Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Účet eurovoleb: populisté posílili za rekordního nezájmu voličů

  10:46aktualizováno  8. června 0:02
Druhé největší demokratické volby světa proběhly za rekordního nezájmu voličů. Ti vybrali 736 poslanců do Evropského parlamentu, nadále mezi nimi převažují konzervativci. Vládní partaje v několika zemích porazila opozice. Posílili populisté, poprvé získali křeslo i ve Velké Británii.

Volby do Evropského parlamentu 2009

ON-LINE REPORTÁŽ ZDE / FOTO+VIDEO ZDE / SČÍTÁNÍ HLASŮ ZDE

Průměrná volební účast v evropské sedmadvacítce dosáhla podle zpřesněného odhadu pouhých 43,2 procenta, což je nejméně v historii.

Nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu pravděpodobně zůstane lidovecká frakce s 263 až 273 poslanci z celkových 736. Součástí této konzervativní frakce byli v uplynulých pěti letech i čeští europoslanci z ODS nebo KDU-ČSL.

ODS vyhrála, ČSSD si polepšila

Výsledky voleb do Evropského parlamentu v Česku

Čeští občanští demokraté nicméně ještě před hlasováním dali jasně najevo, že frakci hodlají po volbách opustit a spolu s britskými či polskými partnery chtějí založit nové seskupení. K tomu potřebují nejméně 25 europoslanců ze sedmi různých zemí. Pokud by se jim to podařilo, mohou lidoveckou frakci opustit až desítky poslanců.

Druhou nejsilnější frakcí by pak měli být socialisté, mezi něž patřili doposud i čeští zástupci z ČSSD. Jejich frakce by podle odhadů mohla čítat 155 až 163 členů.

V Německu a Rakousku pravice vítězí, ale ztrácí

Podle předběžných výsledků obecně získaly evropské středopravé strany převahu na úkor levice.

Pravice vítězí také u českých sousedů. V Rakousku vyhráli vládní lidovci (ÖVP) před sociálními demokraty (SPÖ), ačkoli obě partaje ztratily. Polepšili si naopak rakouští euroskeptici, včetně krajně pravicových svobodných (FPÖ) s více než šestiprocentním nárůstem oproti minulým volbám do EP. Překvapivě se ale neprobojoval parlamentní populistický Svaz pro budoucnost Rakouska.

V Německu vyhráli konzervativci kancléřky Angely Merkelové, naopak historický debakl utrpěli vládní sociální demokraté z SPD. Rekordní zisky si připsala liberální Svobodná demokratická strana (FDP).

V Polsku podle prvních neoficiálních výsledků vyhrála volby do Evropského parlamentu vládní liberální Občanská platforma. Podle informací televize TVN24 získala 45,3 procenta hlasů. Jako druhá skončila opoziční strana Právo a spravedlnost, které dalo hlas 29,5 procent voličů.

Oficiální výsledky už zná Slovensko, tady ovšem volby vyhrál levicový vládní Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Strana premiéra Roberta Fica získala 32,01 procent hlasů. Druhá skončila opoziční Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) s 16,98 procenty. Mandáty v europarlamentu získalo všech šest parlamentních stran.

Vládnoucí strany Irska, Řecka nebo Španělska čelí fiasku

V Irsku propadla vládnoucí strana Fianna Fail. Těžit z její porážky ale zřejmě nebude odpůrce lisabonské smlouvy, podnikatel Declan Ganley. Podle irské televize RTÉ skončil čtvrtý ve volebním okrsku, který posílá do Bruselu tři europoslance. Žádný z kandidátů nezískal potřebný počet hlasů, aby postoupil do EP přímo.

Řečtí voliči zřejmě rozhodli o vítězství opozičních socialistů na úkor vládnoucí Nové demokratické strany a bulharští voliči zase ztrestali vládnoucí socialisty za neschopnost zvládnout korupci a organizovaný zločin.

Také na Kypru zvítězilo těsně opoziční pravicové Demokratické shromáždění nad Pokrokovou stranou pracujícího lidu prezidenta Demetrise Christofiase. Výsledky už jsou konečné.

A v Lotyšsku, jehož vláda čelí hluboké ekonomické krizi a opatrně hovoří o devalvaci měny, bodovaly u voličů hlavní ruskojazyčná strana a další členové opozice.

"Nevypadá to, že se volby stanou triumfem evropské demokracie," komentoval chabé výsledky evropských konzervativců Thomas Klau z Evropské rady pro zahraniční vztahy. "Národní vlády sice nastolily dojem, že spojená Evropa je naprosto zbytečná, naprosto ale selhaly v momentě, kdy měly veřejnosti adresovat silný a společný vzkaz uprostřed největší ekonomické krize od 30. let minulého století," dodal.

Také ve Španělsku vyhráli opoziční lidovci, kteří získali 42 procent hlasů přes vládními socialisty s 39 procenty.

Člen belgické frankofonní Strany socialistů Michel Daerden pózuje fotografům před volebním štábem v Bruselu (7. června 2009).

Evropané se obávají rostoucí nezaměstnanosti, nezřídka se ozývají názory, že Evropská unie se řešení krize chopila s malou razancí a příliš pozdě. Jiným připadá Unie příliš vzdálená běžnému životu nebo nerozumí systému dělení moci mezi unijní instituce a národní exekutivy.

Slováci potvrdili minimální zájem o volby

Mnoho voličů se svým hlasem rovněž vyslovilo k problémům na domácí politické scéně. Kromě Německa utrpěly ztrátu i vlády v Irsku a Lotyšsku, či přímo porážku, jak nasvědčují předběžné odhady v Řecku.

"Jsem naprosto zklamaný. Všichni politici chtějí pouze naše peníze, dělají nepřijatelné věci a pak žádají náš hlas," řekl agentuře Reuters rozzlobený 48letý manažer kavárny Vassilis Papayannis.

Nejmenší zájem o hlasování měli v posledních volbách Slováci, lístek jich tehdy odevzdalo jen 17 procent. I letošní účast byla chabá, podle odhadů dorazilo téměř 20 procent voličů. Málo voličů se k urnám dostavilo i v Německu, Česku, Řecku a překvapivě i tradičně disciplinované Itálii.

Výjimečné bylo v tomto ohledu Švédsko, kde zřejmě účast překonala poslední volby, i tak se ale očekávala jen kolem 43 procent. Švédi zřejmě přišli i proto, že jejich země přebere 1. července od Česka na půl roku předsednictví v EU.

Myší i pod hrozbou pokuty

Jak se liší volby v jednotlivých státech Unie

Ve Francii by mohla být podle průběžných odhadů volební účast vyšší než minule, kdy přišlo k volebním urnám necelých 43 procent lidí. Podle předběžných výsledků zvítězila vládní strana Svaz pro lidové hnutí (UMP) s podporou 28 procent voličů. Na druhém místě by měli skončit opoziční socialisté.

Nezájem voličů vytváří vhodný prostor pro radikálně protievropské strany. V Nizozemsku kupříkladu protiimigrantská Strana pro svobodu v čele s kontroverzním Geertem Wildersem získala 17 procent hlasů a stala se druhou nejsilnější formací v zemi.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Krysí polévkou proti kocovině. Mexická politička bojuje za tradiční pokrm

(Ilustrační snímek)

Léčí chřipku, navrací libido a pomáhá s kocovinou. Tedy alespoň podle místních. Polévka caldo de rata je v srdci Mexika...

Vládní strana v Zimbabwe vyloučila Mugabeho, parlament chystá impeachement

Mimořádná schůze zimbabwské vládní strany ZANU-PF v Harare. (19. listopadu 2017)

Zimbabwská vládní strana Africký národní svaz Zimbabwe - Vlastenecká fronta na své mimořádné schůzi v neděli odvolala...

V Chile se konají prezidentské a parlamentní volby, favoritem je Piňera

Bývalý chilský prezident a současný kandidát na stejný post Sebastián Piňera se...

V Chile se v neděli konají prezidentské a parlamentní volby. Favoritem na příští hlavu státu je podle průzkumů bývalý...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.