Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

KOMENTÁŘ: Atentát v Ankaře byl zbytečný, na stole je i porcování Sýrie

  11:18
Vražda ruského velvyslance Andreje Karlova v Ankaře vývoj v Sýrii nezvrátí. Turecko a Rusko společně s Íránem hledají řešení krize, v jehož rámci se zřejmě pokusí o potlačení sektářských vášní. Může dojít i na rozdělení země na sféry vlivu, píše analytik Vladimír Votápek.
Trosky tanku ve vládou kontrolované části Aleppa (13. prosince 2016)

Trosky tanku ve vládou kontrolované části Aleppa (13. prosince 2016) | foto: Reuters

Vražda ruského velvyslance tureckým policistou mimo službu by ještě před rokem znamenal hlubokou krizi vzájemných vztahů a mohl by vést i k ozbrojenému konfliktu mezi oběma státy (o atentátu více zde). Dnes však bude mít na vztahy mezi Moskvou a Ankarou jen minimální dopad.

Příčina takové proměny je jednoduchá. Vůdcové Turecka a Ruska v posledních měsících udělali velmi mnoho pro vzájemné sblížení a pro nalezení přijatelného kompromisu mezi principiálně rozdílnými zájmy obou zemí v Sýrii. Z obnoveného napětí by ani jeden z nich nic nezískal a proto lze odhadnout, že problém nebudou vyostřovat.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Zavražděnému diplomatovi bude vzdána čest a turecká strana se za incident určitě hluboce omluví, nabídne kompenzaci škod a další záruky bezpečnosti. Jinými slovy, obě strany se budou chovat dospěle a krizi bezpečně zvládnou.

Diplomaté, snadný cíl

Soudě podle hesel „nezapomeňte na Aleppo, nezapomeňte na Sýrii“, které vykřikoval atentátník během činu, mělo být zabití Andreje Karlova odplatou za politiku Moskvy vůči Damašku. Budiž řečeno, že odplatou odsouzeníhodnou, nepřijatelnou a navíc nesmyslnou. Nesmyslnou proto, že vražda velvyslance situaci v Sýrii určitě nezmění.

Diplomaté jsou viditelným symbolem státu, a proto se na ně často přenáší emoce, které k dané zemi chová konkrétní osoba nebo skupina lidí. V důsledku toho se dostávají do hledáčku extremistů častěji, než by odpovídalo jejich skutečnému vlivu na běh událostí.

O nesmyslnosti útoků na diplomaty svědčí stovky atentátů, které sice konkrétním osobám a jejich blízkým zničily život a někdy i vedly ke zvýšení mezinárodního napětí, ale skutečnou změnu politiky dotčených států si téměř nikdy nevynutily. A pokud ano, pak to bylo proto, že následnou eskalaci napětí, nebo ozbrojený konflikt, ta která země plánovala už před útokem, který jí posloužil jenom jako záminka.

Ruské, turecké a íránské cíle v Sýrii

To samé platí i pro politováníhodný útok na ruského velvyslance. Zájmy Ruska na syrském bojišti jsou pro Kreml prostě důležitější, než život jednoho diplomata. Proto lze počítat s tím, že atentát nijak ruskou politiku na Blízkém východě nezmění.

O tom ostatně svědčí nejen výroky čelných představitelů Moskvy a Ankary, ale i výsledky porad ministrů zahraničí a obrany Ruska, Turecka a Iránu, které shodou okolností proběhly bezprostředně po vraždě Andreje Karlova. Uvedené země na nich hledaly takové řešení syrské krize, které by umožnilo sladit jejich v zásadě rozdílné zájmy na Blízkém východě.

Turecko v Sýrii až dosud sledovalo tři cíle. Nejdůležitější z nich je oslabení vlivu Kurdů a prevence vzniku mezinárodně uznaného kurdského státu. Druhou prioritou je ochrana jakéhosi osmanského dědictví. Ta zahrnuje nejen podporu turkických kmenů, sídlících převážně na severu Sýrie, ale také snahu o posílení autority Ankary ve vztahu ke všem sunnitským muslimům.

I proto mělo Turecko problém s brutálním bombardováním Aleppa a nakonec se zapojilo do organizace odsunu sunnitských obyvatel z opozičních částí města. Třetím cílem, který prezident Erdogan až donedávna prosazoval, ale na který možná nyní rezignoval, bylo odstranění Bašára Asada z vedení Sýrie.

Írán tradičně vystupuje jako vůdce šíitských muslimů a snaží se mimo jiné ochraňovat řadu šíitských svatyň ležících na území Sýrie. A protože se sekta alavitů, z níž vychází klíčové osobnosti Asadova režimu, hlásí k šíitské denominaci, nachází v Teheránu setrvalou podporu. Druhou prioritou Teheránu je zachování spolehlivého spojení s Hizballáhem a šíitskými milicemi v Libanonu, ke kterému jim slouží právě území Sýrie.

Ruské zájmy v Sýrii mají více globální charakter. Vladimír Putin chce především posílit velmocenský status Ruska tím, že obsadí prostor, který na Blízkém východě vyklidily Spojené státy v posledních letech Obamova prezidentství. Zachování konkrétních osob u moci v Damašku není pro Kreml vůbec důležité, nicméně Putin šikovně využívá posilování Aasadova režimu k tomu, aby zvyšoval vlastní význam ve vyjednávání o osudu země.

Sféry vlivu

Navíc je zřejmé, že válka v Sýrii je úzce spojená se situací v Iráku. Oba státy vznikly jako umělé konstrukty po zhroucení osmanského Turecka a dodnes hledají svou státní ideu. Na jejich území fakticky probíhá válka všech proti všem s výrazným náboženským dělícím prvkem, stavícím místní sunnity proti šíitům.

Válka v Sýrii

Pokud mají Teherán, Ankara a Moskva najít nějaké stabilní řešení krize, musí se pokusit o potlačení náboženského charakteru sporu. A protože vítězství jedné strany je nemožné, musí nalézt nějaký mocenský kompromis. Jinými slovy, realistické řešení spočívá v návratu k západnímu modelu uklidnění situace, byť třeba bez USA a dalších západních států.

Východisko z krize může zahrnovat i ústup od zásady udržení územní celistvosti Sýrie. Je totiž zřejmé, že kompromis mezi Ankarou, Teheránem a konec konců i Moskvou, může být poměrně snadno nalezen po rozdělení země na více nebo méně formalizované sféry vlivu.

Základem té turecké by patrně byl sever země, aby si Ankara zachovala kontrolu nad teritoriem obývaným Kurdy. Naopak Teheránem podporovaní alavité by jistě trvali na kontrole středomořského pobřeží, kde jsou umístěny i ruské základny. Zbytek země by se mohl stát předmětem výměnného obchodu v závislosti na momentálním rozložení sil mocností.

Jak je vidět, útok na velvyslance Karlova byl úplně zbytečný. Útočník dokázal zabít jednoho člověka, ale svého cíle nedosáhl. Na osudu Blízkého východu nezmění vůbec nic.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Eurovize ukázala, že Izrael má v Evropě i nadále podporu, říká Fingerland

  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Přežil jsem rakovinu, jsem spokojený, říká Kajínek. A trvá na obnově procesu

23. května 2024

Premium Nejznámějšímu českému vězni Jiřímu Kajínkovi dnes vyprší sedmiletá podmínka, kterou dostal spolu s...

Blackface! Ne, jen mast na uhry. Škola v Kalifornii vyhodila žáky, teď jim zaplatí

23. května 2024

Premium Mlýn války proti „systémovému rasismu“ a cynismus školy semlel i studenty, kteří se v roce 2014...

Překvapivé oznámení. Volby budou už 4. července, oznámil britský premiér

22. května 2024  19:05,  aktualizováno  20:58

Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že parlamentní volby v ostrovní zemi se uskuteční už 4....

Loď při smrtelné srážce na Dunaji řídil Čech. Soud mu zakázal opustit bydliště

22. května 2024  20:13,  aktualizováno  20:32

Kapitán výletní lodi, která v sobotu na Dunaji narazila do motorového člunu, je podle MTI Čech...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...