Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OSN bojkotuje dohodu s Tureckem, Polsko odmítlo přijímat běžence

  15:34aktualizováno  20:55
Úřad vysokého komisaře OSN a další humanitární organizace bojkotují dohodu Turecka a EU o vracení migrantů. V řeckém táboře Idomeni běženci požadují otevření cesty do západní Evropy. Polská premiérka mezitím oznámila, že země po útocích v Bruselu odmítá přijímat běžence na základě kvót.

Běženci v táboře Idomeni poblíž makedonské hranice (22. března 2016) | foto: AP

„Po tom, co se včera stalo v Bruselu, nemůžeme říci, že souhlasíme s přijetím jakékoli skupiny migrantů,“ prohlásila ve středu předsedkyně polské blády Beata Szydlová. Polsko je první zemí, které po atentátech hnutí Islámská stát na bruselském letišti a v metru výrazně mění svou migrační politiku.

Její konzervativní a euroskeptický kabinet dosud souhlasil s přijetím asi sedmi tisíc migrantů, tedy s respektováním závazku, který na sebe vzala předchozí polská vláda. První uprchlíci měli do Polska přijet koncem března nebo začátkem dubna.

„Jsme povinni především zajistit bezpečnost našich občanů,“ zdůraznila premiérka. Zároveň vyzvala k odmítnutí přijmout v Evropě „tisíce migrantů, kteří sem přišly jen proto, aby si vylepšily své životní podmínky“. Upozornila, že se mezi nimi skrývají i teroristé.

Kvóty v úterý odmítla v hlasování i česká Sněmovna. Poslanci ale zamítli i zrušení vízové povinnosti pro Turky, tedy podstatnou část dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o vracení migrantů. „Je to otázka několika málo hlasů, které převážily v tom smyslu, jak bylo přijato. Včerejší jednání Sněmovny těžko může měnit dohodu, která byla uzavřena dohodou všech 28 členských zemí Evropské unie,“ komentoval však s nadhledem hlasování český premiér Bohuslav Sobotka.

Migranti v Idomeni se bouří, chtějí volnou cestu na západ

V Idomeni, kde se v nehygienických podmínkách již několik týdnů tísní na třináct tisíc lidí, někteří migranti v úterý večer odmítali jídlo a bránili v jeho distribuci. „Když nebudeme moci odsud odejít, tak tu chceme všichni zemřít,“ řekli někteří migranti novinářům.

Fotogalerie

Běženci v Idomeni také opět blokovali tamní železniční trať mezi Řeckem a Makedonií, po níž přivezly řecké dráhy staré spací vozy, v nichž může složit hlavu na dvě stě padesát lidí.

V úterý večer skupina asi 500 převážně mladých mužů zablokovala dálnici spojující Soluň s hraničním přechodem do Makedonie u Idomeni. „Snaží se tím na sebe upoutat pozornost,“ řekl podle agentury DPA jeden z dobrovolných humanitárních pracovníků.

„Otevřete hranice. Chceme odsud pryč,“ skandovali na záběrech řecké televize účastníci blokády, kteří přišli vesměs z Idomeni. Na dálnici kvůli nim vznikla chaotická situace. Policisté se zatím drží zpátky a odvádějí auta na objízdnou trasu.

K úternímu oznámení UNHCR a Lékařů bez hranic, že omezí své aktivity v Řecku, se ve středu připojily další dvě organizace - Mezinárodní záchranný výbor a nevládní norská uprchlická rada. Protestují tak proti tomu, že po dohodě EU s Tureckem se z přijímacích zařízení stala „zadržovací centra“, která běženci nesmí opustit. UNHCR v úterý oznámil, že přestane uprchlíky do těchto center z pobřeží převážet.

Dohoda mezi EU a Tureckem o vracení migrantů, která začala platit v neděli, předpokládá, že běženci, kteří připlují z Turecka a v Řecku nepodají žádost o azyl nebo jejichž žádost nebude kladně vyřízena, budou vráceni do Turecka. EU má za to přijmout stejný počet lidí s nárokem na azyl z Turecka.

Uprchlická krize

Napětí mezi uprchlíky v Řecku roste i proto, že zatím není jisté, kdy začne jejich vracení do Turecka. Od neděle jsou běženci drženi v hotspotech. Podle řeckých úřadů ale ještě nejsou dořešeny všechny legální a praktické otázky dohody.

Řecko totiž nemá dostatek úředníků na vyhodnocování žádostí o azyl, měly by jim přijet posily z dalších zemí EU. Pomoc nabídla dvacítka zemí, včetně České republiky. Podle Evropské komise budou potřeba asi čtyři tisíce lidí, mimo jiné policistů, vojáků, úředníků, kteří budou žádosti posuzovat, překladatelů i soudců, kteří mají řešit odvolání neúspěšných žadatelů.

Podle UNCHR v zemi není ani dostatečná a adekvátní ubytovací kapacita pro žadatele o azyl. V Řecku je nyní na dvaapadesát tisíc uprchlíků, kteří se tam začali hromadit, když asi před měsícem země na takzvané balkánské trase omezily průchod běženců přes své území dál do západní Evropy.

Maďarsko prý zbytečně zadržuje stovky žadatelů o azyl

Ochránci lidských práv a obhájci uprchlíků rovněž obviňují Maďarsko, že drží zbytečně v izolaci stovky žadatelů o azyl a brání léčbě a uzdravení traumatizovaných osob, které přežily mučení.

Šéf programu pro uprchlíky Maďarského helsinského výboru Gábor Gyulai tvrdí, že zadržování žadatelů o azyl není v Maďarsku nijak „výjimečným opatřením, ale běžnou praxí“. Loni to například vedlo k tomu, že v podmínkách věznění se nacházelo více žadatelů o azyl než v otevřených přijímacích střediscích.

„Maďarsko je jedním z mála členských států EU, u nichž je běžnou praxí zadržování osob, které poprvé žádají o azyl,“ řekl Gulai. Ze 443 žadatelů o azyl zadržených od 1. února podle něj 40 procent pochází ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Zpráva předložená společně helsinským výborem a Nadací Cordelia, která nabízí psychiatrické poradenství žadatelům o azyl, poukazuje mimo jiné na to, že právní záruky pro oběti mučení žádající o azyl jsou neúčinné. Upozorňuje také na časté slovní napadání ze strany zaměstnanců vůči zadržovaným a na to, že v těchto zařízeních nejsou pracovníci vyškolení k poskytnutí psychiatrické pomoci.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.