Asi 100 tisíc migrantů, mnozí ze Sýrie a dalších konfliktních oblastí Blízkého východu, vstoupilo letos do Srbska na své cestě na sever do Maďarska a schengenské zóny volného pohybu. Maďarsko nyní staví čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot na hranicích se Srbskem ve snaze zabránit přílivu migrantů (více o výstavbě plotu zde).
Uprchlická krizeZEMAN: Tři lodičky nestačí, chci ochranu hranic ERITREA: Z otročiny v dolech těží západní firmy REPORTÁŽ: Z „Bela Džezova“ na Západ MAKEDONIE: Policie se pokusila zadržet uprchlíky POMOCNÁ RUKA: Jak Evropa pomáhá uprchlíkům? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? CHAOS: Evropa nezvládá plnit vlastní pravidla PSYCHOLOG: Za strach z uprchlíků může i komunismus KOMENTÁŘ: Proč se bojíme uprchlíků? |
„Nikdy nepostavíme žádné ploty, žádné zdi,“ řekl Vučić v rozhovoru před čtvrteční vrcholnou schůzkou představitelů zemí západního Balkánu ve Vídni. „Mluvíme o zoufalých lidech, nemluvíme o zločincích a teroristech. Jsou jen na cestě za lepším životem pro sebe a pro své děti: potřebují pomoc, nepotřebují odsouzení a potrestání. Nemůžete ploty zastavit běh života,“ dodal.
Uprchlíci by podle něj jen hledali jiné cesty, jak se dostat do západní Evropy. „Mohou projít Bulharskem a Rumunskem, mohou jít do Chorvatska,“ poznamenal.
Srbská pověřenkyně pro rovnoprávnost Brankica Jankovičová, jmenovaná parlamentem, navrhla požádat migranty, aby se v zemi usadili a pomohli tak vyřešit její vylidňování. „Měli bychom zvážit, zda migrantům nenabídnout, aby zůstali v těch částech Srbska, které jsou prázdné,“ řekla Jankovičová.
Srbsko se dlouhodobě potýká s klesající porodností i odlivem mladých lidí, kteří hledají práci v západní Evropě a Severní Americe. Počet obyvatel země tak od roku 2002 klesl o více než pět procent. Stovky vesnic se prakticky vylidnily.
Kritika integrace uprchlíků
Návrh Jankovičové, kterou do funkce navrhla vládnoucí koalice vedená konzervativní Srbskou pokrokovou stranou, vyvolal kritické ohlasy. „Jak by se (migranti) měli integrovat do společnosti, pokud by žili v částech země, kde nejsou žádní lidé a kde není žádná ekonomická aktivita,“ řekla ředitelka bělehradského Střediska pro euro-atlantická studia Jelena Miličová.
Bělehrad, který si klade za cíl letos začít jednat o členství v EU, dostal od „osmadvacítky“ několik set tisíc eur v rámci pomoci uprchlíkům, ale podle Vučiče to nestačí krýt náklady na péči o běžence. Dodal, že pro uprchlíky byly vyčleněny další tři miliony eur (přibližně 80 milionů korun) a před blížící se zimou Srbsko vybudovalo tři centra pro utečence. Premiér také řekl, že jeho vláda by se měla do konce září rozhodnout, zda vyhlásí předčasné volby.
Vučić se ujal vlády v Srbsku loni na jaře poté, co se jeho Srbská pokroková strana stala jasným vítězem voleb. Řádné volby by se měly konat v roce 2018.
Jednání ve Vídni
Vučić bude jedním ze státníků, kteří se ve čtvrtek sejdou ve Vídni na konferenci o západním Balkánu. Zástupci států bývalé Jugoslávie a Albánie na ní budou mluvit o svém přibližování k Evropské unii i o současné uprchlické krizi. .
Politici ze Srbska, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Černé Hory, Albánie a Kosova mají podepsat prohlášení, v němž se zavážou, že se ve svém snažení přiblížit se EU nebudou vzájemně blokovat a že si vyjasní všechny dosud otevřené otázky. O svých pokrocích pak budou informovat příští rok na další konferenci v Paříži.
Dnešní schůzky ve Vídni se zúčastní také německá kancléřka Angela Merkelová nebo vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová
Plot v Maďarsku nefunguje. Běženci ho podlézají:
