Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Austrálie se s vlnou uprchlíků vypořádala. Evropa tam hledá inspiraci

  14:33aktualizováno  14:33
Evropa, která se potýká s obrovským přílivem nelegálních přistěhovalců, hledá rady v Austrálii, kde tamní úřady dokázaly díky kontroverzním opatřením počet běženců snížit na minimum. Zájem Evropanů potvrdil australský premiér Tony Abbott. Neuvedl však, které konkrétní evropské státy se na australské úřady obrátily.

Běženci z Afriky čekají na nalodění na plavidlo italského námořnictva, která je deportuje z ostrova Lampedusa, kde nelegálně přistáli (25. srpna 2014). | foto: AP

„Chápu to tak, že tady byl nějaký kontakt na oficiální úrovni mezi Austrálií a Evropany,“ řekl Abbott, podle nějž se mohou jiné státy z australského postupu poučit.

Abbottova vláda sama před časem zavedla ve snaze odradit uprchlíky od nebezpečné cesty po moři do Austrálie přísnou azylovou politiku. Začala lodě mimo jiné posílat zpět na místa, odkud vypluly, většinou do Indonésie. 

Uprchlická krize

Všem běžencům, kteří se do Austrálie dostali na lodích, navíc znemožňuje se v zemi na trvalo usadit. Zadržuje je v táborech na ostrově Nauru nebo v Papuji-Nové Guineji (více o odsunu uprchlíků zde). Mohou se pak buď vrátit do vlasti, žít trvale v uprchlickém táboře, nebo se usídlit v Kambodži, s níž má Austrálie příslušnou dohodu (více o dohodě s Kambodžou se dočtete zde).

Organizace na ochranu lidských práv však současnou australskou azylovou politiku kritizují. Upozorňují mimo jiné na to, že Canberra přesouvá svou zodpovědnost na jiné. Austrálii odsoudila také Organizace spojených národů, podle níž země neplní své závazky vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Podle této takzvané Ženevské konvence mají běženci právo žádat o azyl.

Země na jihu Evropy v posledních dvou letech čelí obrovské vlně nelegálních migrantů, jen do Itálie se loni po moři dostalo přes 170 tisíc lidí. Tisíce uprchlíků každoročně během plavby k evropským břehům přijdou o život, a v moři zejména mezi Itálií a Libyí proto hlídkují plavidla pobřežní stráže i lodě evropské agentury na ochranu hranic Frontex, které mají běžencům v nouzi pomáhat. 

Záchranné mise zpravidla vypadají tak, že migranti se nalodí na palubu bezpečnějších evropských lodí, které je přepraví do uprchlických táborů na pevnině. Jde tedy o opak australské praxe, kde se lodě s uprchlíky vracejí do země, odkud vypluly (vše o aktuálním přílivu uprchlíků do Evropy najdete zde).

Statisíce uprchlíků dusí Itálii:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.