Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asad už si Aleppo nedá vzít, povstalci ztrácejí podporu, říká analytik

  19:03aktualizováno  19:03
Povstalci již nemají dost sil, aby dokázali pozice v Aleppu dlouhodobě bránit. Dobytí města patrně způsobí další odliv podpory západních zemí. V rozdělené Sýrii teď budou znesvářené strany soupeřit především o pozice Islámského státu, říká v rozhovoru pro iDNES.cz bezpečnostní analytik Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

Syrská armáda svádí s povstalci lítý boj o východní část Aleppa (5. prosince 2016) | foto: AP

Syrská armáda obsadila před týdnem část Aleppa, již dlouho bránili rebelové. Má prezident Bašár Asad ve městě už vyhráno?
Lze si jen těžko představit nějaké scénáře, které by teď situaci mohly radikálně změnit a znemožnit Asadovi dobytí zbytku města. Povstalci již nemají dost sil na dlouhodobé ubránění obklíčených čtvrtí nebo na udržitelný průlom obklíčení. Turecko se i přes nedávné prohlášení prezidenta Erdogana drželo prozatím zpět a poté se rychle ocitlo pod ruským nátlakem a Spojené státy se zdají s osudem města smířeny. Pro Asada (a jeho spojence) je naopak Aleppo momentálně prioritním cílem, který si nechce nechat vzít.

Kdy lze očekávat úplné dobytí metropole? Je pravděpodobné předsevzetí ruského ministerstva zahraničí, jehož náměstek Michail Bogdanov prohlásil, že Aleppo „vyřeší“ do konce roku?
Nerad bych spekuloval. Není úplně zřejmé, kolik povstalců vlastně ještě v Aleppu zbývá, stejně jako není jasné, jaké zásoby mají ještě k dispozici. Zprávy však hovoří o tom, že humanitární situace ve čtvrtích obsazených rebely je katastrofální jak pro civilisty, tak pro ně samotné. Postup syrského režimu a šíitských milicí v posledních týdnech byl poměrně rychlý, i oproti předchozímu očekávání.

Jan Daniel

Jan Daniel

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Zabývá se teorií globálního bezpečnostního vládnutí a zajišťování bezpečnosti na národní a lokální úrovni, soustředí se na oblast Blízkého východu a severní Afriky (Libanon, Sýrie, Alžírsko, Sahel).

Hodně se však mluví o tom, že pokud ne do konce roku, tak budou chtít Rusové i Asad dobýt zbytek Aleppa přinejmenším před tím, než nastoupí nová americká administrativa. Dalším aspektem, jež by mohl uspíšit konec bojů, je také možnost, že by nakonec přece jen došlo k nějaké formě dohody mezi režimem a povstalci (nebo alespoň některými jejich skupinami), která by jim umožnila opustit město dříve. To nicméně povstalci podle jejich vyjádření zatím odmítají.

Kdo všechno vlastně na straně Asada bojuje či vládní jednotky podporuje?
Pro Asadův postup v Aleppu je naprosto zásadní ruská letecká a další podpora, stejně jako přímá pozemní bojová podpora ze strany šíitských milicí a íránských poradců. Irán dokázal na Asadovu podporu zmobilizovat šíitské bojovníky například z Afghánistánu a Iráku, stejně jako plně využít libanonský Hizballáh s jeho zkušenostmi z boje proti Izraeli. V tomto ohledu je tak paradoxní, že Asad, který se ve veřejných projevech zaklíná bojem proti radikálnímu islámu, se spoléhá právě na šíitské islamistické milice blízké Íránu. Tato internacionalizace konfliktu také podporuje narativ rebelů, kteří (samozřejmě také s pomocí zahraničních bojovníků) chápou sebe jako obránce Sýrie před cizí okupací a šíitskou nadvládou.

Ve čtvrtích ovládaných povstalci jsou stále desítky tisíc obyvatel města. Co se s nimi stane, až území obsadí syrská armáda?
Zde záleží asi především na tom, jakým způsobem město nakonec padne. Pokud bude pokračovat boj o každou ulici a zároveň brutální letecké bombardování, tak je pravděpodobné, že se bude čím dál více civilistů snažit z obklíčení uniknout. Lze se také obávat prohloubení humanitární katastrofy.

Fotogalerie

O dalším osudu obyvatel můžeme spíše spekulovat – jedna z možností je, že jim režim umožní v nějakou chvíli odejít do Idlíbu (jako se to stalo v případě dalších obklíčených měst), případně může jako vodítko sloužit současné chování režimu vůči lidem, kteří utekli z obležených čtvrtí. Ti jsou pod dozorem bezpečnostních složek a jsou vyslýcháni, ale je s nimi zacházeno podle zpráv OSN jako s ostatními uprchlíky. Některým je údajně po výsleších povolen odchod za příbuznými přebývajícími v Aleppu. U jiných se však objevují zprávy o internacích, obvinění z kooperace s rebely a následných perzekucích.

Objevují se také zprávy, že rebelové brání civilistům, aby opustili válečnou zónu, dokonce na ně střílejí, když se snaží utéct. Jsou tyto zprávy věrohodné? Dělají povstalci z místních obyvatel lidský štít?
Obě strany konfliktu využívají propagandu pro dosažení svých cílů. Zprávy o tom, že rebelové aktivně brání civilistům v odchodu, či po nich střílí, když opouštějí obléhané čtvrti, jsem nepřekvapivě zaznamenal většinou z prorežimních zdrojů. Jako neověřené je však citovala i OSN, takže těžko soudit, zda jde o stálou praxi povstaleckých skupin nebo jen o excesy. Bohužel přítomnost civilistů je pro povstalecké skupiny skutečně jedním z mála faktorů, které umožňují přitáhnout mezinárodní pozornost k osudu Aleppa, což nejspíše brání ještě brutálnějšímu postupu Ruska a režimu.


Povstalci si naopak stěžují, že Rusko bojkotuje rozhovory při tajných jednáních v Turecku, na nichž se hledá smírné řešení občanské války. Mají Rusové zájem na případném příměří?
Domnívám se, že Rusové mají zájem na takovém příměří, které by vedlo k úplné kontrole Aleppa režimem a odchodu rebelů.

Válka v Sýrii

To prozatím není pro povstalce akceptovatelné, byť je otázka, co se stane po dalších dnech bombardování a soustředěného tlaku.

Co by znamenal pád Aleppa pro další vývoj syrského konfliktu?
Pád Aleppa by byl potvrzením vítězné ofenzivy režimu a jeho schopnosti dobýt (samozřejmě s ruskou a íránskou podporou) klíčové bašty opozice. Stejně tak jde o potvrzení úspěšnosti brutální taktiky, kterou režim vůči klíčovým městům využívá. Vzhledem k úrovni destrukce v Aleppu jde nicméně skutečně spíše o symbolické vítězství.

Na druhé straně se spekuluje, že ztráta Aleppa by mohla znamenat přehodnocení podpory dlouhodobě ztrácejících povstalců ze strany jejich zahraničních podporovatelů, stejně jako sympatizantů revoluce jako takové. Třeba Katar se ovšem již vyjádřil, že pro něj se s pádem Aleppa nic nezmění a s ním spojené skupiny bude podporovat i nadále. Pro rebely je také problémem, že na severu Sýrie jim zůstane (mimo Tureckem a jeho spojenci obsazených území) pouze oblast Idlíbu, kde hrají zásadní roli radikálně islamistické skupiny, včetně těch napojených na al-Kájdu. Přímá podpora řady z těchto skupin je pro západní země již jen velmi obtížně akceptovatelná. Pád Aleppa je tak výraznou ztrátou i pro nedžihádistickou syrskou opozici na severu země.

Jaké další oblasti mají ještě povstalci pod kontrolou? Kde probíhají v současnosti největší střety?
Kromě Idlíbu a jeho okolí zůstávají pod kontrolou povstalců menší venkovské oblasti na sever od Homsu, několik izolovaných kapes v okolí Damašku, Tureckem obsazené území na severu a poté oblasti okolo jordánské hranice. Asi nejtěžší a nejviditelnější boje jsou teď soustředěny právě do Aleppa, ale režim se snaží intenzivně konsolidovat i svou kontrolu v okolí města Duma u Damašku. Tamní povstalecké skupiny byly svého času poměrně významné, ale nyní již také trpí dlouhodobým obléháním, vyčerpáním a konstantními útoky a spekuluje se, že právě ony budou na řadě po dobytí Aleppa. Bombardovány jsou nicméně i další oblasti, v posledních týdnech třeba právě na sever od Homsu, kde jde také čekat vyšší aktivitu režimu. Asi nejklidnější je tak situace u jižní hranice s Jordánskem, byť je možné, že právě tyto skupiny zkusí po pádu Aleppa znovu obnovit alespoň nějakou aktivitu.

Rebelové byli v neděli obklíčeni v části východního Aleppa kolem středověké citadely a dále na jih. Na mapě je povstalci kontrolované území znázorněno jako zelený ostrov. Oranžově zbarvena je frontová linie. V pravé části snímku je Aleppo, nalevo se rozkládá provincie Idlíb.

04.prosince 2016 v 18:12, příspěvek archivován: 05.prosince 2016 v 00:48

NEW MAP: (acc. to preliminary reports): Militants' defenses in #Aleppo are crumbling: Areas north of the citadel will fall soon. #Syria https://t.co/UK7hK2p6rx

Podle agentury AP je zřejmé, že se Asad snaží rebely vytlačit nebo deportovat právě do Idlíbu, a vyvstává obava, zda je zde později nebude chtít zcela zlikvidovat. Zdá se vám ta hrozba reálná?
Asad deklaroval, že chce dobýt zpět celou Sýrii, ale spíše se v rámci režimní strategie mluví o teritoriální konsolidaci a dobytí hlavních populačních center (jako právě Aleppo), spolu se strategickými komunikacemi – tedy o dobytí jakési „užitečné Sýrie“ a následně její konsolidaci. Idlíb leží do jisté míry mimo tuto centrální Sýrii a je zároveň tvrdým oříškem k rozlousknutí. Povstalecké skupiny v této oblasti jsou stále poměrně silné, byť jim jejich zahraniční spojenci v poslední době omezili podporu, a pro Asada představují hrozbu. Nicméně si nejsem jistý, jestli po náročných bojích okolo Aleppa bude režim schopný rychle přemístit podobnou sílu i směrem k Idlíbu. Je však vysoce pravděpodobné, že tyto oblasti budou i nadále ruským a syrským letectvem intenzivně bombardovány. A ve střednědobém horizontu budou nejspíše i cílem další ofenzívy režimu.

Syrská armáda na konci listopadu definitivně odřízla rebely obsazené historické jádro města od zbytku povstaleckých území na západ od Aleppa.

28.listopadu 2016 v 17:20, příspěvek archivován: 05.prosince 2016 v 01:04

Map Comparison: Military Situation in Aleppo City on May 11 vs Aleppo City on November 28 https://t.co/InCpHH1Ngx https://t.co/lTtc3KJTCM

V Sýrii se střetávají zájmy řady geopolitických hráčů. Například o město al-Báb na severu země svádí boj Islámský stát, syrská armáda, Kurdové, a nyní i turecké jednotky. Lze říci, kdo má v jakých oblastech navrch? A jak se budou řešit případné spory mezi „osvoboditeli“ z různých stran?
Spory mezi osvoboditeli z různých stran se budou řešit nejspíše přes jejich zahraniční spojence, což bylo vidět konec konců i na jednání mezi Tureckem a Ruskem o vymezení hranic tureckého postupu v severní Sýrii. Al-Báb je důležitý především pro Turecko, které se stále snaží omezit vliv kurdských milicí na severu země, zabránit spojení jejich jednotlivých území a zároveň si zajistit jistý přístup do území okolo Aleppa. Obecně jsou však jednotlivé zóny kontroly již poměrně stabilizované.

Nová Asadova vítězství

Syrské jednotky a jejich spojenci obsadili další část východního Aleppa. S odvoláním na skupiny bojující ve městě to v pondělí oznámila agentura Reuters. Režim má podle dalších zdrojů pod kontrolou už dvě třetiny východní části metropole.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí před novináři prohlásil, že bude v Ženevě jednat se zástupci Washingtonu, a to buď v úterý večer, nebo ve středu ráno. Podle Lavrova je třeba dohodnout se na stažení zbývajících povstalců z východní části města. Ti, kteří to odmítnou, musejí podle Lavrova počítat s tím, že se s nimi naloží, jako by byli teroristé.

Zástupce povstaleckých skupin prohlásil, že oponenti Damašku jakoukoli dohodu odmítnou a budou bojovat do konce.

Jordánsko a některé další země si udržují vliv mezi rebely na jihu, země ze Zálivu a Turecko mají své spojence především v okolí Idlíbu, Turecko má na něj napojené povstalecké skupiny – spolu se svými vojáky – na severu země. Zbytek severu ovládají Kurdové, napojení na řadu západních států. Potenciální místa sporů se tak budou týkat především oblastí, které nyní (podobně jako al-Báb) ovládá takzvaný Islámský stát a na které budou s mezinárodním posvěcením zaměřené následné ofenzívy.

Jaká je vlastně nyní role Turecka v syrském konfliktu?
Pro Turecko je stále zásadní omezení vlivu takzvaného Islámského státu a Kurdů na jeho jižní hranici, které vnímá jako zásadní ohrožení své bezpečnosti a politických zájmů. Toto jsou nejspíše jeho dva hlavní turecké zájmy, ale zároveň je pro něj výhodné vytvořit si určité území, které by mohlo využívat jako základnu pro spřátelené povstalecké síly a jako předmostí pro případné další aktivity v Sýrii.

Podporují opoziční povstalce stále Spojené státy? Jak se do konfliktu může promítnout nástup nového amerického prezidenta?
Zde jsme odkázáni do značné míry na spekulace. Spojené státy některé (z jejich pohledu) umírněné části opozičních sil nejspíše různými způsoby stále podporují, ať již na jihu nebo na severu země. Západní reportéři pokrývající syrský konflikt se pak víceméně shodují, že přinejmenším pro rebely na severu je tato podpora v posledních měsících výrazně slabší. Rozhodně tak není srovnatelná s podporou, kterou Asadovu režimu poskytuje Rusko nebo Írán.

Co se týče Trumpovy politiky vůči Sýrii, tam také není stále příliš mnoho jasného. Trump několikrát deklaroval, že preferuje širší spolupráci s Ruskem a zároveň zintenzivnění boje proti takzvanému Islámskému státu, což by mohlo znamenat nejspíše další omezení podpory rebelům a ponechání volné ruky Asadovi v boji proti nim.

Na druhou stranu se v jeho týmu pohybují lidé, kteří jsou velmi silně proti Íránu a zároveň podporovali silnější vyzbrojování rebelů v úvodních fázích konfliktu. Kongres také nedávno explicitně autorizoval prezidenta k vyzbrojení syrských rebelů přenosnými protiletadlovými systémy, čímž Trumpovi signalizoval svou pozici k této otázce. Takže je velmi těžké momentálně odhadovat, která strategie nakonec zvítězí.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.