„Chceme mít vlastní pohled na události,“ řekl Ášik, který koordinuje jednotlivé autory rozeseté po celém Německu ze svého bytu v jednom kolínském výškovém domě. V rohu má globus, na psacím stole leží arabsko-německý a německo-arabský slovník.
Část obsahu novin tvoří zprávy z arabskojazyčné komunity v Německu. Většina uprchlíků ještě neumí německy, říká Ášik, který si sám často pomáhá angličtinou.
„Zároveň je na Facebooku mnoho nepravdivých zpráv,“ upozorňuje šéfredaktor a dodává, že proti tomu rovněž vystupuje. Kromě zpráv z domovských zemí zpracovává důležitá témata z Německa. Například v posilvestrovském vydání psala jedna syrská přispěvatelka o sexuálních útocích v Kolíně nad Rýnem.
Ášik a jeho kolegové však přinášejí také svého druhu osvětu. Čtenářům vysvětlují, co je to karneval, proč je v prvním článku německé ústavy řeč o lidské důstojnosti, a ne například o náboženském vyznání prezidenta. Některé rady jsou zcela praktické - například, kde se má člověk registrovat, když přijde do Německa.
Arabskojazyčná komunita roste
Syrsko-palestinský novinář Ášik je sám uprchlík. Tvrdí, že v Sýrii byl zavřený za to, že pokojně demonstroval proti režimu prezidenta Bašára Asada. Díky stipendiu nadace Heinricha Bölla v roce 2014 mohl přijít do Německa. Nějaký čas dokonce žil v letním domě spisovatele Heinricha Bölla, v němž našli útočiště i další umělci. Sám Ášik mezitím napsal několik knih.
Válka a zkáza jsou pro něj i v novinách stále velká témata. „Němci svůj stát znovu postavili z nuly. Vlastně z minusu,“ říká Ášik. Kdo trochu pochopí, jak Německo funguje, přinese snad jednou své poznatky do své původní vlasti, věří.
List, který žije z reklam, je distribuován všude tam, kde žijí uprchlíci. První číslo vyšlo na konci loňského roku a sponzorovaly ho telekomunikační a peněžní společnosti. Iniciativa k založení listu vzešla z hospodářské sféry, říká Necati Dutar, který má na starosti marketing měsíčníku. Rostoucí arabskojazyčná komunita je prý zajímavá pro firmy.
Odborník na komunikaci Armin Scholl z Münsterské univerzity vnímá Abváb jako příspěvek k integraci. „Protože pomáhá příchozím v orientaci,“ říká expert. Dlouhodoběji je však třeba dbát na to, aby naopak nepodrýval vůli integrovat se do nové kultury.
Stejného názoru je také Ramí Ášik. „Domnívám se, že není dobré vytvářet stát ve státě, komunitu v komunitě,“ zdůraznil. „To už jsem viděl v Berlíně. Rád bych našel jiné řešení,“ nastínil.
