Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dohoda ze summitu je nejmenší zlo. Zavřít Evropu je nereálné, tvrdí expert

  5:00aktualizováno  8:47
Dohoda EU s Tureckem se inspirovala v Austrálii a má za cíl přinutit běžence, aby nevyužívali pašeráky. V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. Podle něj už teď počet běženců klesá. „Uprchlíci vědí, že se něco chystá a že nemá cenu připlouvat do Řecka,“ uvedl.

Uprchlíci na ostrově Lesbos (5. března 2016) | foto: Reuters

Rychlost, s jakou se špičky EU na summitu s Tureckem dohodly, Jana Schrotha nepřekvapila. „Obě strany už věděly, jak se k tomu postaví. Spíše šlo o to, jak se na straně EU doladí jednotlivosti se všemi státy osmadvacítky,“ řekl pro iDNES.cz.

Jan Schroth

Projektový manažer Mezinárodní organizace pro migraci Praha. Vystudoval mezinárodní vztahy na FSV UK; půlrok strávil na univerzitě v Saarbrückenu. Pracoval mimo jiné jako redaktor ČTK, pro o. p. s. Člověk v tísni nebo pro UNHCR v Jemenu.

Mezinárodní organizace pro migraci byla založena v roce 1951 pro koordinaci přesídlení uprchlíků po druhé světové válce. Tato mezivládní organizace má dnes 162 členských států.

Upozorňuje ale na to, že je třeba zajistit, aby dohoda byla v souladu s Ženevskými konvencemi. „Ten, kdo připluje na lodi, by neměl mít vůbec žádnou šanci zažádat o azyl a byl by automaticky vrácen. To je něco, co není úplně v souladu s Ženevskými konvencemi,“ poznamenal Schroth.

Dohoda se podle něj do jisté míry inspirovala v Austrálii. „Australané už před několika lety zavedli - s argumentací, že jde o boj s pašeráky lidí a že tím chtějí zachraňovat lidské životy - že každý, kdo připluje po moři a bude chtít žádat o azyl, bude vrácen zpět nebo přemístěn na ostrovy v Pacifiku,“ řekl Schroth s tím, že takový člověk prakticky ztrácí šanci na udělení azylu a vstup na australskou půdu.

Australská praxe podle Schrotha v mnoha aspektech odporuje Ženevským konvencím, přesto ji Austrálie aplikuje. Stejné cíle podle něj sleduje i EU a Turecko. „Chtějí těm lidem říci, že kdo využije pašeráků, tak si může uzavřít cestu do Evropy, i kdyby nárok na azyl měl, bude vrácen do Turecka a přednost budou mít ti, kteří o azyl zažádali už v Turecku,“ říká Schroth. Podobně i Austrálie podle něj každý rok přijímá desítky tisíc uprchlíků v rámci přesídlovacích programů.

Dohoda? Nejlepší z těch špatných

Samotnou dohodu považuje za kompromis obou stran. „Pozitivní je v tom smyslu, že by měla vyřešit neudržitelnou situaci několika desítek tisíc lidí, kteří jsou uvězněni v Řecku. Těch se dohoda týkat nebude,“ říká Schroth a dodává, že ti, kteří jsou z trojice zemí, které už byly dříve označeny za nebezpečné - tedy Sýrie, Irák a Afghánistán - by azyl pravděpodobně získat měli a měli by být relokováni mimo Řecko. Z těchto zemí je přes 90 procent všech migrantů v Řecku.

Evropská unie se domluvila s Tureckem na vracení uprchlíků z Řecka

Problém to však bude pro ty, kteří z těchto zemí nejsou. „Je velká pravděpodobnost, že tito lidé na azyl nedosáhnou a budou tedy vráceni,“ upozorňuje Schroth.

„Dohoda se dá považovat za tu nejlepší z těch špatných, protože dobré by byly jedině mír a stabilita na Blízkém Východě. Pokud bude dohoda platit, můžeme se dostat do fáze řízené migrace,“ říká Schroth a zároveň upozorňuje, že nějaká nelegální migrace bude existovat vždy, stejně jako tomu bylo v minulosti.

Zavřít Evropu? Nereálné

Přestože by se z určité perspektivy mohlo zdát nejlepší Evropu úplně zavřít, Schroth to považuje za nereálné. „Evropa by měla současně vedle plnění humanitárních závazků podporovat řízenou ekonomickou migraci, protože pracovní sílu kvůli demografickému vývoji bude dále potřebovat,“ říká.

Fotogalerie

Podle nových statistik už teď počet nových migrantů připlouvajících do Řecka klesá. „Je to reakce na tu dohodu, lidé to i díky sociálním sítím vědí. Vědí, že se něco chystá a uvědomují si, že nemá cenu připlouvat do Řecka. A také začaly razantněji pracovat turecké bezpečnostní síly, aby ukázaly, že dohody dokáže země plnit,“ říká Schroth. Zároveň ale upozorňuje, že by mohla tato dohoda přesunout migrační toky na jiné trasy, například tu ze severní Afriky do Itálie.

V pondělí se například počet příjezdů na řecké ostrovy snížil na 484, v úterý pak na 115. Během středy do Řecka připlulo celkem 164 lidí. Oproti předchozím číslům, jsou tato výrazně nižší (statistiky si můžete prohlédnout zde). V pátek ale turecké úřady zadržely na moři 1 200 lidí, kteří se snažili dostat na řecké ostrovy.

USA chválí dohodu EU a Turecka, slíbily podporu

Spojené státy označily páteční dohodu Evropské unie a Turecka, která má zmírnit migrační krizi, za důležitý krok vpřed. Washington současně slíbil, že zvýší podporu zemím, které jsou přílivem běženců zasaženy.

„Na dohodě mimo jiné oceňujeme ujištění, že všichni uprchlíci si zaslouží ochranu a že naplňování dohody musí být v plném souladu s evropským a mezinárodním právem,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí v prohlášení.

Dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem kromě jiného předpokládá vracení imigrantů z řeckých ostrovů na turecké území a naopak přijímání syrských uprchlíků z Turecka unijními zeměmi. Dohoda si klade za cíl zastavit masivní nekontrolovaný příliv migrantů do Evropy přes Balkán. Turecko zároveň získalo příslib obnovy svých přístupových jednání s Evropskou unií a získání bezvízového styku pro své občany mířící do EU.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.