„Tento balíček zákonů dává jasně najevo, že chceme spravedlivé azylové řízení pro všechny, ale chceme, aby ti, kdo nepotřebují ochranu, rychleji naši zemi opět opustili. chceme odstranit všechny nástroje, které dosud lidem umožňovaly, aby podvody a zdržováním prodloužili svůj pobyt v Německu,“ řekl novinářům ministr vnitra Thomas de Maiziére.
Možnost spojování rodin uprchlíků se pozastaví na dva roky, poté by měla být obnovena, uvedl mluvčí vlády Steffen Seibert. Vláda chce také dávat rodinným příslušníkům běženců přednost při sestavování kontingentů lidí, které by měla země v budoucnu vyzvedávat přímo z krizových oblastí.
Rozšíření seznamu bezpečných států by mělo urychlit průběh azylového řízení v zemi. Na občany těchto států se budou vztahovat pravidla pro zrychlené řízení, v jehož rámci je možné rozhodnout o azylu během dvou týdnů, v dalším týdnu by úřady měly rozhodnout o případném odvolání běžence.
Očekává se, že žadatelé z bezpečných států budou moci azyl získat jen výjimečně, pokud prokážou, že je osobně tamní státní moc pronásleduje.
Ve zrychleném řízení se budou projednávat také žádosti těch běženců, kteří odmítnou s úřady spolupracovat, což znamená, že budou lhát o své zemi původu nebo si odmítnou nechat sejmout otisky prstů.
De Maiziére upozornil, že občané tří afrických zemí, které nově budou na seznamu bezpečných států, už nyní jen zřídka azyl získávali. Loni německé úřady udělily azyl 2,3 procenta všech žadatelů z Maroka, necelému jednomu procenta žadatelů z Alžírska a žádnému Tunisanovi. Rozšíření seznamu bezpečných států by proto mělo urychlit vyřizování žádostí.
Součástí schváleného balíčku azylových zákonů je i to, že se běženci budou finančně podílet na nákladech na svou integraci do společnosti. Každý z nich bude muset platit měsíčně deset eur (270 Kč) za integrační kurzy, v nichž se učí německy a seznamují se s německou kulturou.
Balíček zákonů musí ještě schválit obě komory německého parlamentu. Ve Spolkovém sněmu mají vládní strany velkou většinu, komplikace se však očekávají ve Spolkové radě, kde zasedají zástupci německých zemí. Proti rozšíření seznamu bezpečných států totiž mají výhrady Zelení, kteří jsou zastoupeni v devíti ze 16 zemských vlád.
Studie: Obnova hranic by Evropu připravila o sto miliard
V Německu se v lednu zaregistrovalo asi 92 000 běženců, což je zhruba třikrát více než v prvním měsíci roku 2015. Nejvíce běženců přichází do Evropy z Turecka přes Řecko, které kvůli tomu čelí kritice za nedostatečnou ochranu vnějších hranic Evropské unie.
Uprchlická krizeDUNKERQUE: Běženci táboří na bývalých bojištích BERLÍN: Uprchlíci obsadili sídlo Stasi DE MAZIÉRE: Němci ztrácejí optimismus EUROPOL: V Evropě zmizely tisíce dětí ČEŠKA: Švédsko bylo rájem, teď se bojím do metra MERKELOVÁ: Azylanti by se po válce měli vrátit domů NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet EXPERT: Plot na severu Řecka Evropě uleví CENNOSTI: Dánsko migrantům zabaví majetek SEEHOFER: Krize může přinést konec kancléřky SENÁTOR: Islám učí kdejaký hospodský skaut |
V minulých týdnech se objevily hlasy, že pokud Řecko nezlepší chranu hranic, mělo by být pozastaveno jeho členství v schengenském prostoru volného pohybu osob. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se však ve středu nechal slyšet, že o této možnosti ani neuvažoval.
„Jestliže jsem odmítal Grexit (řecký odchod) z eurozóny, tak to nebylo proto, abych pak přijal odchod Řecka ze Schengenu,“ uvedl Juncker. Řecku je podle něj třeba pomoci, a ne jej stigmatizovat. Šéf EK dodal, že k migrační krizi už bylo „řečeno vše, ale zbývá ještě mnoho práce“.
Evropská komise už v úterý doporučila, aby Atény výrazně zlepšily způsob, jakým identifikují a registrují migranty na svém území. Po celé délce své námořní hranice s Tureckem by mělo Řecko nasadit lodě, helikoptéry i dostatečný počet hlídek přímo na ostrovech, kam stále připlouvají stovky uprchlíků.
Obnova vnitřních hranic v schengenském prostoru by dlouhodobě znamenala pokles hrubého domácího produktu jeho členů o 0,8 procenta, tedy asi o 100 miliard eur, odhadují ve své analýze experti francouzského vládního analytického střediska France Stratégie.
Krátkodobě pocítí negativní dopady především turisté, dopravci a lidé, kteří jsou zaměstnáni v jiné členské zemi. Dlouhodobě obnova hraničních kontrol mezi státy Schengenu sníží jejich vzájemný obchod o 10 až 20 procent, dopad by takový krok měl také na míru zahraničních investic a mobilitu pracovních sil, upozorňují francouzští analytici.
Migranti se hromadí na řecko-makedonské hranici:
