Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Expert: Johnson by při jednání s EU překážel. Roky v ústraní ho posílí

  10:17aktualizováno  10:17
Někdejší starosta Londýna a hlavní tvář kampaně za brexit Boris Johnson se nebude ucházet o titul premiéra Velké Británie. Podle analytika Kryštofa Kruliše je to logická strategie. Jednání o vystoupení z EU povede serióznější kandidát a Johnson se v pozadí připraví na volby. Ať už předčasné, nebo až řádné.

Boris Johnson oznámil, že nebude usilovat o premiérský post (30. června 2016) | foto: Reuters

Dosud největší favorit na post britského premiéra Boris Johnson oznámil, že se o funkci ucházet nebude (psali jsme zde). Překvapilo vás to?
Kandidaturu už ohlásil Michael Gove, takže to oznámení dává smysl a je menším překvapením. Kdyby přišlo ještě před tím, určitě by to byl nečekaný tah. Ale za této situace mi to přijde jako svým způsobem logická strategie - je otázkou, zda koordinovaná nebo ne.

Kryštof Kruliš

Kryštof Kruliš

Analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Zaměřuje se na vnitřní trh a právo Evropské unie a její vztahy s anglicky hovořícími zeměmi.

Absolvoval studium práv na Univerzitě Karlově a anglofonní studia na Metropolitní univerzitě. Studoval také ve Švédsku.

Oba vystupovali jako velké osobnosti tábora za odchod z EU, utkali by se tedy o podobné hlasy. Což by mohlo posílit alternativní kandidáty, zejména Theresu Mayovou. Michael Gove zároveň z tuhé kampaně před referendem vyšel určitě jako ten serióznější hlas, který neříkal nic nesmyslného.

Je otázkou, jestli Boris Johnson nekalkuluje s tím, že by se o vedení konzervativní strany chtěl utkat až v době, kdy už Británie vyjasní otázku svého následného vztahu k evropské sedmadvacítce, aby při těch jednáních nepřekážel sám. Přece jen je pro zbytek EU hůře přijatelným partnerem pro jednání než ti ostatní kandidáti.

Z hlediska své politické kariéry by mohl mít ambici stát se předsedou strany a jít do voleb až v dalším období. Stát se plnohodnotným premiérem, protože ten současný vlastně vzejde jen z rozhodnutí strany, která vyhrála volby. To je v Británii samozřejmě velmi relevantní, ale premiér, který volbami prošel, má silnější postavení.

Boris Johnson by mohl počítat se svou popularitou v rámci celé Británie. Ta může být ale v části populace, která se nedokáže rychle smířit s odchodem, trošku nalomena. Pauza několik měsíců nebo let, během nichž by nebyl tak viděn, mu může ještě prospět.

Říkáte, že Michael Gove byl serióznější tváří kampaně. Co Johnsonovi před referendem u voličů nejvíce uškodilo?
Například výroky, které Evropskou unii přirovnávaly k Hitlerovu Německu nebo Napoleonově expanzi. Bylo to spojené s tím, že Johnson je velmi znalý historie, vlastně je i životopiscem Winstona Churchilla. Řada historiků poukazovala na to, že používá některé Churchillovy výroky zkresleně nebo v ne zcela správném kontextu, přestože sám tu širší znalost má.

Fotogalerie

Kampaň vedl svým typickým stylem bouřliváka, který se dokáže pro něco nadchnout a strhnout davy, ale některé výroky občas nejsou zcela vyvážené a nereflektují komplexnost celého problému. Takové to zjednodušení, zkratky a nálepkování.

Samozřejmě je to velká osobnost. Velmi vzdělaný muž, ve dvou obdobích byl starostou Londýna. Není to populista, je to konzervativec skrz naskrz, ale má populističtější styl. Ta druhá kampaň se do něj samozřejmě strefovala a udělala z něj démona, který může za polopravdy kampaně a za odchod.

Zazněla tu jména Theresa Mayová a Michael Gove. Je pravděpodobné, že právě tito dva se utkají v závěrečném duelu, kde budou rozhodovat členové strany?
Myslím si, že ano. Michael Gove je z tábora „Vote Leave“ asi nejpřijatelnější pro ostatní konzervativce, kteří s kampaní nesympatizovali. Theresa Mayová je naopak zase teoreticky přijatelným kandidátem pro kampaň „Vote Leave“.

Hlavní favorité na funkci premiéra Velké Británie: Ministryně vnitra Theresa Mayová a šéf resortu spravedlnosti Michael Gove.

Hlavní favorité na funkci premiéra Velké Británie: Ministryně vnitra Theresa Mayová a šéf resortu spravedlnosti Michael Gove.

Nahrává jí, že je to žena, což by mohlo být přínosem pro zklidnění emocí i pro vyjednávání s EU a přátelský rozvod, který si teď obě strany přejí. V kampani vystupovala velmi umírněně, z čehož se dá dovodit, že může být stmelujícím prvkem v konzervativní straně.

Britský volební systém nenahrává tomu, aby se velké strany štěpily. Vnitřně jsou samozřejmě velmi fragmentované, ale ten systém je víceméně sjednocuje a nedovolí jim, aby si nějaká frakce řekla, že se osamostatní. Vedlo by to k velkým volebním ztrátám. I z toho plyne, že konzervativní strana sáhne po jednom z umírněných kandidátů přijatelných pro oba proudy.

Oběma kandidátům také nahrává, že jsou to stávající členové kabinetu Davida Camerona, takže by představovali kontinuitu.

Přestože se Mayová kampaně neúčastnila, stále je zastánkyní Unie. Pokud vyhraje, měla by však zemi řídit na cestě k odchodu. Nenastal by problém, pokud by měla jednat v rozporu s vlastním přesvědčením?
Theresa Mayová je zkušená politička. I když je osobně přesvědčená, že pokračování členství v Evropské unii je pro Británii přínosné, dokázala by zájmy své země hájit i během procesu vystoupení.

Média po referendu hovoří i o možnosti předčasných voleb. Pokud by v nich zvítězila strana, která si přeje v EU zůstat, hlasování by prý vlastně přebilo výsledek referenda. Myslíte, že by se to mohlo stát?
Jsou to spekulace. Z hlediska politického a ústavního systému však operují se scénářem, který by skutečně mohl nastat. Vzniká sice i petice, která má už přes čtyři miliony podpisů, ale ta samozřejmě nemůže zvrátit rozhodnutí více než 17 milionů voličů. Pokud by Británie měla to rozhodnutí ještě přehodnotit, vypsání předčasných voleb je zřejmě jediná správná cesta.

Britská volba

Svou roli hraje i to, že když Británie podepisovala Maastrichtskou smlouvu, došlo v konzervativní straně k převratu. Margaret Thatcherovou tehdy nahradil John Major. Euroskeptici mu pak 25 let vyčítali, že zásadní smlouvu podepsal někdo, kdo nevzešel z voleb, ale jen z hlasování uvnitř strany.

Británie teď bude jednat o podmínkách vystoupení z EU a je zde vidět velká paralela. Jednat bude premiér, který také vzejde jen z vnitrostranického rozhodnutí. I s ohledem na to, aby tento argument padl, by volání po předčasných volbách nakonec nemuselo být nerealistické.

To znamená, že by nový předseda konzervativců neaktivoval článek Lisabonské smlouvy o vystoupení a nechal to až na nové vládě?
Ne. Myslím si, že článek 50 teď bude aktivován a začne se jednat. Celé referendum ovšem bylo nastavené tak, že se hlasovalo o setrvání, nebo vystoupení. Bylo jasné, za jakých podmínek případně Británie setrvá. Nikdo z voličů však nevěděl, co znamená vystoupení.

Kampaň za odchod žonglovala s různými scénáři, ale voliči neřekli, jaký je jim nejbližší. I to je důvod, proč vyhlásit další volby. Obhájit výsledky jednání, ke kterým zemi dovedl nový premiér z řad konzervativců. Volby mohou být o tom, jestli ta dohoda reflektuje vůli obyvatelstva. A některá ze stran by si mohla vytknout, že chce další referendum.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.