Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Komise kývla na bezvízový styk s Turky, rozhodnout musí členské státy

  13:27aktualizováno  14:55
Evropská komise podpořila zrušení vízové povinnosti pro turecké občany. Představila také reformu systému, jakým osmadvacítka řeší žádosti o azyl, přičemž počítá se zavedením krizového mechanismu přerozdělení. Návrhy musí projednat ještě europarlament a členské země.

Běženci na ostrově Chios (6. dubna 2016) | foto: AP

Proces zrušení vízové povinnosti zahrnuje podle Evropské komise (EK) celkem 72 podmínek, které musí žádající státy splnit. Turecko podle místopředsedy EK Franse Timmermanse ušlo už dlouhou cestu, ale stále ještě několik podmínek chybí.

Ankara má čas do června, aby na jejich splnění zapracovala. Turci by se poté na hranicích prokazovali pasem s biometrickými údaji. „Raději budu mít na hranicích někoho s biometrickým pasem, kde si můžu být jistý, že osoba, která pas nese, je skutečně ta osoba, která je v pase zaznamenaná, protože to můžu zkontrolovat rozpoznáváním tváře a otiskem prstu, než mít na hranicích osobu se starým pasem a vízem,“ řekl místopředseda EK.

Fotogalerie

Britský web BBC už před jednáním uváděl, že je pravděpodobné, že komise bezvízový styk s Tureckem navrhne, protože se podle nich obává, že v případě odepření bezvízového styku by Turecko přestalo plnit podmínky migrační dohody a opět by tak výrazně vzrostl počet uprchlíků přeplouvajících Egejské moře z Turecka do Řecka.

Mluvčí Evropské komise Karolína Kottová však upozorňuje, že rozhodnutí o jakékoliv vízové liberalizaci není v rukách EK. „Konečné rozhodnutí je nicméně na ministrech vnitra v Radě, kde se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou. Do té doby žádná liberalizace nebude,“ uvedla Kottová.

Věčná otázka přerozdělení migrantů mezi členské státy

Dalším bodem, který v Bruselu představil Timmermans spolu s eurokomisařem pro migraci Dimitrisem Avramopulosem, byla úprava takzvaného Dublinského systému, který v určité podobě navrhovala Evropská komise už před měsícem (více zde).

Uprchlická krize

Podle stávajících pravidel je odpovědná za posuzování žádostí o azyl ta země, do které žadatel přijede jako první. Státy na hranicích EU jako Itálie, Řecko nebo Španělsko jsou tak kvůli tomu dlouhodobě přetížené, zatímco v centrální Evropě se žádosti o azyl nehromadí.

Změna, která je nyní na stole, by sice zachovala pravidlo první země, ale zavedla by krizový mechanismus v případě přetížení jedné z členských zemí. Poté by se spustil mechanismus, na základě kterého by se odpovědnost za posuzování žádostí o azyl distribuovala mezi jednotlivé členské státy. Rozhodujícím faktorem by byla územní rozloha, přijímací kapacita či hospodářská situace jednotlivých zemí. V původním návrhu přitom byl i distribuční klíč, který by fungoval neustále (celé znění zde).

O návrhu komise budou muset ještě jednat jednotlivé členské země i europarlament. Některé země včetně Česka už daly najevo, že kvóty odmítají. Polsko a Slovensko kritizovaly obratem středeční návrh komise. Polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak podle agentury Reuters prohlásil, že návrh postrádá jakýkoli smysl a je v rozporu s právy členských zemí EU. Je podle nich nesmyslný a mimo realitu. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák řekl, že tento krok brzdí úsilí unie vyřešit migrační krizi a neodpovídá realitě.

Státy budou mít podle návrhu komise zřejmě možnost se z povinnosti přijmout žadatele o azyl „vykoupit“ a to částkou v přepočtu 6,75 milionu korun za každého žadatele. Taková varianta již v Česku vyvolala kritiku napříč politickým spektrem.

Souhlasíte s návrhem EK o bezvízovém styku s Tureckem?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 11. května 2016. Anketa je uzavřena.

Ne 8921
Ano 206

Komisaři navrhují ponechat hraniční kontroly uvnitř v Evropě

Komise také doporučila prodloužení hraničních kontrol u pěti zemí EU, a to až o šest měsíců. Návrh, který musí schválit nejbližší summit Evropské unie, se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska, které již tato opatření uplatňují. Státy spolu s Francií, u níž hraniční kontroly nesouvisí přímo s migrační otázkou, požádaly o prodloužení hraničních kontrol EK minulý týden (více zde).

Komise navrhuje prodloužit kontroly na základě zjištění, že Řecko neodstranilo veškeré nedostatky v dodržování pravidel Schengenu. Balkánský stát slouží od loňského léta jako vstupní brána pro blízkovýchodní uprchlíky směřující do Evropy přes Turecko a zatím se mu nepodařilo zbavit se všech vážných nedostatků v kontrole vnějších hranic EU.

Komise upozornila, že to ale neznamená návrh na vyloučení Řecka z schengenského prostoru, tedy na zavedení letištních či přístavních kontrol pohybu mezi Řeckem a zbytkem zemí systému.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.