Chameneí nejprve vyzval obyvatele ke klidu a míru. "Íránský národ se dnes potřebuje uklidnit," prohlásil nejvyšší duchovní vůdce, který se od voleb objevil na veřejnosti vůbec poprvé. V neobvyklém gestu se rozhodl osobně vést páteční modlitbu. Tu většinou vede jen na konci ramadánu a při oslavách výročí islámské revoluce.
Během projevu se opět zastal prezidenta Ahmadínežáda a odmítl tvrzení opozice, že výsledky byly zmanipulované. Možnost opakování prezidentských voleb vyloučil s tím, že čas volebního soupeření skončil.
Možnost podvádění s hlasovacími lístky vyloučil, protože to prý podle íránského volebního systému není možné. Podle neúspěšného kandidáta Mohsena Rezáího ale například z výsledků v některých okrscích plyne, že hlasovalo až 140 procent lidí. Podle mluvčího Rady dohlížitelů, která zrovna prověřuje právoplatnost voleb, její členové dostali 646 stížností na hlasování.
Íránci při kázání ajatolláha Chameního v Teheránu (19. června 2009)
Ajatolláh odsoudil také "vměšování některých zahraničních mocností" do íránských voleb. Ty tvrdě zkritizoval například francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který je označil za podvod. Německo požádalo íránského velvyslance v Berlíně, aby je vysvětlil. Americký prezident Obama byl zdrženlivější, mezi Ahmadínežádem a Músávím prý nevidí velký rozdíl.
"Po vypuknutí pouličních protestů se některé světové mocnosti (...) začaly vměšovat do íránských interních záležitostí tím, že zpochyňují volební výsledky. Neznají íránský národ. Důrazně odsuzuji takové zasahování," prohlásil Chameneí a obvinil z nepokojů Velkou Británii a "vnější nepřátele Íránu."
Pár hodin po jeho řeči si britské ministerstvo zahraničí v Londýně zavolalo na kobereček íránského velvyslance ve Spojeném království, aby si na projev duchovního stěžovalo.
Ajatolláh žádá ukončení protestů
V "kázání" také reagoval na masové protesty v ulicích Teheránu a dalších větších městech. Protesty prý vládní garnituru nedonutí přijmout "nelegální požadavky (neúspěšných) kandidátů". Lídry požádal, aby demonstrace ukončili. "Naléhám na ně, aby ukončili protesty, jinak budou zodpovědní za následky." Analytici to označují za otevřenou hrozbu.
Projev nejvyššího duchovního vůdce sledoval osobně také staronový prezident Mahmúd Ahmadínežád a jeho liberální soupeř Mír Hosejn Músáví. Některé části projevu provázelo souhlasné skandování davu.
Mahmúd Ahmadínežád naslouchá projevu ajatolláha Chameneího (19. června 2009)
Chameneího proslov vysílala v přímém přenosu íránská televize. Úřady Íránce nabádaly, aby si páteční kázání nenechali ujít, vypravily proto i speciální autobusy. K teheránské univerzitě vyrazily desetitisíce lidí.
Stoupenci současné vládní garnitury zaplnili zcela ulice v okolí univerzity, dorazili s fotografiemi Chameneího, Ahmadínežáda a ajatolláha Chomejního, "otce" Islámské revoluce v roce 1979. Někteří příznivci nejvyššího duchovního vůdce třímali protizápadní hesla.
Zemí už téměř týden zmítají nepokoje, které vyvolalo právě Ahmadínežádovo vítězství. Hlavní opoziční kandidát Mír Hosejn Músáví výsledky zpochybnil a požaduje nové volby. Jeho stoupenci jsou denně v ulicích a protestují. Demonstrace si vyžádaly už osm lidských životů.
Stoupenci Músávího uctili v Teheránu památku obětí demonstrací. (18. června 2009)
Příznivci opozičního lídra včera tiše uctili památku mrtvých z protestů. Desetitisíce lidí se svícemi a oblečených do černé poklidně prošly Teheránem. Mnozí z nich nesli transparenty s výzvou, aby stoupenci Músávího v pátek na demonstrace kvůli Chameneího kázání nechodili.
V sobotu odpoledne ale hodlají v protestech pokračovat, připojit se k nim chtějí i reformátorští duchovní. Na sobotu jsou také před Radu dohlížitelů pozváni tři neúspěšní kandidáti voleb. Rada s nimi hodlá projednat jejich stížnosti a měla by se k nim definitivně vyjádřit už v neděli.
Kdo je ajatolláh Chameneí
Ajatolláh Chameneí je nejmocnějším mužem Íránu, má větší moc než prezident. Jmenuje polovinu rady dohlížitelů, která stojí nad parlamentem a může korigovat jeho rozhodnutí. Ovládá také armádu a justici. Je volen na doživotí, ale existuje teoretická možnost a ústavní právo v určitých případech duchovního vůdce odvolat.
Nad Ahmadínežádem drží Chameneí ochrannou ruku. Po vyhlášení výsledků žádal národ, aby se postavil za staronového prezidenta. O pár dní později ale překvapivě vyzval Radu dohlížitelů, aby stížnosti opozice prošetřila.
Povolební vývoj v Íránu13. června - Současný prezident Mahmúd Ahmadínežád se ziskem 63 procent hlasů vyhrál prezidentské volby. Mír Hosejn Músáví získal 34 procent a regulérnost voleb zpochybnil, V ulicích se střetly tisíce protestujících s policií. Přes sto reformistů bylo údajně zatčeno. Ajatolláh Chameneí podpořil Ahmadínežáda. - více zde
15. června - Během masových protestů zemřelo v Teheránu nejméně sedm lidí. Příznivci hlavního opozičního kandidáta protestovali také ve městech Rášt, Orumijeh, Zahedán a Tabríz. Íránský duchovní vůdce překvapivě nařídil vyšetřit údajné volební podvody.- více zde 16. června - Rada dohlížitelů oznámila, že přepočítá část hlasů, nicméně odmítá volby anulovat (což požaduje Músáví). Desetitisíce příznivců reformního politika pochodovaly severním Teheránem. V centru metropole se sešly tisíce Ahmadínežádových zastánců. Úřady zakazují zahraničním novinářům pokrývat povolební dění přímo z ulic, reportéři mohou pracovat pouze z redakcí či hotelů. - více zde
18. června - Músáví vyhlásil 18. června dnem smutku (kvůli obětem demonstrací) a tisíce jeho stoupenců se scházejí v metropoli. Oblečeni do černého a se svícemi prošli městem. Rada dohlížitelů oznámila, že prošetří 646 stížností na volby a zavolala si na sobotu tři neúspěšné kandidáty. Objevuje se informace, že obětí protestů je osm. - více zde 19. června - K Íráncům poprvé od prezidentských voleb promluvil nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí. V pátečním kázání odmítl manipulování s volebními hlasy a označil Ahmadínežádovo vítězství za definitivní. |
