Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čekáme, že až skončí válka, vrátíte se domů, vzkázala Merkelová uprchlíkům

  20:14aktualizováno  20:14
Kancléřka Angela Merkelová očekává, že váleční uprchlíci, kteří v Německu získají azyl, se později vrátí zpět do své vlasti. Ochrana, která je jim poskytována v Německu na základě takzvané ženevské konvence je časově omezená na tři roky, uvedla v sobotu kancléřka na sněmu zemské buňky své Křesťanskodemokratické strany (CDU).

Chceme snížit a taky výrazně snížíme počet uprchlíků, řekla Merkelová na sjezdu CDU | foto: Reuters

Při vší snaze o integrace je nutné dát běžencům najevo, že v Německu získali pouze dočasný pobyt, uvedla Merkelová na sněmu v Neubrandenburgu v Meklenbursku-Předním Pomořansku na severovýchodě Německa.

Rakousko vyhostí tisíce migrantů

Rakouská vláda chce v příštích třech letech vyhostit na 50 tisíc migrantů. „Už teď patříme k zemím s nejvyšším počtem vyhoštěných cizinců,“ uvedla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová.

Minulý týden vláda rozhodla, že Rakousko letos přijme už jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500.

Rakousko chce nově zařadit na seznam bezpečných zemí Maroko, Alžírsko, Tunisko, Gruzii, Mongolsko a Ghanu. Žádosti o azyl z těchto zemí chce Vídeň zpracovávat ve zrychleném desetidenním řízení.

Součástí plánovaných opatření je i zvýšení kapacity letů pro vyhoštěné a vláda zkoumá i možnost nasazení vojenských letadel.

„Očekáváme, že se - až nastane v Sýrii mír, až porazíme v Iráku Islámský stát - se znalostmi, které jste u nás získali, vrátíte zpět do své vlasti,“ řekla.

Podle šéfky spolkového kabinetu by se měla opakovat situace z 90. let, kdy po konci válek v Jugoslávii z Německa odešlo zpět na Balkán 70 procent válečných uprchlíků.

Ve snaze omezit počet přicházejících migrantů, sází kancléřka především na boj s příčinami uprchlictví, užší spolupráci s Tureckem a důslednou ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Dlouhodobě také usiluje o přerozdělení uprchlíků mezi jednotlivé členské země Evropské unie.

Ve čtvrtek se navíc špičky koaliční vlády dohodly na dalším zpřísnění azylového zákonodárství. Na seznam bezpečných zemí například nově přibudou Alžírsko, Tunisko a Maroko.

Podle kritiků Merkelové jsou ale opatření k omezení migrace stále nedostatečná. Před budovou, kde se konal sjezd zemské buňky CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku, v sobotu například demonstrovalo zhruba 200 příznivců pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD).

Chránit hranice střelnými zbraněmi

Zcela jiné řešení migrační krize než kancléřka Merkelová by si představovala předsedkyně AfD Frauke Petryová. Německé hranice je podle ní proti migrantům v případě potřeby třeba chránit i s nasazením střelných zbraní. Sama si to prý nepřeje, ale možnost použití zbraně musí existovat, uvedla v sobotu Petryová. Přednost ale prý dává dohodě s Rakouskem, přes které do Německa migranti nejčastěji přicházejí, a důsledné ochraně vnějších hranic EU.

„Její návrh mně připomíná rozkaz střílet z dob NDR,“ uvedl v reakci na výrok Petryové předseda frakce Sociálnědemokratické strany v německém parlamentu Thomas Oppermann. „Poslední německý politik, který na uprchlíky nechal střílet, byl Erich Honecker,“ dodal s odkazem na generálního tajemníka Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která v letech 1949 až 1989 ovládala Německou demokratickou republiku.

AfD by podle pátečního průzkumu veřejného mínění ve volbách do Spolkového sněmu dalo svůj hlas asi deset procent Němců.

Bavorský politik přivezl Merkelové do Berlína autobus uprchlíků:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.