Atény začaly s deportacemi migrantů i navzdory slabé přípravě a kritice ze strany aktivistů. U města Dikili na pobřeží Egejského moře má být následně vytvořen jeden z přijímacích táborů.
Celkem 124 běženců z prvních dvou trajektů pochází z Pákistánu, další pak z Bangladéše, uvedla mluvčí evropské agentury Frontex Ewa Moncure. Ve třetím plavidle, které vyplulo z ostrova Chios do tureckého přístavu Çeşme, se nacházejí převážně Afghánci. Další skupina již v pondělí podle mluvčí řecké policie z ostrova Lesbos nepojede. „Nejprve je třeba zpracovat podané žádosti o azyl,“ řekla mluvčí.
Na lodě však nastoupili také příslušníci řeckých bezpečnostních složek. Ti mají předcházet možným nepokojům a bouřím mezi migranty.
Turecká strana očekává, že v nejbližších dnech přijme kolem 500 běženců, uvedl server BBC. Podle tureckého ministra pro záležitosti Evropské unie budou vrácení běženci posláni do oblasti Osmaniye v jižním Turecku. V případě imigrantů, kteří nejsou ze Sýrie bude dalším krokem kontaktování jejich domovských států a práce na jejich systematickém deportování ze země.
Podle informací agentury AP se však celá procedura potýká s nedostatkem personálu. Lidí je prý pro navrácení běženců potřeba až desetkrát více.
Evropská komise v pondělí upřesnila, že v neděli a v pondělí bylo na řeckých ostrovech rozmístěno 32 pracovníků Evropského podpůrného a azylového úřadu (EASO) a pět dalších odborníků celkem z devíti zemí včetně Česka. Ve středu by jich mělo dorazit dalších 30.
Unijní země ale zatím požadavky EASO a agentury Frontex na potřebné experty a další personál nenaplnily. Výrazně se nedostává například tlumočníků, kterých je z potřebných 400 nyní slíbeno jen 22. Z celkem asi 1 500 bezpečnostních pracovníků, o které žádá agentura na ochranu vnějších hranic EU Frontex, se zatím sešlo jen 702.
Na návrat čekají tisíce lidí
U přístavu na ostrově Lesbos během pondělního rána protestovala skupina aktivistů, kteří jednohlasně křičeli: „Styďte se!“ Nesli také transparent, na kterém bylo napsáno „Trajekty pro bezpečný průjezd, ne pro deportaci“.
Uprchlická krizeATÉNY: Uprchlíci bydlí na pustém letišti IDOMENI: Svědectví českého dobrovolníka LESBOS: Hřbitovy jsou plné ČECH VE ŠVÉDSKU: Vždy jsme byli humanitární zemí HOTSPOTY: Jak funguje registrační centrum SEX: Němci běžencům vysvětlují orgasmus ZDRAVOTNICTVÍ: Němci těží z přílivu syrských doktorů CHIOS: Běženci na Homérově ostrově NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně |
Podle dohody, uzavřené mezi Unií a Ankarou, bude z řeckého území navrácen každý ilegální běženec, který z Turecka přichází a v Řecku si nepodá řádnou žádost o azyl nebo mu taková žádost bude zamítnuta, a to včetně Syřanů.
Za každého takto navráceného syrského uprchlíka si mají členské státy Unie vzít z tureckého území jednoho Syřana, který se o cestu přes Egejské moře nepokusil a má právo na azyl v zemích EU.
Podle turecké vlády budou tito Syřané posíláni nejdříve do Německa. Odsud mají být přerozdělováni do dalších členských států Unie. Do Hannoveru linkovými spoji z Istanbulu přiletěli ve dvou skupinách o 16 lidech syrští imigranti. Jde o rodiny s dětmi, které přímo v Turecku pomáhali vybrat pracovníci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Výběr padl právě na ně mimo jiné proto, že někteří z migrantů mají zdravotní problémy. Syrští uprchlíci zamířili z Hannoveru autobusy do uprchlického zařízení ve 140 kilometrů vzdáleném Friedlandu u města Göttingen. Podle mluvčího Evropské komise dorazilo rovněž 11 syrských uprchlíků i do Finska, další skupina běženců by měla v úterý přistát v Nizozemsku.
Dohoda však zahrnuje také větší finanční prostředky poskytnuté Ankaře na boj s uprchlickou krizí, uvolnění vízové povinnosti pro turecké občany cestující do EU či otevření dalších kapitol v rámci jednání o vstupu Turecka do Unie.
Od 20. března, kdy začala dohoda s Tureckem platit, bylo na řeckých ostrovech zadrženo již přes 4 000 ilegálních migrantů. První vlna přesunů se má odehrávat do středy.
O dohodě někteří nevěděli
Uprchlíci si v pondělí v Řecku údajně stěžovali také na nedostatek informací ohledně pravidel pro získání azylu. Někteří také uvedli, že o možném nuceném návratu do Turecka neměli tušení.
O nedostatečné informovanosti hovořil také jednatřicetiletý syrský Kurd Firaz. „Slyšel jsem, že budou vracet možná Íránce, Afghánce. Neslyšel jsem, že by zpět do Turecka měli posílat i Syřany. Udělal jsem, co jsem mohl. Jsem naživu,“ uvedl Firaz. „Snažíme se využít naší šance. Záleží na tom náš osud, stejně jsme už mrtví,“ dodal.
Několik hodin po vyplutí prvního trajektu řecká pobřežní stráž zachránila další dva malé čluny přepravující minimálně 50 běženců včetně dětí a ženy na vozíčku, kteří se chtěli dostat na řecké ostrovy.
