Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Europoslanci podpořili plán uprchlických kvót, schválení je však daleko

  13:16aktualizováno  13:16
Poslanci Evropského parlamentu na závěr plenárního zasedání ve Štrasburku schválili společné usnesení podporující plány Evropské komise na řešení stávající uprchlické krize a vytvoření trvalého mechanismu rozmísťování běženců mezi členské státy.

Stovky migrantů vyrazily pěšky z Budapeště do Rakouska. (4. září 2015) | foto: Reuters

Europoslanci svou rezolucí navazují na středeční rozpravu, která se rozvinula po prohlášení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o stavu Evropské unie. V něm Juncker poslancům mimo jiné předestřel nejnovější plány komise na řešení uprchlické krize, která v posledních měsících sužuje Evropu.

Uprchlická krize

Juncker ve středu představil plán přerozdělení uprchlíků, kteří se nyní nacházejí v Řecku, v Itálii a v Maďarsku. Dohromady má být takto v unii rozmístěno 160 000 lidí. Kromě toho však Juncker vyzval k přijetí trvalého mechanismu rozmísťování migrantů, sestavení seznamu takzvaných bezpečných zemí původu, posílení agentury Frontex nebo pomoci zemím, z nichž lidé utíkají (více zde).

Podobné usnesení, jimiž poslanci podpořili především dosavadní plány na ulehčení Řecku a Itálii od uprchlické vlny, europoslanci schválili výraznou většinou už ve středu.

Také čtvrteční parlamentní rezoluce, kterou ve čtvrtek parlament schválil většinou 432 hlasů ku 142, záměry komise vítá. Místo dosavadních ad hoc rozhodnutí je podle poslanců nezbytné zaujmout dlouhodobý přístup k azylové politice a migraci.

Podstatná část deklarace se týká zacházení s migračními toky, včetně rozlišování mezi žadateli o azyl a ekonomickými migranty.

Nedostatek solidarity

Parlament „vítá iniciativy komise na přemístění a přesídlení“, včetně nové iniciativy na naléhavé přemístění migrantů, kteří potřebují mezinárodní ochranu, z Řecka, Itálie a Maďarska. Poslanci také podporují záměr Evropské komise uvést do praxe trvalý a závazný mechanismus přemisťování běženců v krizových situacích. Ten by „pokud možno bral v úvahu preference uprchlíků“.

Parlament však také upozornil, že současná situace ukázala „politováníhodný nedostatek solidarity ze strany vlád vůči žadatelům o azyl“. V souladu s nepsanou tradicí europarlamentních deklarací text nekritizuje přímo konkrétní členské státy, ale není tajemstvím, že v takzvaných starých členských zemích a v unijních institucích sílí rozladění nad postojem východních zemí EU, které se zdráhají přistoupit na Bruselem vyžadované přijetí administrativně přiděleného počtu běženců.

Fotogalerie

Rozdílnost postojů byla v uplynulých dnech patrná i během plenárního zasedání Evropského parlamentu, který se ve Štrasburku uprchlickou krizí zabýval několikrát.Evropský parlament se přitom v deklaraci přihlásil i k opatřením, které uvnitř EU kontroverze nevyvolávají. Především se vyslovil pro zachování schengenského prostoru volného pohybu osob, který považuje za „jeden z největších úspěchů evropské integrace“, a zdůraznil nutnost účinné ochrany jeho vnějších hranic.

Zřízení hotspotů

Europarlament podpořil také zřízení takzvaných hotspotů, tedy míst identifikace běženců kvůli jejich odlišení a návratu nelegálních migrantů. Jenže europarlament „členské státy upozorňuje, že úspěch takových registračních center závisí na jejich vůli přemísťovat uprchlíky z hotspotů na svá území“.

Evropský parlament dále vyzval členské státy k přísnému trestání pašeráků lidí, ale „prozatím“ nemají trestat ty, kteří například i převážením migrantům dobrovolně pomáhají z humanitárních důvodů.

Politování pak Evropský parlament vyjádřil nad tím, že „představitelé některých členských států a krajně pravicové strany využívají současnou situaci k podněcování protiimigračních nálad, zatímco z krize obviňují EU“. Komisi a členské státy europarlament vyzval k urychlenému přijetí opatření proti násilí a slovním projevům nenávisti vůči migrantům.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.