„Dohoda s Tureckem schválena. Všichni nelegální migranti, kteří dorazí do Řecka z Turecka počínaje 20. 3. budou vráceni zpět!“ uvedl Sobotka na Twitteru. Posléze se na ni předáci zemí osmadvacítky shodli i s tureckým premiérem.
Podle dohody by měli být do Turecka vraceni všichni uprchlíci, kteří se přes Egejské moře dostanou na řecké ostrovy. Za každého Syřana, který mezi nimi bude, vyzvedne EU z Turecka jednoho syrského občana, aby snížila nápor na humanitární situaci v Turecku. Při přebírání budou mít přednost ti migranti, kteří se nepokusí Egejské moře překročit za pomoci pašeráků či jiným neregulérním způsobem.
Lídři zemí EU se na textu shodli jen pár desítek minut poté, co jim ho předložil předseda Evropské rady Donald Tusk. Ten návrh dojednal s Davutogluem v pátek dopoledne. Turecký premiér podle unijního činitele s přijatou podobou textu souhlasí.
Online reportáž |
V průběhu dne se podařilo vyřešit čtyři problematická témata, která ještě dopoledne přijetí dohody bránila. Kromě data spuštění celého mechanismu tak nyní návrh zdůrazňuje, že návraty se musí dít plně podle unijního i mezinárodního práva a nepůjde o plošný postup.
Největší spor panoval o turecký požadavek na otevírání nových kapitol přístupových rozhovorů, což blokoval Kypr. Věc bude nejspíš vyřešena slibem, že do konce června bude otevřena kapitola číslo 33 týkající se finančních a rozpočtových opatření. Další kapitoly v textu zmíněny podle unijního představitele nejsou.
Kompromisem v otázce turecké žádosti o vyšší finanční podporu z EU je slib, že do týdne bude sestaven seznam projektů, které bude možné rychle podpořit už v rámci loni domluvených tří miliard eur (81 miliard korun). Unie dá také najevo ochotu v případě vyčerpání těchto peněz poskytnout další financování.
Jednání předcházela bilaterální schůzka mezi trojicí unijních zástupců, tedy šéfem summitů Donaldem Tuskem, předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a premiérem předsednického Nizozemska Markem Ruttem a tureckým premiérem. Na původní podobě nyní schváleného textu se premiéři a prezidenti EU shodli v pátek krátce po půlnoci.
Evropští politici se začali do budovy summitu sjíždět před polednem, na místo už dorazili mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande či český premiér Bohuslav Sobotka. Přímých jednání s Davutogluem se ale žádný z nich neúčastní, separátně se nyní koná diskuse části členských zemí o vývoji v Libyi.
Turecký premiér při příjezdu novinářům řekl, že Evropská unie i Turecko mají stejný cíl, kterým je pomoc syrským běžencům a prohloubení vzájemných vztahů. Dodal také, že pro Turky není uprchlická krize věcí vyjednávání, nýbrž hodnot.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naopak zvolil méně diplomatický tón, když v pátek v projevu přenášeném živě tureckou televizí řekl, že Evropa by si měla hlavně zamést před vlastním prahem.
Podle něj by se EU měla zamyslet nad svým postojem k migrantům, než začne Turecku diktovat, co má dělat. Případné evropské kritice ohledně dodržování lidských práv bude Ankara naslouchat jen v případě, kdy ji bude považovat za korektní, uvedl prezident.
„Přijali jsme 2,7 milionu uprchlíků bez nějaké větší pomoci odkudkoliv,“ připomněl v Bruselu turecký premiér. EU a Ankara podepsaly loni v listopadu společný akční plán, v němž se kromě jiného dohodly, že Unie přispěje třemi miliardami eur (81 miliard korun) na zlepšení podmínek syrských uprchlíků v zemi. Turci před 11 dny žádali další tři miliardy.
Kromě peněz žádají také rychlejší bezvízový styk a otevření nových kapitol přístupových rozhovorů. Právě zde může být kámen úrazu, neboť Kypr dosud o podobné možnosti odmítal byť i jen uvažovat.
Sobotka ladil strategii na summitu s lídry V4:
Do Evropy by mělo přijít 72 000 Syřanů
Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky přibližně od čtvrtečních 23:00 SEČ diskutovali o upravené podobě návrhu dohody s Tureckem. Změny proti předchozí verzi nebyly ale podle diplomatů zásadní.
Turci před deseti dny překvapili EU návrhem, že převezmou zpět všechny migranty z řeckých ostrovů. Za každého Syřana mezi nimi by měla EU naopak převzít jednoho syrského uprchlíka z Turecka s právem na azyl.
Uprchlická krizeATÉNY: Uprchlíci bydlí na pustém letišti IDOMENI: Svědectví českého dobrovolníka LESBOS: Hřbitovy jsou plné ČECH VE ŠVÉDSKU: Vždy jsme byli humanitární zemí HOTSPOTY: Jak funguje registrační centrum EXPERTKA: Turci měli lepší karty TRAJEKTY: O lístky na pevninu je boj SEX: Němci běžencům vysvětlují orgasmus ZDRAVOTNICTVÍ: Němci těží z přílivu syrských doktorů CHIOS: Běženci na Homérově ostrově KOMENTÁŘ: Švédská frustrace NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně |
Unie k tomu plánuje využít celkem 72 tisíc míst: 18 tisíc z loni odsouhlaseného programu přesídlování syrských uprchlíků do EU a dalších 54 tisíc míst z plánu přerozdělit uprchlíky mezi členské země.
„Snažíme se, aby návrh byl maximálně konkrétní a umožnil nám v dohodě stanovit konkrétní datum, kdy dojde k zahájení návratu všech uprchlíků, kteří se nelegálně dostanou do Řecka, zpátky do Turecka,“ uvedl Sobotka. Česko podle něj stanovení konkrétního termínu podporuje. Merkelová uvedla, že termín pro začátek vracení běženců zatím nebyl stanoven.
„I když není dohoda na tom, kdy přesně by se mělo začít, rozumíme si v tom, že by to mělo být opravdu rychle,“ řekla. „Samozřejmě víme, že kdyby to trvalo příliš dlouho, vyvolalo by to silný přitažlivý efekt (pro příchod dalších migrantů do Řecka),“ doplnila.
Pokud po využití uvedených 72 tisíc míst systém nebude fungovat, bude podle diplomatů čas na jeho přehodnocení. Obavy panují z řecké schopnosti velmi rychle začít zvládat výraznou administrativní a justiční zátěž, kterou bude masivní vracení lidí do Turecka znamenat.
Pokud ale vše fungovat bude a uprchlíci do Řecka přijíždět přestanou, měl by pro přesídlení začít být využíván také následný další přesídlovací program, ke kterému by se země EU hlásily dobrovolně. Česko je mezi zeměmi, které odmítají kvůli dohodě s Tureckem zvyšování svých už dohodnutých závazků.
