Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ODS vyhrála eurovolby, nejvíc si ale polepšila ČSSD

  20:46aktualizováno  8. června 2:29
Volby do Evropského parlamentu vyhrála v Česku ODS s 31 procenty. O devět procent předstihla svého největšího konkurenta ČSSD. Češi poprvé vybrali zákonodárce jen ze čtyř stran. Do Bruselu pojedou ještě komunisté se zhruba 14 procenty a KDU-ČSL s osmi.

Volby do Evropského parlamentu 2009

ON-LINE REPORTÁŽ ZDE / FOTO+VIDEO ZDE / VÝSLEDKY ZDE

ODS má devět mandátů, stejně jako v minulých eurovolbách. Sociální demokraté si polepšili o pět mandátů, celkem jich obsadí sedm. Komunisté o dva mandáty přišli (ze šesti na čtyři), lidovci obhájili svoje dvě křesla.

Při srovnávání počtu mandátů s minulými eurovolbami je důležité vědět, že před pěti lety se za Česko obsazovalo 24 křesel, letos o dvě méně. Česko o ně přišlo v rámci celkového snižování počtu europoslanců.

ODS: Je to naděje pro Česko

"Mám z toho dvojnásobnou radost," řekl s odkazem na prohru v loňských krajských a senátních volbách na tiskové konferenci šéf vítězné ODS Mirek Topolánek.

Pro zajímavost

ČTK přepočítala výsledek eurovoleb na mandáty ve Sněmovně.

ODS - 87 mandátů

ČSSD - 60 mandátů

KSČM - 35 mandátů

KDU-ČSL - 18 mandátů

"Rozhodli jsme se dělat slušnou kampaň, snažili jsme se ji vést odpovědně a přišli jsme s evropským programem," dodal s díky svým voličům. Podle Topolánka je dnešní výsledek nadějí do podzimních voleb a "nadějí pro celou zemi".

Na příznivý výsledek si počkalo celé širší vedení občanských demokratů, včetně lídra kandidátky Jana Zahradila. V Praze ale chyběl Evžen Tošenovský, který dostal nejvíc preferenčních hlasů voličů ODS.

"Chtěl bych poděkovat voličům, že pochopili, co jsou evropské volby. Že se nerozhoduje o zdravotnictví a sociálních tématech, že se naši voliči nenechali zmást," kvitoval Zahradil.

ČSSD: Prohra dnes je vítězstvím zítra

Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek vyzdvihl, že v porování s minulými volbami dosáhla jeho strana násobně lepšího výsledku.

"Prohra dnes je vítězstvím zítra," pohrozil dále občanským demokratům. Předčasné volby do Poslanecké sněmovny budou už na podzim.

"Volby do Sněmovny budou jiné - tematicky, ale také účastí voličů," dodal Paroubek. Nízkou volební účast označil za celoevropský jev a prohlásil, že volby do EP jsou stále volbami třetího řádu.

Podobný názor sdílí politoložka Vladimíra Dvořáková. V České televizi uvedla, že eurovolby nelze chápat jako zkoušku na volby sněmovní.

Europarlament ovládnou konzervativci, posílí populisté a euroskeptici

Nízká volební účast podle ní významně ovlivnila výsledky. Zatímco o víkendových volbách se rozhodlo svůj názor vyjádřit 28 procent voličů, na podzim by podle Dvořákové mohlo k urnám dorazit až šedesát procent voličů.

Malé strany neuspěly, Brusel atakovala jen Bobošíková

Z ostatních politických stran se pětiprocentní hranicí nejvíce přiblížila koalice Suverenita v čele s europoslankyní Janou Bobošíkovou.

Z ostatních seskupení si nejlépe vedla se zhruba dvouprocentním ziskem strana Věci veřejné, Starostové a nezávislí a Evropská demokratická strana další europoslankyně Jany Hybáškové.

Potvrdily se tak výsledky průzkumů, které malým stranám nedávaly mnoho nadějí. O výsledek se právem obávali třeba zelení, dosáhli na pouhá dvě procenta.

Ve štábu zelených byla posmutnělá nálada. "Ukázalo se, že velké strany dokážou velkými penězi zvrátit volební kampaň do domácích témat," řekl ČT Martin Bursík. "Ukazuje se, že středový volič rozptýlil hlasy mezi celou řadu hnutí a stran, které kandidují jen proto, že jim náš zákon dává možnost finanční odměny při zisku nad jedno procento."

Volební příspěvek dostane třináct stran

To se týká kromě vítězných partají ještě dalších devíti uskupení, která mají přes jedno procento. Za jeden volební lístek strana inkasuje třicet korun.

Nejvíce dostane Suverenita dosavadní europoslankyně Jany Bobošíkové, zhruba tři miliony korun. Krajně pravicová Dělnická strana inkasuje 760 tisíc. Jedno procento voličů přitáhl i rekordně dlouhý název strany Petra Cibulky, která by mohla získat přes 700 tisíc. Přes kritickou hranici se přehoupla jen o desítky hlasů.

Politolog: Za prohru ČSSD může pád Topolánkovy vlády

Podle politologa Josefa Mlejnka je hlavním rysem letošních eurovoleb, že se ČSSD nepodařilo zmobilizovat voliče jako vloni v krajských volbách.

"Důvodem byla strategická chyba, že shodili vládu Mirka Topolánka, čímž se připravili o jasně definovatelného nepřítele a neměli vůči komu mobilizovat," řekl Mlejnek iDNES.cz.
 
Neúspěch Vladimíra Železného a Jany Bobošíkové pak Mlejnek přičítá nespolupráci. "Kdyby se Bobošíková spojila s Železného Libertasem, mohli překonat pětiprocentní hranici a do evropského parlamentu se dostat. Dokázali si najít konkrétního bubáka, skrze nějž oslovovali voliče," dodal politolog.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústavní soud v Brně nařídil obnovení případu, ve kterém byl odsouzen muž ke...
I ve vazbě má žena po porodu zůstat s dítětem, nakázal Ústavní soud

Ústavní soud předběžným opatřením zasáhl ve prospěch ženy, která ve vazbě porodila a nemohla s dítětem zůstat. Soud nařídil Vězeňské službě, aby přestala...  celý článek

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.