Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co rozhodlo britské referendum? Penzisté, migrace i selhání labouristů

  2:00aktualizováno  2:00
Lídrům kampaně za odchod Británie z EU se podařilo oslovit 51,9 procent voličů. Do karet jim hrálo téma migrace a národní identity, slabí labouristé i podpora starších voličů z menších měst. Stanice BBC shrnula osm hlavních důvodů, proč byla kampaň Vote Leave úspěšnější.

1Varování ekonomů se vymstila

Řada mezinárodních organizací v čele s Mezinárodním měnovým fondem nebo OECD Brity před referendem opakovaně varovala, že království po brexitu postihne ekonomický propad.

Odborníci prohlašovali, že se v Británii zvýší nezaměstnanost, ekonomický růst se zpomalí a libra oslabí. Ministerstvo financí uvedlo, že v případě brexitu bude muset zvýšit daně z příjmu a snížit výdaje na školství a obranu. Předseda Evropské rady Donald Tusk dokonce mluvil o konci západní politické civilizace.

Silných slov však bylo příliš. I někteří odpůrci brexitu přiznávali, že se kampaň postavená na strachu poněkud vymkla z rukou. Lidé kolem Nigela Farage a Borise Johnsona ji zcela zavrhli - mířila podle nich na bohaté elity, jejichž vlastní zájmy Británii ohrožují.

To, že lidé ignorovali rady expertů, podle BBC znamená jednu věc - řada z nich měla pocit, že jim členství v EU stejně žádné ekonomické výhody nepřináší.

2.350 milionů liber týdně do zdravotnictví

Kampaň Vote Leave hovořila o 350 milionech liber (asi 12 miliardách korun), které Británii každý týden její členství v EU stojí. Nigel Farage a jeho stoupenci slibovali, že ušetřené peníze zamíří do národního zdravotního systému. Slogan o zbytečně utrácených milionech se objevil i na „bitevním“ autobusu, se kterým vyrazil na turné po Británii bývalý londýnský starosta Boris Johnson, aby agitoval za odchod z EU.

Slib o finanční injekci pro zdravotnictví pravděpodobně nalákal mnoho voličů. Hned v pátek ráno se však ukázalo, že ho protiunijní tábor nemůže garantovat. „Nemohu. A nikdy jsem to neřekl. Myslím, že to byla jedna z chyb, které udělala kampaň za vystoupení,“ přiznal v rozhovoru Farage (více čtěte zde).

24.června 2016 v 10:22, příspěvek archivován: 24.června 2016 v 18:46

It's not a 'mistake' if it's on the side of a bus, it's a lie. @Nigel_Farage pic.twitter.com/3GdQKEXSVE

3.Téma migrace a národní identity

Zejména na voliče s nižšími příjmy zapůsobil argument, že Británie nemůže ovlivnit počet migrantů, kteří do země přijdou, pokud i nadále zůstane v EU. Protiunijní tábor vyvolal otázky, jak migranti za posledních deset let ovlivnili britskou společnost a co se může stát v letech následujících, pokud jejich příliv neustane.

Tématu migrace se věnoval zejména Nigel Farage, který hovořil o potřebě obrody národní a kulturní identity a varoval před vstupem Turecka do EU. Negativně se vyjadřoval také na adresu uprchlíků z Blízkého východu. Farage mnoho lidí pobouřil plakátem, na kterém byla vyobrazena nekonečná fronta uprchlíků na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem. Výjev doplňoval slogan „Bod zlomu“ (psali jsme zde). Své příznivce si přesto našel.

4.Neúspěšný Cameron

Premiér David Cameron se postavil do čela odpůrců brexitu a na vítězství v referendu vsadil svou politickou budoucnost i osobní reputaci. Nakonec však musel uznat porážku a oznámit, že v říjnu jako premiér skončí.

Fotogalerie

Cameronovi se v únoru podařilo vyjednat reformu vztahů mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, která měla Británii zajistit zvláštní postavení (psali jsme zde). Euroskeptici v jeho straně ji však označili za fiasko. Mnoho konzervativců mu navíc neodpustilo koalici s liberály, kterou s velkými ústupky vyjednal v roce 2010.

O reformách vztahů s Unií, které byly považovány za přinejmenším umírněné, se Cameronovi nepodařilo přesvědčit ani voliče. Zůstává tak jedním z největších poražených.

5.Slabí labouristé

Labouristé podle BBC neodhadli své voliče. I když se 90 procent labouristických poslanců vyjádřilo pro setrvání v EU, na své voliče poněkud zapomněli. A když si uvědomili, že je něco špatně, na kampaň už bylo pozdě. Zvětšující se rozkol mezi lídry strany a její základnou se nepodařilo zachránit ani londýnskému starostovi Sadiqu Khanovi či bývalému premiérovi Gordonu Brownovi.

Zřejmě nejvíc však prounijnímu táboru uškodil předseda labouristů Jeremy Corbyn, který sice podpořil setrvání v EU, odmítl se však podílet na kampani s politiky z jiných stran. V minulosti byl navíc známý jako euroskeptik, který hlasoval proti vstupu Británie do EU. Nyní čelí mohutnému volání po odchodu z čela strany (jeho profil si můžete přečíst zde).

6.Boris Johnson a Michael Gove

Kampaň Vote Leave měla štěstí na výrazné tváře britské politiky. Ministr spravedlnosti Michael Gove se podílel na přípravě manifestu kampaně a diskutoval s voliči v televizních debatách, Boris Johnson zase křižoval Británii v bitevním autobuse a přesvědčoval davy po celé zemi. Nebál se ani emotivných prohlášení, kdy řekl, že EU pokračuje v cestě Adolfa Hitlera a Napoleona a snaží se vytvořit evropský superstát (psali jsme zde).

7.Starší voliči z menších měst

Příznivcům brexitu se podařilo přesvědčit zejména starší voliče z menších měst a venkova. Brexit podpořilo 60 procent voličů starších 65 let a 57 procent voličů mezi 55 a 64 lety.

Čím mladší voliči, tím negativněji se k odchodu Británie z EU stavěli. 73 procent lidí ve věku od 18 do 24 let hlasovalo pro setrvání v Unii. Referendum tak ukázalo na obrovskou roztříštěnost mezi mladší a starší generací.

24.června 2016 v 10:15, příspěvek archivován: 24.června 2016 v 18:39

From my 12,000-sample referendum day poll - how Britain voted: pic.twitter.com/IiDGCtB5Wi

8.Evropa jako cizinec

BBC připomíná, že vztahy Británie se zbytkem Evropy nebyly nikdy jednoduché. Už v případě předchůdce EU - Evropského hospodářského společností - trvalo poměrně dlouho, než se k němu Británie přidala. A nutno podotknout, že mnoho obyvatel ostrovního království vnímalo vstup na společný evropský trh s nechutí.

Od té doby sice uběhly dekády, skepse vůči EU však mezi politiky i největšími médii nevymizela. Velká Británie měla mezi ostatními evropskými zeměmi stále zvláštní postavení - ať už kvůli nepřipojení k schengenskému prostoru nebo odmítání eura.

Historik a člen Sněmovny Lordů Petr Hennessy tento chladný vztah Britů k evropskému projektu vysvětlil takto: „Evropu vytvořili chytří katoličtí levicoví francouzští byrokrati. A většina Britů má přinejmenším s třemi z těchto pěti slov problém.“

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

STŘEDOVĚK V SYDNEY. Středověcí „rytíři“ Luke Binks a Andrew McKinno pózují...
TÝDEN OBRAZEM: Prasečí koupel, moře bicyklů a středověk v Sydney

V australském Sydney se pořádal turnaj šermířů, Indové slavili výročí vyhlášení nezávislosti a v Londýně si to mezi sebou rozdaly wrestlerky. I tento týden vám...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.