„Lidé jsou nervózní a vystrašení, protože cítí, že tohle je volný pád,“ říká Guadalupe Espinosa, který žije na katalánské straně řeky, která tvoří hranici mezi dvěma autonomními regiony Španělska. „Armády ani hranice nemám rád, ale možná, že je tu budeme mít. Kdo ví?“ zamýšlí se 47letý psycholog.
V Katalánsku v neděli přes zákaz centrální vlády v Madridu proběhl plebiscit o vyhlášení nezávislosti. Přes 90 procent voličů se vyslovilo pro, účast však jen mírně překročila 40 procent a chaotické referendum poznamenané tvrdým zásahem španělských policistů nesplňovalo požadavky na tajné a nezávislé hlasování. V San Rafael del Rio se referenda mohli zúčastnit jen obyvatelé katalánské části městečka, kteří odvolili v nedaleké Ulldeconě.
Pokud Katalánsko skutečně jednostranně vyhlásí nezávislost, pro městečko o 500 obyvatelích by to mohlo mít závažné důsledky. Radnice sice leží na území autonomního společenství Valencie, které se od Španělska odtrhávat nehodlá, ale správa místní infrastruktury jako jsou silnice, rozvody elektřiny či zavlažování spadá pod katalánské úřady. Město má dokonce katalánskou telefonní předvolbu.
Citlivé téma
Starosta města tvrdí, že mezi místními žádné napětí nepanuje. „Naše město má důležitější problémy než řešit svoji teritoriální příslušnost,“ řekl agentuře AP Domingo Giner, který na radnici reprezentuje lidovou stranu španělského premiéra Mariana Rajoye. „Musíme se navzájem respektovat. Místní lidé chápou, že Katalánsko je jejich součástí,“ dodává 55letý chovatel prasat.
Napětí není v ospalém městečku na první pohled patrné a někteří obyvatelé říkají, že místní Katalánci a Španělé spolu vycházejí dobře. „Valencia a Katalánsko se od sebe liší, ale i když je tady hranice, tak je to pořád to stejné město,“ hledí s optimismem do budoucnosti dvacetiletý Natzari Reverte.
Ozývají se ale i pesimistické hlasy. Senioři a pamětníci represí proti separatistickým hnutím za časů generála Franka tvrdí, že v důsledku rostoucí animozity mezi katalánskými politiky a centrální vládou v Madridu ve městě v posledních letech roste napětí.
„Můj bratr je pro nezávislost. Mluvit s ním o tom ale nemůžu, protože je to citlivé téma. A já se nechci hádat,“ říká Hector Reverter, čtyřiasedmdesátiletý penzista, který si na benzince na kraji města před obědem dává několik piv.
Sám Reverter je proti nezávislosti a tvrdí, že pokud by se Katalánsko odtrhlo, odstěhoval by se na španělskou stranu řeky. „Nechci, aby tady byla hranice. Nechci se toho dožít,“ přemítá senior z rozděleného města.
San Rafael del Rio, Španělsko
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Katalánská vláda se snaží získat čas
Ve Španělsku se nyní čeká na schůzi katalánského parlamentu, na níž by se mělo jednat o výsledcích referenda a jednostranném vyhlášení nezávislosti. Katalánský premiér Carles Puigdemont by měl podle posledních informací před poslanci předstoupit v úterý. Původně chtěli katalánští zákonodárci o aktuální politické situaci jednat už v pondělí.
Španělský ústavní soud ve čtvrtek plánovanou pondělní schůzi pozastavil a pohrozil poslancům trestním stíháním. Šéf katalánské diplomacie Raül Romeva ale v pátek ráno stanici BBC řekl, že schůze se konat bude a že poslanci se k otázce nezávislosti vyjádří. Katalánská vláda se podle El País snaží získat čas, zřejmě i kvůli neshodám, které podle médií panují mezi dvěma separatistickými stranami katalánského parlamentu.
U speciálního madridského soudu v pátek vypovídali šéf katalánské policie a lídři dvou hlavních občanských organizací stojících za katalánským separatistickým hnutím. Předvoláni byli kvůli podezření, že před referendem bránili španělským orgánům ve výkonu funkce, což španělské právo kvalifikuje jako vzpouru. Zadržen nikdo z nich nebyl, uvedla agentura AP.
Katalánské referendumREFERENDUM: Madrid tvrdě zasáhl při hlasování VÝSLEDKY: Devadesát procent pro nezávislost TISK: Evropu zděsila krvavá neděle VYSLANKYNĚ: Katalánce zajímá dělení ČSFR ČEŠKY V BARCELONĚ: Katalánci chtějí mír EKONOMIKA: Boj o pětinu národního bohatství KATALANISTA: Madridu ujely nervy PUIGDEMONT: Premiér Katalánska hraje vabank FOTBAL: Piqué čelí hněvu fanoušků |
Šéf katalánské policie Mossos d’Esquadra Jorge Lluís Trapero a jeho náměstkyně Teresa Laplanaová jsou vyšetřováni kvůli událostem kolem 20. září. Tehdy španělská policie zatkla v souvislosti s přípravami zakázaného referenda 14 katalánských úředníků, což vyvolalo nepokoje, na které prý příslušníci Mossos reagovali příliš pasivně.
Španělští policisté kvůli tomu několik hodin nemohli opustit budovu katalánského ministerstva hospodářství. Po víkendovém referendu se také hovořilo o tom, že katalánští policisté nevymáhali zákaz ústavního soudu tak, jak to justice nařídila.
Demonstrace po zátahu na katalánské činitele svolala separatistická sdružení Katalánské národní shromáždění (ANC) a Òmnium Cultural, jejichž lídři Jordi Sánchez a Jordi Cuixart byli také u soudu. Všechny čtyři osoby obviněné ze vzpoury, za kterou hrozí ve Španělsku trest až 15 let vězení, po dnešním slyšení zůstávají na svobodě.
Zástupce Madridu v regionu Katalánska Enric Millo se v pátek v televizním rozhovoru omluvil za policejní násilí v den referenda o nezávislosti. „Když vidím ty záběry a vím, že lidé byli mláceni, vytlačováni a jeden člověk dokonce hospitalizován, musím si to vyčítat a omluvit se jménem zasahujících policistů,“ řekl Millo.
Šlo o první omluvu představitele centrální vlády v souvislosti se zásahem, po kterém podle katalánských úřadů muselo být ošetřeno téměř 900 lidí. Organizace na ochranu lidských práv postup policie označily za nepřiměřené použití síly vůči civilnímu obyvatelstvu.
