O zabitých Íráncích informovala už v noci televizní stanice CNN, podle zdrojů z místních nemocnic zahynulo až 19 lidí. V neděli pak mrtvé potvrdila íránská státní televize. Nejprve ovšem uvedla, že zemřelo třináct lidí. Později číslo snížila na deset - lidé umírali v Teheránu při střetech policie s "teroristickými skupinami", jak označila protestující Íránce. Od začátku nepokojů už zahynulo celkem sedmnáct lidí.
Demonstrující podle íránské televize zapálili dvě benzinky a napadli vojenskou základnu. Hořela také mešita, policejní stanice a několik autobusů. Státní televize později popřela informaci, že v mešitě umřeli lidé. Íránské ministerstvo zpravodajských služeb podle vysílání ve státní televizi zatklo členy exilové opoziční skupiny obviněné z "teroristických aktivit". Zapalovali údajně autobusy a ničili veřejný majetek.
Protesty v ulicích Teheránu (20. června 2009)
Nezávislí zahraniční novináři stále nemohou do ulic Teheránu bez speciálního povolení, spoléhají tak na různé sociální weby a svědectví Íránců. Například na serveru YouTube přibývají, i přes pokusy íránských úřadů blokovat přístup na internet, neustále videa zachycující krvavé nepokoje.
Protestující líčili zahraničním médiím, jak policie brutálně jednala s demonstranty. Jeden z protestujících popsal, jak policisté na motorkách a islámské milice napadli skupiny demonstrantů. "Šli jsme pokojně asi hodinu, když se na nás vrhli policisté na motocyklech. Začali nás srážet k zemi a brutálně bít," vylíčil agentuře AFP jeden z účastníků sobotních protestů pro výsledkům prezidentských voleb.
"Vydali jsme se po chodníku z náměstí Engheláb asi kolem čtvrté hodiny (místního času) a pokojně jsme šli asi hodinu. Lidé se k nám po cestě přidávali," řekl podle ČTK další z demonstrantů. "Pak na nás najela spousta policistů na motocyklech, sráželi nás k zemi a brutálně bili," líčil muž, podle něhož čítala jeho skupina asi tisícovku lidí.
Amatérské záběry policejního zákroku proti demonstrantům v Teheránu, které vysílají světová média. (Všeobecně se předpokládá, že zachycuje 20. červen, datum ale není potvrzeno)
"A když jsme začali utíkat, čekali na nás v malých uličkách basídžové (členové islámské milice) s obušky. Ale lidé nám otevírali dveře a pouštěli nás do domů, když jsme se ocitli ve slepé uličce." Když unikli policistům, demonstranti se podle tohoto účastníka přeskupili a začali provolávat "Smrt diktátorovi" a "Lidé, proč zůstáváte sedět? Írán se stal Palestinou!".
Svědek agentuře AFP také vylíčil své osobní střetnutí s jedním ze členů milicí basídž. "Jeden z nich, který nebil lidi, se mě zeptal: Co tu děláš, nevypadáš jako chuligán?"
Televize CNN upozornila také na fakt, že protestující křičeli hesla proti nejvyššímu duchovnímu vůdci, který má v zemi obrovskou autoritu i moc. To Írán od Islámské revoluce v roce 1979 ještě nezažil.
Bývalý umírněný prezident Mohammad Chátamí dnes vyzval k okamžitému propuštění zatčených protestujících či členů opozice, mezi kterými je i pět příbuzných někdejšího prezidenta Alího Akbara Hášemího Rafsandžáního včetně jeho dcery.
Íránská policie zasáhla proti opoziciK rozehnání demonstrace použila slzný plyn i vodní děla |
Íránská opozice protestuje proti výsledkům prezidentských voleb, které označuje za zfalšované, už týden. Přestože v Teheránu neprotestovalo včera na zakázané demonstraci zdaleka tolik Íránců jako v uplynulých dnech, do ulic metropole se vrátilo násilí. Proti demonstrujícím zasáhla silou policie a islámské milice.
Před tvrdým policejním zásahem v pátek nepřímo varoval také nejvyšší duchovní vůdce Chameneí, který podporuje vítězného prezidentského kandidáta Mahmúda Ahmadínežáda. Po ajatolláhově projevu vystoupil i vysoce postavený člen íránské policie se slovy, že: "počínaje dneškem budou všechna shromáždění proti výsledkům voleb nelegální a policie proti nim zasáhne silně a s odhodláním."
Protesty v ulicích Teheránu (20. èervna 2009)
Hlavní rival staronového prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda Mír Hosejn Músáví trvá na anulování voleb. Vyzval k celonárodní stávce, pokud by byl zatčen. Ujistil ale, že opozice není proti islámskému systému a jeho zákonům, nýbrž proti lžím a úchylkám - systém chce jen reformovat.
V prohlášení zveřejněném na internetu Músáví ujišťuje své stoupence, že mají právo protestovat proti volebním manipulacím a vyzývá demonstranty, aby pokračovali v protestních akcích. Nabádá je ale ke zdrženlivosti. "Nepozbývejte naděje, že se domůžete svého práva, a nepřipusťte, aby ti, kdo vás chtějí dohnat k zlosti, uspěli."
Konečný verdikt nad volbami padne příští týden
Výsledky vyšetřování stovek stížností neúspěšných kandidátů by měly úřady zveřejnit na konci příštího týdne. Původně se čekalo, že se Rada dohlížitelů vyjádří už v neděli. "Možnost organizovaného a rozsáhlého porušení a protiprávnosti během voleb (...) je téměř nulová," uvedl v neděli ministr zahraničí Manúčehr Mottakí.
Íránské ministerstvo zahraničí také opět ostře kritizovalo Velkou Británii a další západní země za jejich výroky o volebním a povolebním dění v zemi. Prezident Mahmúd Ahmadínežád vyzval USA a Velkou Británii, aby se nevměšovaly do íránských vnitropolitických záležitostí. "Uspěchanými poznámkami se definitivně do kruhu přátel íránského národa nedostanete."
Teherán reportérovi BBC: opusťte Írán do 24 hodin
Britský ministr zahraničí David Milliband to odmítl. "Británie trvá na tom, že je na Íráncích, aby si vybrali svoji vládu, a je na íránských úřadech, aby zajistily spravedlivý výsledek voleb a ochranu vlastních lidí," řekl.
V neděli se Írán rozhodl vyhostit reportéra britské televizní stanice BBC, na opuštění země mu úřady daly 24 hodin. "Jon Leyne musí opustit Írán během příštích 24 hodin, je obviněn z poskytování smyšlených zpráv, ignorování nezávislosti v novinách, podpory výtržníků a porušování práv íránského národa," citovala rozhodnutí polostátní íránská agentura Fars.
Protesty v ulicích Teheránu (20. června 2009)
Íránské volby a povolební dění kritizovalo mnoho západních zemí. O víkendu ve svém prohlášení mírně přitvrdil i Barack Obama. V sobotu íránskou vládu vyzval, aby "zastavila všechny násilné a nespravedlivé akce proti vlastnímu lidu". Německá kancléřka Angela Merkelová v neděli požádala Írán o přepočítání hlasů a prohlásila, že stojí na straně Íránců, kteří chtějí uplatňovat svobodu projevu.
Na Západě také lidé vyrazili do ulic, aby podpořili protesty v Teheránu. Lidé demonstrovali včera například poblíž Paříže ale i v Praze.
Povolební vývoj v Íránu13. června - Současný prezident Mahmúd Ahmadínežád se ziskem 63 procent hlasů vyhrál prezidentské volby. Mír Hosejn Músáví získal 34 procent a regulérnost voleb zpochybnil, V ulicích se střetly tisíce protestujících s policií. Přes sto reformistů bylo údajně zatčeno. Ajatolláh Chameneí podpořil Ahmadínežáda. - více zde
15. června - Běhěm masových protestů zemřelo v Teheránu nejméně sedm lidí. Příznivci hlavního opozičního kandidáta protestovali také ve městech Rášt, Orumijeh, Zahedán a Tabríz. Íránský duchovní vůdce překvapivě nařídil vyšetřit údajné volební podvody.- více zde 16. června - Rada dohlížitelů oznámila, že přepočítá část hlasů, nicméně odmítá volby anulovat (což požaduje Músáví). Desetitíce příznivců reformního politika pochodovaly severním Teheránem. V centru metropole se sešly tisíce Ahmadínežádových zastánců. Úřady zakazují zahraničním novinářům pokrývat povolební dění přímo z ulic., reportéři mohou pracovat pouze z redakcí či hotelů. - více zde
18. června - Músáví vyhlásil 18. června dnem smutku (kvůli obětem demonstrací) a tisíce jeho stoupenců se schází v metropoli. Oblečeni do černého a se svícemi prošli městem. Rada dohlížitelů oznámila, že prošetří 646 stížností na volby a zavolala si na sobotu tři neúspěšné kandidáty. Objevuje se informace, že obětí protestů je osm. - více zde 19. června - K Íráncům poprvé od prezidentských voleb promluvil nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí. V pátečním kázání odmítl manipulování s volebními hlasy a označil Ahmadínežádovo vítězství za definitivní. - více zde 20. června - Přestože opozice odvolala zakázané demonstrace, do ulic Teheránu vyrazily tisíce protestujících. Těžkooděnci proti nim zasáhli slzným plynem a vodními děly. Músáví trvá na anulování voleb a prohlásil, že je připraven zemřít mučednickou smrtí. - více zde |
