Pro jedny „hanebný“ a „smutný“ den, pro druhé dobré zvládnutí „vzpoury“ ze strany policie. Reakce katalánského tisku a toho celostátního vyprávějí ve Španělsku po nedělním referendu dva různé příběhy.
Další vývojDo katalánského sporu s Madridem by se mělo vložit jako třetí strana mezinárodní společenství. Dohledem nad mediací by měla být pověřena Evropská unie, uvedl v pondělí šéf katalánské vlády Carles Puigdemont Uvedl také, že s centrální vládou zatím není v kontaktu. Požadoval rovněž odchod policistů, které Madrid poslal do Katalánska. Evropská komise vyzvala k rychlému návratu od konfrontace k dialogu. Její mluvčí Margaritis Schinas také zopakoval dosavadní postoj komise, že chaotické referendum nebylo podle španělské ústavy legální a že jde o vnitřní záležitost Španělska. Opakovaně odmítl odpovědět na otázku, zda jsou za násilí odpovědné španělské policejní síly. Schinas také poznamenal, že pokud by referendum o nezávislosti bylo v souladu se španělskou ústavou, ocitlo by se nezávislé Katalánsko mimo Evropskou unii. Stovky lidí se v pondělí sešly na barcelonském náměstí Sant Jaume, kde protestovaly proti policejním násilnostem. Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá mezitím řekl, že pokud Katalánsko nezávislost skutečně vyhlásí, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii. |
„Styďte se, pane Rajoyi!“ vzkazuje španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi katalánský El Nacional po krvavých střetech, které si vyžádaly stovky zranění. Za „smutný den“ pak označil neděli umírněnější list La Vanguardia, který ale spatřuje vinu na obou stranách. „Zoufalství. Nevěříme, že existuje slovo, které by výstižněji popisovalo momentální rozpoložení většiny Katalánců,“ napsal deník v úvodníku.
„Vše ale může být ještě horší,“ pokračuje La Vanguardia. „Vstupujeme do fáze stávek a pouličních protestů... a se silnější aktivitou přicházejí silnější represe,“ citovala z La Vanguardia agentura Reuters. Situaci prý může zachránit jedině „důstojnost, inteligence, mírnění vášní a hledání východiska, o kterém budou moci Katalánci svobodně hlasovat“.
Celostátní deník El País na začátku víkendu označil referendum za „výsměch“ a vyzval Katalánce, aby se jej neúčastnili. I on však nyní v komentáři poukazuje na Rajoyovu „absolutní neschopnost zvládnout krizi již od jejího počátku“. Nedělní události považuje za „prohru demokracie“, kterou však zavinily hlavně katalánské úřady.
Práci policistů, kteří proti demonstrantům použili i v Katalánsku zakázané gumové projektily, hodnotí jako „příkladnou“ deník El Mundo. Zároveň kritizuje skutečnost, že úřady jako zranění z nedělních nepokojů počítaly i pouhá „škrábnutí“. Rovněž konzervativní list ABC přidává, že federální bezpečnostní složky musely zasahovat bez pomoci těch katalánských, které „nerespektovaly zákony“.
„Nikdo nesešlápl brzdu“
V katalánském referendu, bez ohledu na výsledek či další vývoj, jednoznačně prohrála pouze španělská vláda, i proto, že pasovala stoupence nezávislosti do role obětí, píší po neklidném víkendu francouzská média.
Madrid a Barcelona podle deníku Le Figaro v posledních týdnech hrály hru „kdo s koho“ a řítily se do čelní srážky jako hazardéři v autech. „A v neděli ani jeden z řidičů nesešlápl brzdu,“ napsal deník.
Na stranu katalánských separatistů se z velkých deníků ve Francii jasně postavil pouze list Libération, jehož úvodník hovoří o „brutálním“ a „nepřiměřeném“ potlačení referenda, zmiňuje také fotografii starší ženy se zkrvavenou tváří po zásahu policie. „Co se jen mohlo odehrávat v mysli španělského premiéra, aby dospěl k názoru, že násilná neutralizace volebního procesu - pro jedny nelegálního, pro jiné legitimního - může jeho problémy vyřešit?“ ptá se šéfredaktor Johan Hufnagel.
Další deníky vidí v nedělních pouličních střetech pohromu pro image Madridu. „Referendum byla léčka a (předseda vlády) Mariano Rajoy do ní skočil po hlavě,“ konstatují Derniéres Nouvelles d’Alsace. Deník L’Alsace zase napsal: „Ne tak výsledek referenda, nýbrž způsob, jakým centrální úřady na vývoj reagovaly, činí ze separatistů oběti, a tedy vítěze tohoto souboje.“
Podle listu Le Figaro si katalánští představitelé od začátku dobře uvědomovali dvojsečnou povahu své snahy. „Dvojí záměr byl po celou dobu zřejmý: jestliže nebudou moci španělskou vládu získat na svou stranu, mohou ji alespoň dotlačit k chybě,“ vysvětluje deník.
Britové: Zásah byl mrazivým dozvukem španělské minulosti
Budoucnost komplikovaného vztahu mezi Španělskem a Katalánskem je po nedělním neoficiálním referendu o nezávislosti regionu velkou neznámou. Po násilnostech španělské policie je ale vyhlášení nezávislosti Katalánska pravděpodobnější než dříve, soudí ve svém komentáři server BBC News. Je podle něj s podivem, že Evropská unie násilí bryskně neodsoudila - s výjimkou Belgie a Slovenska.
I britský ministr zahraničí Boris Johnson na Twitteru nesdělil nic víc, že referendum je záležitostí Španělska a že španělská ústava by měla být dodržována. Agentuře Reuters pak sice řekl, že je násilím „znepokojen“, ale přímo ho neodsoudil. Výsledky zakázaného hlasování, jehož se zúčastnilo 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů, je ale podle BBC News třeba brát s rezervou.
Deník The Guardian píše, že násilné potlačení referenda u ostatních členů Evropské unie vzbudilo otázky, zda vláda v Madridu dodržuje demokratické normy.
„Španělský premiér Mariano Rajoy udělal všechno pro to, aby referendum, které soudy označily za nezákonné, překazil. Jeho výzvy a výhrůžky ale nebyly nic platné. To je demokracie. Jeho následné rozhodnutí použít fyzickou sílu proti civilistům prosazujícím své základní demokratické právo je mrazivým dozvukem minulosti země a nepěkným varováním do budoucna. Je to diktatura,“ uvedl list.
Akce španělské vlády podle The Guardian přinese jen to, že další fáze katalánské kauzy bude radikálnější.
Robocopové vs. stařenky
Belgický list Le Soir ve svém komentáři označil neděli za špatný den pro Katalánsko, Španělsko i Evropu. Katalánští politici podle něj poslali své spoluobčany, proti vůli mnohých z nich, do pochybného separatistického dobrodružství. Ani premiér Rajoy ale nezvládl nejsložitější zkoušku španělské demokracie od pokusu o vojenský puč v roce 1981.
Katalánské referendumREFERENDUM: Madrid tvrdě zasáhl při hlasování VÝSLEDKY: Devadesát procent pro nezávislost TISK: Evropu zděsila krvavá neděle DOZVUKY: Separatisté chtějí generální stávku |
„Je složité nějak charakterizovat přístup španělské ústřední vlády, která ač měla za sebou sílu právní a ústavní legitimity, zvolila k likvidaci ‚referenda‘ jen brutální sílu,“ napsal list. Snahu poukázat na nedostatky zorganizovaného hlasování a návrat k politickým jednáním nahradilo použití gumových nábojů proti hlasujícím a „robocopové“ útočící na malé stařenky. Z takové politiky nemůže pro španělskou jednotu plynout nic dobrého.
Španělského premiéra Rajoye nešetří ani vlámský De Standaard. „Španělský premiér v posledních dnech ukázal, jak umí věci nezvládnout. Tento pravicový konzervativec nemá mezi svými demokratickými evropskými kolegy co pohledávat,“ napsal deník.
Katalánský premiér zase ale podle něj zneužil jednostranné referendum jako vlastní politický nástroj. Přesto by se podle listu mohla neděle stát bodem obratu, který všechny přinutí vzít rozum do hrsti. Brutální a masivní použití policejní síly proti neozbrojeným civilistům podle listu způsobilo, že skutečný výsledek katalánského referenda už není důležitý. „Kolik Katalánců hlasovalo ‚ano‘ či ‚ne‘ nehraje roli,“ míní list.
Němci: Katastrofa pro civilizovanou zemi
„Potvrdily se nejhorší obavy. Španělská vláda Mariana Rajoye referendum o nezávislosti Katalánska potlačila za použití policejního násilí. Nesčetně voličů bylo zmláceno nebo zraněno gumovými projektily,“ píše list Neue Osnabrücker Zeitung. „Takto s jinak smýšlejícími zacházejí diktátoři, ne demokraté. Barcelonská krvavá neděle je ostudou pro Evropu,“ nešetří kritikou deník, podle něhož je jen na Kataláncích, aby rozhodli, zda má smysl odtrhnout se od Španělska. Po násilnostech bude podle něj volání po nezávislosti tak hlasité jako nikdy.
„Katalánští separatisté vyhráli,“ píše list Frankfurter Rundschau, podle něhož jejich vítězství spočívá jednak v tom, že se referendum vůbec uskutečnilo, a jednak v brutálním postupu policistů, který viděl celý svět. „Je to katastrofa pro Rajoye. A katastrofa pro Španělsko,“ tvrdí list, podle něhož se dá čekat ještě řada dalších tvrdých střetů.
Kritický vůči postupu španělské vlády je i deník Rheinische Post. „Je jedno, jak referendum v Katalánsku dopadne. Jeho průběh byl ostudný. Byla to katastrofa pro civilizovanou zemi,“ míní deník, podle něhož obrázky násilí obletěly svět. „Vypadá takhle demokracie v jedné z důležitých zemí Evropské unie? Ne, tak to nemůže být,“ vyjadřuje přesvědčení list.
Španělsko podle deníku musí udělat vše, aby se vrátilo k demokratickým zvyklostem. Premiér Rajoy by podle něj měl odstoupit, protože je zodpovědný za nepřiměřené policejní zásahy. Politicky a právně má sice Rajoy pravdu, když tvrdí, že referendum bylo protiústavní, to ale podle Rheinische Post nemůže znamenat, že policie bude zasahovat takovýmto způsobem.
„V této konfrontaci je španělská vláda v právu. Brání v Katalánsku jeden ze základů demokracie: Politici se musí podřídit zákonům a rozhodnutí soudů,“ konstatuje v poněkud odlišném tónu deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. I podle něj ale vláda v Madridu nese velkou zodpovědnost za to, že situace nyní vypadá tak bezvýchodně. Ignorací národních ambicí Katalánců a svou nehybností v této otázce je premiér Rajoy už léta největším pomocníkem v kampani katalánských nacionalistů, míní list.
