Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČEŠI A PSI: Výkalů se odvážejí tuny, moč krátí život stožárů až o třetinu

Seriál   18:00aktualizováno  18:00
Část chovatelů je přesvědčená, že po svém psovi uklízet nemusí. Ignoruje sáčky a koše na exkrementy, psí pisoáry a v neposlední řadě i hrozbu pokuty. Na sbírání hromad výkalů v ulicích pak některým obcím ani zdaleka nestačí sumy vybrané na poplatcích za psy.

Zdaleka ne pro všechny majitele je uklidit psí hromádku samozřejmost. | foto:  Petr Topič, MAFRA

„Ukliď si to h*** po svém psovi!“ obořil se loni v Holešovicích pracovník pražských technických služeb na sedmdesátiletou pejskařku. Chytil ji za nohy, sebral jí boty a vyhodil je do popelnice. Marně se mu tehdy snažila vysvětlit, že její fenka se poblíž cizí hromádky pouze vyčurala (psali jsme o tom zde).

Výkaly v ulicích ale nezlobí jen metaře. Obyvatelé Prahy 6 loni uspořádali bleší trhy, aby z výtěžku zaplatili mimořádné čištění parku (více zde).

Seriál Češi a psi

Mapujeme pozitivní i negativní souvislosti mimořádné obliby psů

Právě v nejrozlehlejším, šestém obvodu žije hned po Praze 4 (kde ročně odklidí z ulic zhruba dvě stě tun exkrementů) nejvíc psů. V celé metropoli jich je bezmála sto tisíc.

Přestože radnice šestky uklízí, co to jde - do problematických míst každý den posílá úklidovou četu a stejně často doplňuje papírové sáčky s lopatkami u více než pětistovky košů - není těžké šlápnout tu do hromádky.

Problém neřeší ani časté kontroly strážníků. Za porušení vyhlášky o čistotě loni pokutovali 700 lidí, od kterých vybrali 32 tisíc. Statistiky městské policie ale neupřesňují, kolik přestupků se týkalo neposbírání výkalů.

„Odhalování je náročné. Málokdo nesebere hromádku, když strážníka vidí. Sice využíváme i záznamů z kamer, ale pokud pejskaře hlídka nechytí při činu, je to problém. Psy venčí i děti do 15 let, které jsou nepostižitelné, a taky si nedokážu představit, jak strážník pokutuje babičku o berlích, která se pro to ohnout ani nemůže,“ přiblížila mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.

Fotogalerie

Podobně jsou na tom strážníci v Brně. „Postihů za neuklizené psí hromádky je ročně několik desítek, je složité takový přestupek zdokumentovat a prokázat, proto je jich každý rok méně než třeba za venčení na volno bez náhubku,“ přikyvuje jejich mluvčí Jakub Ghanem.

Hříšníkům většinou hrozí nanejvýš tisíc korun pokuta, ve správním řízení pak teoreticky až 20 tisíc. Se shovívavostí ale nadobro skončili třeba v Děčíně - koho strážníci chytí, že psí hromádku neuklidil, zaplatí pokutu 5 tisíc korun (podrobnosti čtěte zde).

Nepoctivci hlásí psa u příbuzných na vesnici

I proto, že je některým majitelům zatěžko exkrementy sbírat, musí městské části platit miliony firmám, které to udělají za ně a následně stovky tun výkalů odvezou, většinou na skládku komunálního odpadu. Náklady jsou vyšší, než kolik se vybere na poplatcích za psy.

„Na místním poplatku ze psů bylo loni v celém městě vybráno přes 45 milionů korun,“ řekl iDNES.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Čtvrtina sumy, kterou městské části od majitelů přihlášených psů vyberou, putuje městu. Třeba Praze 1 tak zbude necelý milion, který ani zdaleka nezaplatí úklid, který si radnice objednává nad rámec běžného čištění chodníků zajišťovaného ve městě plošně Technickou správou komunikací.

Poplatky a pokuty

Počet psů / vybráno na poplatcích za psy v roce 2015 / dluh občanů města na poplatcích

  • Praha - 98 654 / 45 milionů / -
  • Brno - cca 26 tisíc / - / -
  • Ostrava - 25 600 / 10 milionů / 2 miliony

Pozn.: Údaj vyznačený pomlčkou město souhrnně neeviduje.

Kolik se kde platí za psa:
byt / rodinný dům / důchodce

  • Praha - 1500 / 600 / 200
  • Brno - liší se dle čtvrti
  • Ostrava - 1500 / 200 / 200
  • Mělník - 1500 / 500 / 200
  • Liberec - 600 / 600 / 200
  • Davle u Prahy - 150 korun
  • Lelekovice u Brna - 100 korun

Pozn.: jde o výběr

Kolik strážníci vybrali na blokových pokutách:
porušení vyhlášky o čistotě (kam spadají i pokuty za neuklizení hromádky) / za volné pobíhání psů v místech, kde se to nesmí:

  • Praha - 701 přestupků, 32 tisíc vybráno na pokutách / 3551 přestupků, 47 tisíc vybráno na pokutách
  • Brno - 882 přestupků, vybráno na pokutách 375 tisíc / 1523 přestupků, uloženo 391 blokových pokut, vybráno 148 tisíc korun (Brno má ve vyhlášce, že pes musí mít vždy na veřejném prostranství vodítko, nebo košík).

Pozn.: Přestupky, za něž strážníci neuložili blokové pokuty, se řešily formou správního řízení, v němž hrozí postih až 20 tisíc korun.

„Každý rok přijde Prahu 1 úklid po psech nejméně na 12 milionů korun, letos je v rozpočtu vyčleněno přes 10 milionů na úklid chodníků, psích záchodků a vývoz košů na exkrementy plus dva a půl milionu na papírové sáčky,“ vyčíslil místostarosta první městské části Richard Bureš. V Praze 1 je hlášeno jen asi dva tisíce psů, výkalů je ovšem mnohem víc.

Pro srovnání - v Havířově, kde psů evidují více než trojnásobek, dají za sáčky ročně pouze 12 tisíc korun.

Odhadem několik tisíc psů žijících v metropoli není přihlášených vůbec, nebo někde jinde. Aby ušetřili, registrují lidé psy na prarodiče či k příbuzným na venkov, kde jsou poplatky výrazně nižší. To se však děje běžně po celé zemi.

„S výběrem poplatků ze psů to asi bude, nadneseně řečeno, jako s výběrem daní. Ti slušní platí, ti ostatní se hádají a platbám vyhýbají. V tomhle by mohl trochu pomoci navrhovaný zákon o povinném identifikačním označování psů. Zároveň by mohl výrazně ovlivnit náklady související se ztracenými psy,“ uvažuje odbornice z Českomoravské kynologické unie Vladimíra Tichá.

V Praze je tetování či čipování psů povinné od roku 2005 - dnes je tak ve městě zhruba o 20 tisíc přihlášených psů víc než před deseti lety.

„I kdyby všichni majitelé psů platili, jak mají, problém by to stejně neřešilo. Vybrané peníze by ani tak nestačily na pokrytí všech výdajů. Podstatné je, že část majitelů po svých psích miláčcích není ochotna uklízet, i když k tomu má všechny potřebné prostředky,“ říká místostarosta Bureš.

Podle Vladimíry Tiché však sbírá nesrovnatelně více majitelů než před dekádou či dvěma.

„Nedělá to ale každý a možná trochu chybí postih hříšníků. Majitelé by měli uklízet, ale špína na ulicích není jen důsledkem chovu psů. Pejskaře podle mě rozčiluje, že se mluví o nečistotách po psech, už ale nikdo neřeší rozšlapané žvýkačky, zvratky u restaurací a lidské exkrementy u kdejakého křovíčka,“ dodává.

Sloupy kvůli moči vydrží méně

Kvůli psí armádě trpí i sloupy veřejného osvětlení, jejichž standardní životnost je asi 35 let. „Psí moč je agresivní a pokud je sloup jejímu působení často vystaven, zkracuje se jeho životnost odhadem asi o třetinu. Vliv má ale samozřejmě i to, zda se v oblasti solí chodníky či zda na sloup působí bludné proudy,“ řekl iDNES.cz Dušan Piják z brněnských technických sítí.

Cena za nový stožár se liší podle typu i způsobu ukotvení, průměrně však i s novou kabeláží vyjde zhruba na 60 tisíc korun. Nejvíc trpí část těsně u země, proto výrobci kvůli prodloužení životnosti materiálu na spodek stožáru nanášejí ještě termoplastickou manžetu či speciální nátěr.

Aby psi nemočili na lampy, ploty, lavičky či fasády, přišli František Tomeček z Brna spolu s kolegyní před pěti lety s myšlenkou psích pisoárů. Děravý sloupek ze dřeva, nerezu, kamene či betonu uchová pachy a tím láká psy, aby u něj vykonali potřebu. Na vynález má společnost dokonce evropský patent.

Firma ročně prodá sto až 150 betonových pisoárů a kolem 4 tisíc kusů z jiného materiálu. Mimo moravské metropole vynález pomáhá třeba na Karlínském náměstí v Praze, v Opavě, Prostějově, Velkém Meziříčí, Slavkově u Brna, Chotěboři či Držovicích. Asi 40 procent výrobků putuje do ciziny.

„Většina ohlasů je kladných, ale je to o výchově lidí. Nejvíc negativních hodnocení přichází od pejskařů z velkých měst, kteří přece nebudou nutit psa chodit močit na určité místo. Lidé jsou zvyklí, že je všechno špinavé, neřeší to, psovi dovolí všechno, tento přístup podle mě převládá u nadpoloviční většiny, i když se zájem o vzhled veřejného prostoru pomalu zvedá,“ míní Tomeček.

Asi pětinu psích pisoárů objednávají města a obce, zbytek mají na pozemcích soukromníci. „I tak ale od měst utržíme více, protože města na rozdíl od ostatních berou hlavně ty dražší - betonové s košem a schránkou na sáčky,“ dodává.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.