Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zabitým islamistům vždy bereme klíče od ráje, říká kurdská velitelka

  20:29aktualizováno  20:29
Nesrin Abdullahová stojí v čele kurdských ženských jednotek, které bojují proti Islámskému státu. Na bitevním poli slaví úspěchy, stěžuje si však na slabou podporu Západu. „Divím se, že Evropa ignoruje nebezpečí, které jí hrozí. Máme seznam legionářů, kteří se cvičí na boj v Evropě,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz.

Nesrin Abdullah, náčelnice kurdských ženských milicí, se v Praze zůčastnila bezpečnostní konference (7. září 2015). | foto:  František Vlček, MAFRA

Jak se cítíte v zemi jako Česká republika, která už 70 let nepoznala válku?
Než jsem přijela, tak jsem Českou republiku neznala. Dnešní technologie mi ale umožnily, abych se informovala. To, co jsem pochopila po svém příjezdu, ovšem přes Google nepoznáte. Překvapilo mě, kolik lásky v sobě Češi mají. Obzvlášť v Praze vidíte, s jakou láskou ji po staletí stavěli. Město je odrazem duchovního bohatství zdejších lidí a to lze poznat na první pohled.

Turecký úder v Iráku

Ankara poslala na Kurdy speciální jednotky

Jsem šťastná, že jsem tady. Obzvlášť ve světle těch zrůdností, které jsem prožila. Napadla mě absurdní věc, že by za mnou přišly zrůdy z Islámského státu a nabídly faustovský obchod, že zničí Prahu výměnou za bezpečí Kurdistánu. Přijala bych to? Rozhodně ne.

Používáte výraz „zrůdy“ pro všechny členy Islámského státu?
Skutečně ten výraz zrůdy a zrůdný stát používám. Je otázkou, zda už není překonaný. To, co tam páchají, význam toho slova překračuje.

Jak teď probíhají boje s Islámským státem? Kde se bojuje nejvíce?
Dá se říct, že jsme valnou část kurdského území osvobodili. Se zrůdným státem máme ovšem hranici v délce 460 kilometrů a po celé její délce s nimi válčíme. V poslední době znovu začali útočit v provinciích Kobani a Džazíra, které jsou od sebe vzdáleny asi 350 kilometrů. Oblast mezi nimi jsme přitom dobyli zpátky teprve nedávno.

Podařilo se nám poškodit jejich propagandu, a tím pádem se snížily počty lidí, kteří se k nim přidávají. Teroristé se snažili obrovskou a zrůdnou propagandou rozšířit strach a dojem své neporazitelnosti. Tohle jsme zlomili my v Kobani.

Jak vám v boji s islamisty pomáhá Turecko?
Realita války je krutá. Můžu říct, že Turecko doposud proti IS nezaútočilo. Naproti tomu systematicky bombarduje Kurdy. Argumentuje tím, že bombarduje PKK (Strana kurdských pracujících, která usiluje o vytvoření nezávislého kurdského státu, pozn. red.). Svět se ale nezabývá tím, kolik vesničanů zabili. Proti Islámskému státu provedli Turci dva nálety, proti Kurdům 98 náletů. Velitel Islámského státu se pak před kamerami směje a ukazuje vesnice, které bombarduje turecké letectvo až poté, co je islamisté opustili.

Hrozí něco evropským státům ze strany Islámského státu?
Divím se, že evropské státy to nebezpečí ignorují. Máme nezvratné důkazy, že se proti nim připravují útoky. Takzvaní islámští legionáři, kteří přicházeli z Evropy, Spojených států či Austrálie, byli ještě před dvěma roky součástí armády IS. Před rokem a půl byli z fronty staženi a byli soustředěni na několika základnách, kde jsou speciálně cvičeni pro boj v Evropě. Učí se jazyky a jsou připravováni pro sebevražedné atentáty.

Kurdské jednotky při prohledávání jednoho domu v osvobozeném městě náhodou narazily na digitální archiv. Je tam seznam legionářů, kteří se v současné době nacházejí v Sýrii. Jsou tam jejich jména, fotokopie pasů a informace o počtu lidí v táborech. Všichni jsou naživu.

Je jasné, že Islámský stát má své buňky v Evropě, které shání nové rekruty a pak jim financují cestu do Sýrie. Je nepředstavitelné, že by se k nim přidalo tolik lidí ze své vlastní iniciativy.

Daří se vám během cesty po Evropě vyjednat pomoc pro Kurdy?
Nějakou pomoc jsme dostali, ale nestojí to za řeč. Oproti nám mají v IS to nejmodernější vybavení jako jsou třeba hummery, kdežto Kurdové bojují jenom s kalašnikovem, nanejvýš s něčím lepším z Ruska.

S tím nemůžete bojovat proti obrněným vozům. Teď přijde zima a naši bojovníci nemají základní potřeby jako boty, pláštěnky nebo rukavice. Zranění potřebují ošetření. Oprávněně očekáváme, že nám někdo podá pomocnou ruku.

Nesrin Abdullah, náčelnice kurdských ženských milicí, se v Praze zůčastnila bezpečnostní konference (7. září 2015).

Státníci čekají, než bomby začnou vybuchovat přímo tady. Jim nestačilo, co se stalo ve Francii nebo v Tunisku. Proč musí čekat na nějakou tragédii, aby se probudili? Přitom má Evropa dostatek informací od svých institucí a odborníků, aby věděla, s kým má tu čest.

Český stát má třeba obrovský příjem z turismu. Stačí, aby v Praze bouchly dvě bomby, a je s tím konec.

Jak by bylo možné porazit Islámský stát?
Není žádným tajemstvím, že spolupracujeme s koalicí (mezinárodní koalice pod vedení USA provádí na pozice islamistů nálety, pozn. red). Jsme vděční, že nám pomáhají alespoň s leteckými útoky. Snažíme se jim zajistit koordináty, ale oni sami vědí, že to nestačí, protože bez pozemních sil IS nelze porazit. Není to regulérní armáda, oni jsou všude. Jsou mezi vesničany, mezi obyvateli menších měst. Nelze je rozeznat z letadla, pouze když jsou někde soustředění.

Přesto nám evropské státy nepomáhají tak, jak by měly. Jestli nás ale porazí, už jim nebude stát nic v cestě do Evropy.

Islámský stát

A hrozí vám porážka?
I kdybychom měli bojovat holýma rukama, což jsme v jednu chvíli v Kobani skutečně dělali, učiníme vše, aby nás neporazili. Ptám se ale, za jakou cenu? Nechápeme, že nás v tom civilizovaný svět nechává samotné. Kéž by se státy chovaly stejně jako obyčejní lidé, od kterých nám chodí nabídky pomoci nebo peníze.

Kolik žen pod vámi bojuje a do jakých bojů jsou nasazovány?
Dnes už můžu hrdě prohlásit, že 40 procent všech kurdských bojovníků jsou ženy. A všechny už prošly vojenskými akademiemi, které jsme zakládali. Je pravda, že kdykoliv Islámský stát bojoval proti mužské armádě, tak zvítězil. Bylo to v začátcích. Pak jsme udělali vše pro to, aby se dozvěděli, že tam nejsou jenom muži. Do Kobani šly ženy a my jsme bojovníky Islámského státu připravily o přesvědčení, že po smrti půjdou do ráje.

Jejich mrtví měli na krku řetěz s klíčem a lžící. Nechápali jsme, k čemu to je, protože každý voják u sebe normálně nosí nějakou známku se jménem a číslem. Teprve později jsme pochopili, že to je klíč do ráje a že lžíci mají kvůli tomu, aby mohli s Mohamedem jíst u jednoho stolu. My jsme jim ten klíč vzali. Teď ví, že když je zabijeme, tak do toho ráje nepůjdou.

Australská televize natočila povedený dokument, kde ukázala efekt kurdských žen. Když byly v blízkosti islamistů, například v Kobani, kde se bojovalo o každou ulici, tak na ně Kurdky začaly z blízka křičet „tilili“. Oni se úplně rozklepali a začali utíkat, protože slyšeli ženský hlas a věděli, že proti nim stojí ženy. Pro ně je to nepochopitelné.

Jsou ženy lepší bojovnice než muži?
Všechny máme obrovskou úctu před našimi bratry, kteří tam padli. Skutečnost je ale taková, že žena je rozvážnější. Pokud sáhne na spoušť, tak už si je téměř jistá, že kulka nemine cíl. Žena dává život a pokud jde do boje, tak tam jde, aby život zachránila a ne aby prožila nějaké dobrodružství.

YPJ je snad jediná ženská armáda na světě, která bojuje proti Islámskému státu. Bojujeme za budoucnost našich, ale i vašich dětí. A doufám, že i Češky budou při nás.



Témata: Islámský stát




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.