ani neznají pravopis mateřského jazyka, protože kvůli válkám nikdy nechodily do školy. A to mluvíme o dětech, kterým je 11 nebo 12 let,“ řekl agentuře APE-MPE Daniel, jeden z dobrovolníků, který se uprchlické děti snaží naučit jednoduché věty v angličtině.

Některé děti se zároveň učí i arabské znaky. „Jde jim to ztuha, ale snaží se,“ usmívá se syrský učitel, který pobývá v táboře již přes dvacet dní a sní o tom, že se dostane do Anglie nebo jiné anglicky mluvící země. Školní rozvrh je velmi pestrý. Jeho součástí jsou písničky v různých jazycích, vzdělávací hry a samozřejmě malování, protože docházka musí děti také zabavit a zahnat nudu.

Očkování dětí

Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) zahájila ve spolupráci s řeckými úřady očkování uprchlických dětí proti nejrůznějším nemocem. "Budeme očkovat asi 5000 dětí, od šestitýdenních miminek po patnáctileté pubescenty," řekla zástupkyně MSF Katy Athersuchová v severořeckém uprchlickém táboře Idomeni u hranice s Makedonií. Tam také podávání vakcín začíná.

Uprchlické děti tedy dostanou vakcíny například proti dětské obrně, příušnicím, žloutence typu B a tetanu. Šest týmů organizace Lékaři bez hranic se zástupci řeckých úřadů provedou očkování postupně ve všech uprchlických táborech v Řecku.

Zdroj: ČTK

Ředitel idomenského pracoviště Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Marco Buono uvedl, že postupné budování funkčního města je odrazem zoufalství uprchlíků. „Obchody se zde například otevřely na konci března. Žijí tady lidé, kteří něco umí a chtějí být užiteční svému okolí a rodině. Zároveň si chtějí vydělat nějaké peníze,“ popisuje.

Svatba mezi uprchlíky

Uprchlíci si v táboře najdou čas i na lásku, jak ilustruje příběh 27letého Sahera a 20leté Rukáiji. Na počátku května se za pomoci dobrovolníků i dobrodinců z okolních měst vzali přímo v idomenském uprchlickém táboře, píše server The Huffington Post. Lidé přinesli květiny, Coca-Colu, turecké zákusky a dort, vzpomíná Chris Morrow, novinář na volné noze, který se zúčastnil svatebního obřadu. Šaty pro nevěstu pak zapůjčila rodina náměstka starosty města Paionia.

„Už nechtěli čekat. Když viděli, že hranice se jen tak neotevřou a budou zřejmě vráceni zpět do Turecka, rozhodli se, že se vezmou,“ uvedla dobrovolnice Alison Thompsonová, která pomáhala obřad organizovat.

Zamilovaný pár utekl před třemi a půl měsíci ze syrského města Dajr az-Zaur, kde zuřily těžké boje. Do Evropy se vydali spolu s devatenácti příbuznými. Dajr az-Zaur od roku 2014 ovládá Islámský stát, který obyvatele tvrdě trestá za neposlušnost a dodržování přísných pravidel chalífátu. Na počátku letošního roku se vládu nad městem pokusila neúspěšně převzít syrská armáda. Při střetech zemřely desítky lidí.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.