Podle tureckých médií zasahovaly v Iráku dvě jednotky příslušníků speciálních složek podporované ze vzduchu vojenskými letouny. Pronásledovali prý asi dvacetičlennou skupinu radikálů. „Šlo jen o krátkodobé opatření s cílem zabránit teroristům, aby uprchli,“ citovala agentura AP nejmenovaného tureckého vládního představitele.
I v noci na úterý se stíhačky F-16 a F-4 zaměřily na kurdské bojovníky, kteří měli na svědomí nedělní útok. Operace začala v pondělí kolem desáté hodiny večer a pokračovala až do čtyř hodin do rána. Letouny údajně zasáhly bojové pozice Strany kurdských pracujících (PKK), tábory radikálů i sklady zbraní a potravin.
V turecké provincii Igdir se odehrál další bombový útok, tentokrát na minibus. O život při něm přišlo 14 policistů. Podle agentury Anadolu jsou kurdští rebelové podezřelí, že odpálili výbušninu ve chvíli, kdy oblastí projíždělo vozidlo převážející pracovníky celního úřadu. Ti mířili k hranicím Turecka s Ázerbájdžánem, kde kurdští povstalci předtím několik jiných celních úředníků unesli.
Víkendový útok u obce Daglica v blízkosti hranic s Íránem a Irákem byl zřejmě nejkrvavější od červencového ukončení příměří mezi Ankarou a PKK. Smrt 16 vojáků způsobil údajně výbuch bomby nastražené u silnice a následná přestřelka. Šest příslušníků armády utrpělo při útoku zranění, žádný z nich prý ale není v ohrožení života.
Turecké letectvo v reakci na atentát již v pondělí zaútočilo na PKK na celkem 23 místech v Turecku. V okresu Yüksekova v jihovýchodní provincii Hakkari armáda údajně zahájila také rozsáhlou pozemní akci.
Boj o autonomii
Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984 a ozbrojený boj si vyžádal asi 40 000 lidských životů. V roce 2012 začala mírová jednání s tureckým státem a až do začátku nynějších násilností konflikt prakticky ustal díky vyhlášenému příměří.
Při obnovení bojů mezi PKK a bezpečnostními složkami od letošního července zahynulo již více než 200 lidí. Mezi oběťmi je asi 100 vojáků a policejních důstojníků. V Turecku nyní panuje citlivá politická situace. V zemi se 1. listopadu uskuteční předčasné volby, které prezident Recep Tayyip Erdogan vypsal, protože se jeho vítězné Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) nepodařilo sestavit koaliční vládu.
Kritici obviňují Erdogana, že obnoveného násilí využívá k tomu, aby vyděsil voliče a ti pak nevolili prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP). Tím se prý Erdogan snaží získat hlasy pro svou AKP. HDP v červnových volbách výrazně posílila a poprvé v historii se dostala do sněmovny.
