Na malém náměstí před Westminsterským palácem, kde se den co den rozhoduje o budoucnosti Velké Británie, se běžně povalují studenti a turisté si zde fotí ikonické památky. S trochou štěstí tady člověk může potkat i buddhistické mnichy, kteří s úsměvem na rtech meditují a překvapivě také zvěčňují své tradičně oděné druhy nejnovějším iPhonem.
Coxová byla nadějí labouristů, rvala se za syrské děti i Británii v EU |
Již několik dní však v jednom ze zelených rohů náměstí návštěvníky přechází smích. V hromadě květin se nachází fotografie labouristické poslankyně Jo Coxové, kterou minulý týden zavraždil Thomas Mair (více o případu se dočtete zde). Večer zde hoří svíčky, kolem poledne se u improvizovaného památníčku scházejí desítky lidí. Někteří tiše truchlí, jiní si pietní místo fotí.
Zavzpomínat v úterý odpoledne přišel i 55letý George, který pracuje v nedaleké restauraci. „Když jsem v televizi viděl zprávy o její vraždě, nechápal jsem, že se něco takového může stát u nás. Šokovalo mě to,“ uvedl pro iDNES.cz. Politický motiv před referendem by však ve vraždě nehledal. „Udělal to nějaký pomatenec,“ dodal.
Stovky vzkazů na pamětní stěně
Skupina studentek ve stejnokrojích, která se vydala k pietnímu místu, však nesouhlasí. „V televizi jsem viděla, že ten chlap u soudu říkal něco o vlastizrádcích a svobodné Británii. Určitě tím chtěl něco vzkázat politikům,“ říká jedna ze studentek za souhlasného přikyvování svých kamarádek. Narážela na Mairův výrok, ve kterém se u soudu představil jako „Smrt zrádcům, svoboda Británii“ (více zde).
Online reportáž |
Před Westminsterský palác se vydaly kvůli tomu, aby zde napsaly Coxové vzkaz. Jen pár kroků od místa, kde lidé pokládají květiny, se totiž nachází pamětní stěna. Na ni může kdokoli napsat slova úcty pro tragicky zesnulou poslankyni. Vzkazů se na zdi sešly stovky. Některé mají podobu obyčejného srdíčka či obligátního „Odpočívej v pokoji“.
Někteří autoři se však rozepsali a nebáli se být poněkud osobnější. „Jednou řeknu své dceři o Jo Coxové a udělám všechno pro to, aby byla jejím vzorem,“ zní vzkaz Tarika z Německa. Na stěnu se dostala také slova z daleké Kanady či Spojených států. Zřejmě je sem napsali někteří z milionů turistů, kteří každoročně navštíví britskou metropoli.
„Jo, díky, že jsi obdařila tenhle svět svou štědrostí a zapálením při prosazování spravedlnosti. Na tvoji snahu nikdy nezapomeneme,“ vzkázala Coxové Laila z Palestiny. „Vzpomínky na tebe nás budou provázet navždy,“ dodal Syřan Khal. Nápisy a nalepené vzkazy vyplňují celé rozložité plátno. Popsaná je také zadní dřevěná strana a podpůrná konstrukce.
„Je to smutné a zároveň povzbuzující. Jen se podívejte, kolika lidem není smrt jiného člověka lhostejná. To je podle mě důležité, nepřejít její smrt jen tak,“ sdělil reportérovi iDNES.cz vitální prošedivělý šedesátník Michael Richardson. Na procházku kolem zdejšího parku prý chodí pravidelně. Po smrti Coxové se zde podle něj každý den scházely stovky lidí.
Nepleťte do toho referendum!
Smrt labouristické poslankyně ovlivnila také kampaně před nadcházejícím referendem o vystoupení z EU. Na několik dní se oba tábory odmlčely. Podle některých průzkumů dokonce tragická událost ovlivnila názory veřejnosti, kdy do té doby ztrácející zastánci setrvání opět těsně vedou. Lidé však jakékoli propojení smrti Coxové a soupeření zastánců a odpůrců brexitu, odmítají.
Křeslo zavražděné Coxové nikdo nechce. Až na kandidáta krajní pravice |
„Je to nesmysl, který se snaží přiživovat jen některá média. Zvyšují si tak čtenost. Kampaně jsou vyhrocené, ale tak je tomu před volbami vždycky,“ vysvětluje Richardson. Souhlasí s ním i George. „Může to zapůsobit na nějaké lidi? Ano může. Budou to však jedinci a ti výsledek referenda neovlivní,“ myslí si.
Britové se shodují, že smrtí Coxové přišli nejen o významnou političku, ale také o bojovnici za lidská práva, která pomáhala potřebným po celém světě prostřednictvím své práce pro organizaci Oxfam. Na pietní místo náhodou, ale poněkud symbolicky, shlíží další osobnost, která proslula bojem za práva utlačovaných - Nelson Mandela. Jeho památník se nachází na dohled portrétu Coxové, který se topí v květinách.
