Do již poměrně omšelého Kulturního domě Střelnice, který patří sociální demokracii a kde se sjezd koná, zamířilo zhruba 570 delegátů. Ti rozhodli, že sjezd bude otevřený, navzdory tomu, že předsednictvo strany navrhovalo opak a „prát špinavé prádlo“ za zavřenými dveřmi.
Zatímco dosavadní úřadující šéf strany a exministr vnitra Milan Chovanec společnou vládu s Andrejem Babišem odmítá a do vlády by se vůbec ČSSD neměla snažit jít podle několika spíše outsiderů volby (Romany Žatecké, Jana Jukla a Jiřího Sokola), jiní si koalici s šéfem ANO představit dovedou.
Především bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík, kteří zastávají názor, že platí presumpce neviny a že obviněný politik ještě neznamená odsouzený politik.
Zimolovi může nahrát i přítomnost prezidenta Miloše Zemana na sjezdu, protože to byl z kandidátů na šéfa strany právě on, kdo se za Zemana nejsilněji před volbou prezidenta postavil. ČSSD by o účasti ve vládě měla uvažovat i podle poslance a olomouckého primátora Antonína Staňka.
„Papírovým favoritem“ je však podle počtu nominací z krajů místopředseda Sněmovny Jan Hamáček, který také nedávno v rozhovoru pro iDNES.cz připustil vládu i s Babišem jako krajní možnost, kdyby hrozily předčasné volby. Hamáček i Zimola se chtějí při rozhodování, zda vyjednávat o účasti vládě, opřít o celou členskou základnu.
Kandidáti na předsedu ČSSD- úřadující předseda Milan Chovanec - místopředseda Sněmovny Jan Hamáček - bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola - bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík - poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk - starostka České Lípy Romana Žatecká - ředitel knihovny v Poličce a městský zastupitel Jan Jukl - člen strany ze Slatiňan Jiří Sokol Více o jednotlivých kandidátech se dočtete v článku PŘEHLEDNĚ: Bývalý „špion“, knihovník i známé tváře. Kdo chce šéfovat ČSSD? |
Hamáček také na poslední chvíli přišel s tím, že by ČSSD měla přijmout usnesení, že by s obviněným politikem ve vládě být neměla. Hamáček však iDNES.cz řekl, že by to byla vstupní podmínka pro jednání a nemusí být konečná.
Počet kandidátů na předsedu ČSSD ukazuje, že dříve nejsilnější strana nedisponuje momentálně natolik silnou tváří, která by výrazně oslovovala celou sociální demokracii. Handicapem Chovance i Hamáčka je to, že byli v nejužším vedení ČSSD při volebním propadáku loni na podzim. A ČSSD bude proto také řešit, zda nemá radši celé vedení zbořit a sestavit úplně jiné.
Do toho se promítá spor několika výrazně odlišných koncepcí. Část strany míří spíše liberálnějším směrem a k politickému středu a představují ji lidé jako třeba senátor Jiří Dienstbier či expremiér Bohuslav Sobotka, část zase spíš na tradiční dělnické a venkovské voliče. K jejím představitelům lze přiřadit exhejtmana Jiřího Zimolu či poslance Jaroslava Foldynu.
Prezident Miloš Zeman, který na sjezdu přednesl svůj projev, je nejen bývalým premiérem a předsedou strany, ale aktuálně také spojencem současného premiéra v demisi Andreje Babiše. Za ním se také ještě v neděli večer vypraví do jeho restaurace do Průhonic, aby společně probrali, co volba nového šéfa strany znamená pro jednání o vládě.
Zeman je přitom přesvědčen, že druhý pokus o vládu Babišovi vyjde. Možnosti vidí tři. Buď vstoupí do koalice s ANO sociální demokraté a vládu budou tolerovat komunisté. Když ČSSD vstup do vlády odmítne, mohly by podle prezidenta jednobarevnou vládu tolerovat KSČM a SPD. Třetí možností pak podle Zemana je, že se k této toleranci přidají také sociální demokraté.
