Músávího příznivci uctili oběti protestů. Teherán zahalili do černé

V íránské metropoli se znovu sešli přívrženci neúspěšného prezidentského kandidáta Músávího. Ten vyhlásil den smutku za oběti demonstrací. Desetitisíce lidí se svícemi a oblečeni do černé poklidně prošly Teheránem. V sobotu by se k protestům měli připojit i reformátorští duchovní.

Íránské protesty dnes pokračovaly šestým dnem. K nejtvrdším střetům došlo v pondělí, kdy zemřelo osm lidí. Opoziční kandidát na prezidenta Mír Hosejn Músáví vyzval Íránce, aby dnes v černé barvě uctili jejich památku.

K smutečnímu shromáždění se připojil i samotný Músáví, který podle jednoho ze svědků dorazil v obleku a černé košili. Z mešit se protestující, většinou zahaleni v černé, vydali do centra Teheránu, kde se odpoledne shromáždili na náměstí Imáma Chomejního poblíž městského tržiště na jihu metropole.

Náměstí se zaplnilo lidmi, kteří se po Músávího projevu vydali třídou Ferdúsího na pochod na sever. V rukou měli svíce a nápisy jako "Kde jsou naši bratři?", "Proč jste zabili naše bratry?" Někteří nesli fotografie obětí, na některých bylo vidět zkrvavené obličeje.

Jak protestující tiše pochodovali ulicemi, proměnili Teherán v moře černé barvy, napsala televizní stanice CNN na svých webových stránkách.

Švédští „piráti“ chtějí pomoci Íráncům

nabízejí jim anonymní pohyb po internetu

Očekávalo se, že čtvrteční protest bude jedním z největších od začátku nepokojů, zúčastnit mělo ještě více lidí než ve středu, kdy se na teheránském náměstí Hafte Tír a v přilehlých ulicích shromáždilo na sto tisíc lidí. - více o protestu čtěte zde

Po skončení demonstrace světové agentury psaly, že dorazily desetitisíce lidí a protest se obešel bez násilí.

Načítají se informace o videu…

K protestům se od soboty chystá přidat i sdružení íránských reformátorských duchovních, které požádalo úřady o povolení k pochodu a manifestaci, na níž má promluvit Músáví. Informace se dnes objevila na Músávího internetové stránce.

Rada dohlížitelů

V Radě dohlížitelů zasedá šest duchovních jmenovaných nejvyšším vůdcem země a šest islámských právníků. Jejich úkolem je zajistit, aby byly všechny zákony ve shodě s islámským právem a íránskou ústavou. Vybírají ze seznamu uchazečů o prezidentský úřad užší skupinu a musí jako poslední instituce volební výsledky potvrdit.

Zdroj: ČTK

Nové výzvy k protestům jsou v příkrém kontrastu s voláním nejvyšší autority Íránu, ajatolláha Chameneího, který ihned po volbách varoval demonstranty, aby se vyhnuli "provokativnímu chování".

V pátek má nejvyšší duchovní vůdce vystoupit na teheránské univerzitě s kázáním a očekává se, že znovu vyzve ke klidu v zemi. Íráncům jeho slova také napoví, jak garnitura hodlá patovou situaci v zemi vyřešit.

Někteří demonstrující dnes na svých transparentech vyzvali, aby proto protestující v pátek do ulic nevycházeli a vrátili se až v sobotu. Naopak další opoziční kandidát Mehdí Karúbí podle televize CNN svým stoupencům doporučil, aby šli demonstrovat přímo k teheránské univerzitě.

Na sobotu si Rada dohlížitelů, nejvyšší legislativní orgán Íránu, pozvala všechny tři neúspěšné kandidáty z prezidentských voleb a hodlá vyslechnout jejich stížnosti proti hlasování. Informoval o tom státní rozhlas. Setkání se mělo odehrát už v úterý.

Mluvčí dvanáctičlenné rady v rádiu řekl, že její členové už začali "pečlivě zkoumat" část z 646 stížností, které byly v souvislosti s volbami z 12. června podány. Rada dohlížitelů je malý, ale mocný úřad, který musí posvětit výsledek voleb.

V Íránu vzniklo spojenectví proti Ahmadínežádovi

Co čeká Írán v příštích dnech?

Nepokoje zuří v Íránu od soboty, kdy byly ohlášeny výsledky prezidentských voleb, v nichž přesvědčivě zvítězil současný konzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Opoziční kandidát Músáví se ohradil proti neregulérnosti voleb a požaduje vypsání nového hlasování. Chameneí zatím povolil přepočítání části hlasů na sporných územích, které má kontrolovat právě Rada dohlížitelů.

Regulérnost voleb zpochybňují i evropští lídři, americký prezident Barack Obama se zatím vyjadřoval k dění v Íránu jen opatrně. "Počkejme a uvidíme," razí prozatím prezident. - čtěte Ahmadínežád a Músáví? Nevidím velký rozdíl, řekl Obama

Pochybnost o volebních výsledcích už vyjádřilo i několik vlivných šíitů, například ajatolláh Asadolláh Bajat Zandžání. Podle něj nastal čas postavit se egoismu a porušování práv a vynutit si respekt k požadavkům většiny.

Íránští i další analytici tvrdí, že opozici se poprvé podařilo dostat Chameneího do centra dění a otřást dosavadním tabu, podle něhož je jeho slovo konečné. Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger označil události v Íránu za bod obratu, jelikož jsou poprvé zpochybněny volební výsledky a nejvyšší vůdce musí řešit masivní demonstrace.

Pokus o teroristický útok

Íránské ministerstvo informací (dříve zpravodajských služeb a bezpečnosti) ve čtvrtek oznámilo, že v den konání voleb odhalilo teroristické spiknutí naplánované na 12. června (tedy právě ve volební den). Atentátníci prý chtěli zaútočit v mešitách a na dalších místech, kde bývá hodně lidí.

Státní televize IRIB, která je považována za hlavního podporovatele znovuzvoleného prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, citovala z ministerského prohlášení. Podle něj bylo několik odhalených teroristických skupin napojeno na zahraniční nepřátele Íránu, včetně Izraele. Írán často obviňuje zejména Izrael a USA ze snah destabilizovat zemi. (Zdroj: ČTK)

Během nepokojů bylo zatčeno několik lidí z řad opozice, mezi nimi i bratr dřívějšího prezidenta Muhammada Chatámího nebo naposledy bývalý vicepremiér a liberál Ebráhím Jazdí. Šestasedmdesátiletého Jazdího odvezla policie ve středu přímo z nemocnice, kam byl převezen na pozorování, protože trpí rakovinou prostaty.

Úřady se snaží brzdit tok informací z protesty zmítaného Íránu a zakázaly zahraničním reportérům vcházet do míst demonstrací. Hrozí současně provozovatelům některých internetových sítí, díky nimž se údaje šíří do světa, tvrdými postihy.

Povolební vývoj v Íránu den po dni

13. června - Současný prezident Mahmúd Ahmadínežád se ziskem 63 procent hlasů vyhrál prezidentské volby. Mír Hosejn Músáví získal 34 procent a regulérnost voleb zpochybnil, V ulicích se střetly tisíce protestujících s policií. Přes sto reformistů bylo údajně zatčeno. Ajatolláh Chameneí podpořil Ahmadínežáda.

14. června - Músáví oficiálně vznesl stížnost a požádal Radu dohlížitelů, která musí výsledek voleb posvětit, o zrušení výsledku.  Ahmadínežád prohlásil, že se Írán jádra nevzdá a že jednání patří minulosti.

15. června - Běhěm masových protestů zemřelo v Teheránu nejméně sedm lidí. Příznivci hlavního opozičního kandidáta protestovali také ve městech Rášt, Orumijeh, Zahedán a Tabríz. Íránský duchovní vůdce překvapivě nařídil vyšetřit údajné volební podvody.

16. června - Rada dohlížitelů oznámila, že přepočítá část hlasů, nicméně odmítá volby anulovat (což požaduje Músáví). Desetitíce příznivců reformního politika pochodovaly severním Teheránem. V centru metropole se sešly tisíce Ahmadínežádových zastánců. Úřady zakazují zahraničním novinářům pokrývat povolební dění přímo z ulic., reportéři mohou pracovat pouze z redakcí či hotelů.

17. června - Na sto tisíc Íránců v tichosti prochází Teheránem, připoměli si smrt nejméně sedmi lidí při pondělních protestech. Některé ulice zaplnily podle svědků kilometrové zástupy lidí oblečených do černé se zelenými páskami (barvami Músávího) na rukou či hlavách. Informace z Íránu váznou, hlavními zdroji jsou internetové servery.

18. června - Músáví vyhlásil 18. června dnem smutku (kvůli obětem demonstrací) a tisíce jeho stoupenců se schází v metropoli. Oblečeni do černého a se svícemi prošli městem. Rada dohlížitelů oznámila, že prošetří 646 stížností na volby a zavolala si na sobotu tři neúspěšné kandidáty. Objevuje se informace, že obětí protestů je osm.