„Volila jsem v Barceloně a když se budu držet faktů, odvolilo téměř 2,3 milionu lidí. Musíme počítat i s tím, že se některé hlasy nemohly spočítat, protože byly některé volební urny zabaveny španělskou policií. Z tohoto čísla hlasovalo 90 procent lidí pro nezávislost, což je dost vysoké procento,“ popsala pro iDNES.cz event manažerka Zuzana Čapková, která v Katalánsku žije už osmadvacet let.
Španělský král ostře kritizoval lídry KatalánskaŠpanělský král Felipe VI. dnes v televizním vystoupení před národem ostře kritizoval lídry Katalánska za uspořádání referenda o nezávislosti této autonomní oblasti na Španělsku. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality. Král v přímém televizním projevu zdůraznil, že katalánské vedení se dopustilo nezodpovědného chování a nejednalo podle práva a demokracie. Situaci v Katalánsku označil za velmi vážnou. Ve zhruba šestiminutovém vystoupení král upozornil, že mu velmi záleží na udržení španělské jednoty. Stát podle něj musí v Katalánsku zajistit ústavní pořádek a vládu práva. Katalánští představitelé mimo jiné ohrozili ekonomickou stabilitu Španělska. |
Domnívá se, že se oficiálním informacím katalánských úřadů dá věřit. „Přímo ve volebních místnostech se ověřovaly občanské průkazy, a to i elektronicky, což bylo poněkud zdlouhavé, protože v některých momentech nefungoval internet a muselo se to posouvat. Navíc se to nekontrolovalo na počítačích, ale pomocí mobilních aplikací. Katalánská vláda však byla velmi organizovaná a neměla zájem o to, aby někdo volil dvakrát nebo třikrát.“
Popisuje, že školy byly kvůli volbám nejen otevřené, ale organizovaly i šachové turnaje a dny otevřených dveří, aby volební víkend přečkaly a španělská policie je nenechala zavřít. A pro případ, že by jim vzala volební urny, měly připravené náhradní. „Byly schované na místech, o kterých věděli jen organizátoři, takže i když jim policie první urnu odnesla, po jejím odchodu vytáhli náhradní. Hlasy se sice ztratily, ale urna aspoň byla,“ líčí Čapková.
„Myslím si, že by bývalo jednodušší nechat lidi odvolit - jak říká španělská vláda - ‚ať si udělají tu svou šaškárnu‘ - než jim to zrušit. Mnoho lidí šlo volit na protest už kvůli tomu, co se dělo v ulicích. Znásobil se tak počet lidí, co volili pro nezávislost. Asi to ale nebylo velké procento lidí.“
Podotýká, že pro spoustu Katalánců zakázané referendum nebylo pouhým protestem pro protest. Šlo o jejich životní přesvědčení.
„Když před volební místností vidíte osmdesátileté lidi, kteří tam o holi sotva došli, a ostatní se zorganizují, aby tito staří lidé mohli volit jako první a nemuseli stát na ulici v dešti, a když pak vidíte, jak vycházejí z volební místnosti s pláčem, pochopíte, že je to o něčem jiném než o pouhém protestu. Je to pocit, který v nich dlouho přebýval,“ podotýká Čapková.
Hlavně v posledních sedmi letech je podle ní nezávislost pro Katalánce niterní téma. „Nezávislost Katalánska skončila roku 1714, kdy se spojilo se španělským královstvím. Dodnes je pro zdejší obyvatele září důležitý měsíc, protože 11. září 1714 Barcelona jako poslední podlehla španělským vojskům. Od té doby čekají a pořád chtějí nezávislost,“ vysvětluje Čapková.
V Katalánsku protestují desetitisíce lidí, veřejná doprava stojí |
„Poslední statut autonomie byl podepsán v roce 1979, Katalánci se ho pak v roce 2006 snažili změnit, o čtyři roky později jim však španělský ústavní soud odpověděl zrušením návrhů a ještě větším omezením autonomie. Od té doby se to víc a víc vyhrocovalo. Původní myšlenka Katalánců přitom nebyla se oddělit, ale vzhledem k tomu, že se Španělskem neuměli dojít k nějaké dohodě, začalo stoupat procento lidí požadujících referendum a možnost se vyjádřit,“ pokračuje.
Starší Kataláncům policejní násilí z víkendu údajně připomnělo dobu diktátora Francisca Franca. „Tehdy byla katalánština zakázaná a střílelo se na ty, kteří na ulici mluvili katalánsky,“ vypráví Čapková s tím, že i mladí lidé mají myšlenku nezávislosti v sobě. „Včera zablokovalo jednu z hlavních tříd v Barceloně 300 tisíc studentů. A když jdou volit mladí lidé, kteří běžně o volby nemají takový zájem, je to na zamyšlení.“
KOMENTÁŘ: Ne zcela férové katalánské referendum |
Podle jejího názoru si Katalánci uvědomují, do jakých administrativních komplikací by se dostali, pokud by se od Španělska skutečně odtrhli a stali se občany nového nezávislého státu.
„Katalánská nátura je velmi zdrženlivá a opatrná. Jsou rozvážní a mají všechno promyšlené. Proto to ostatně všechno trvá tak dlouho, proto už tři sta let mírumilovným způsobem bojují o svou nezávislost,“ říká Čapková a srovnává Katalánce s Basky, kteří rovněž usilují o nezávislost na Španělsku. „Ti to řešili jinak - teroristickou skupinou ETA - a španělská vláda tam kvůli velmi hrubým útokům musela něco udělat.
„Baskové ji tak dotlačili k tomu, že mají vlastní ekonomickou dohodu. Katalánci tímto způsobem bojovat nebudou. Ale když dospěli k tomuto bodu, jsou připravení na všechno. Vědí, že může nastat administrativní problém a že můžou vystoupit z Evropské unie. Je to skutečně bohatý region, Barcelona je na třetím místě světového žebříčku v počtu pořádaných kongresů a veletrhů. Cestovní ruch přináší mnoho peněz. Myslím si, že vědí, co dělají,“ domnívá se.
Všichni to neprožívají jen srdcem. Chtějí argumenty, říká Češka
V tom, že jsou Katalánci naproti běžným představám o Španělech-separatistech mírumilovný národ, s ní souhlasí i další Češka v Katalánsku, podnikatelka na mateřské dovolené Barbora Zindelová.
„Myslím si, že mají právo se vyjádřit, a nevím, proč by za to měli být zbiti. Navíc, když to referendum stejně nemá právní váhu. Byla jsem v šoku z toho, co jsem viděla - ozbrojenci proti mladým a starým, proti ženám. To nebylo nutné a Katalánci si myslí totéž. Jsou rozčarovaní a šokovaní.“
Zindelová upozorňuje, že ne zdaleka všichni Katalánci se od Španělska chtějí odtrhnout. „Upozorňují na relevantní otázky - jak to bude s eurem, jak to bude s Evropskou unií, s celým hospodářským systémem. Spousta Katalánců jede srdcem a nejde to přes mozek, ale pak jsou tu ti, kteří to analyzují logicky a chtějí slyšet argumenty. V Katalánsku se žije dobře, nezaměstnanost tu tak vysoká není. Ale pokud se oddělíme, čeká nás cesta do neznáma. Nevíme, co bude,“ říká Zindelová.
Katalanista: Madridu ujely nervy, stoupenců nezávislosti teď přibude |
Namítá však, že úterní manifestace a stávky je potřeba oddělit. „To byly protesty proti použitému násilí. Politici by si spolu měli sednout a jednat na základě nějakého dialogu a nemlátit lidi, kteří se tím pak ještě více zradikalizují.“
Totéž si myslí i asistentka notáře Blanka Pospíchalová, která v Katalánsku žije od roku 2002. „K napětí přispěla hlavně španělská centrální vláda v čele s panem Rajoyem (španělským premiérem, pozn. red.), který na Katalánce poslal vojenskou policii. Ta je měla brutálně zmlátit, když jediné, co ti lidé chtěli, bylo volit,“ říká s tím, že Katalánsko potřebuje pomoc Evropy. „To, že se EU dívá jiným směrem, není normální,“ dodává.
