Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Problém pro Mayovou. Brexit musí schválit i parlament, rozhodl soud

  10:39aktualizováno  14:06
Britský nejvyšší soud v úterý rozhodl, že vláda musí mít k zahájení jednání o odchodu země z Evropské unie souhlas parlamentu. Podle politologů by to mohlo zpomalit proces brexitu. Premiérka Theresa Mayová hodlá vyjednávání zahájit do konce března.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejvyšší soud také rozhodl, že o zahájení vyjednávání nemusí hlasovat skotský a severoirský parlament ani parlament Walesu (kompletní 97stránkový verdikt soudu najdete zde).

Státní zástupce Jeremy Wright uvedl, že je rozsudkem zklamán, ale že se mu vláda podřídí. Tým okolo Mayové v tiskovém prohlášení uvedl, že respektuje verdikt soudu. Připomněl, že premiérka má v parlamentu dostatečnou podporu pro schválení brexitu.

Cesta k brexitu

Před hlasováním ve Westminsteru je také nutné nutné schválení příslušné legislativy, která rozhodnutí parlamentu umožní. Změny v zákonech podle BBC parlamentem mohou projít nejdříve v polovině února. Očekává se však, že opozice k němu bude mít celou řadu připomínek.

Ministr pro brexit David Davis uvedl, že legislativa bude připravena ke schválení během několika dnů. „Zákon bude co nejjednodušší a nejpřímočařejší. Jde o to, abychom respektovali vůli lidu i verdikt Nejvyššího soudu,“ uvedl Davis podle agentury Reuters.

Úterní verdikt potvrdil listopadové rozhodnutí vrchního soudu (více zde). Na britskou justici se kvůli brexitu obrátili investiční manažerka Gina Millerová a kadeřník Deir dos Santos, kteří argumentovali tím, že brexitem přijdou Britové o některá práva, například o právo volného pohybu v rámci členských zemí unie. To se podle navrhovatelů nemůže stát bez souhlasu parlamentu.

Kabinet Mayové tedy nyní potřebuje pro aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy souhlas parlamentu. Premiérka původně tvrdila, že hlasování poslanců není potřeba, protože pouze zastupují vůli lidu, kteří si brexit odhlasovali v červnovém referendu (více zde).

Zablokování brexitu nehrozí

Zahájení vyjednávání může být úterním rozhodnutím soudu podle britského tisku kvůli nutným legislativním krokům pozdržené. Zablokování brexitu ve Westminsteru však nehrozí. Vláda už počátkem prosince obdržela od poslanců formou rezoluce podporu harmonogramu kabinetu pro spuštění procesu odchodu země z Unie. Překážkou by nemělo být ani hlasování ve Sněmovně lordů, byť zde je celá řada odpůrců brexitu.

Proti hodlá hlasovat jen několik poslanců zejména z Labouristické strany, byť jejich předseda Jeremy Corbyn velí k jednotě. Strana chce prosadit takové dodatky k zákonu, které zabrání tomu, aby se ze Spojeného království stal daňový ráj.

Fotogalerie

Vůdce liberálních demokratů Tim Farron po vyhlášení rozsudku oznámil, že devět poslanců jeho strany bude hlasovat proti spuštění článku 50 a že požaduje další referendum o konečné dohodě Londýna s Bruselem o budoucích vztazích.

Mayová v úterý potvrdila, že i nadále počítá se zahájením vyjednávání do konce března. Od aktivace článku 50 bude mít Británie za standardních podmínek dva roky na definitivní opuštění EU. O finální dohodě by měl podle premiérky hlasovat britský parlament.

Kriticky rozhodnutí soudu přijala skotská první ministryně Nicola Sturgeonová. „Chceme, aby skotskou budoucnost diktovalo pravicové křídlo ve Westminsteru, nebo je pro nás lepší vzít budoucnost do vlastních rukou? Začíná být stále jasnější, že se bude muset Skotsko rozhodnout pro druhou možnost,“ sdělila. Sturgeonová v uplynulých týdnech zmínila možnost nového referenda o nezávislosti Skotska, pokud Británie odejde z jednotného trhu (více zde).

Tvrdý brexit a sbližování s USA

Premiérka před několika dny v klíčovém projevu oznámila, že Británie zcela jistě opustí jednotný evropský trh. Londýn neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství. Mimo jednotného trhu hodlá vystoupit i z dalších unijních struktur, včetně soudního systému.

Slabí lídři Evropy budou po brexitu stát stranou, soudí ekonom Kysilka

Chce mít kontrolu nad přílivem lidí z unijních zemí a hodlá s EU uzavřít zcela novou celní dohodu. Tato varianta je označována jako takzvaný tvrdý brexit (více zde).

Po brexitu lze očekávat oslabení vazeb Británie a EU. Mayová se podle všeho obrátí na Spojené státy. Donald Trump nešetří vůči britské vládě projevy náklonnosti. Mayová bude prvním zahraničním státníkem, se kterým se Trump sejde. Jednání je naplánované na pátek.

Jedním z hlavních bodů diskuze obou představitelů bude dohoda o volném obchodu mezi USA a Británií po brexitu. Média už upozorňují na podobnost vztahů mezi někdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou expremiérkou Margaret Thatcherovou v 80. letech.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.