Jan Palach se narodil 11. srpna 1948. Ve čtrnácti mu zemřel otec, s matkou a bratrem žil ve Všetatech. Na filozofické fakultě, kde studoval obor dějepis a politická ekonomie, patřil k výborným žákům.
Tři dny před okupací Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy se Palach vrátil z brigády v Sovětském svazu. Podívejte se na filmový záznam z cesty do SSSR...
Právě okupace Československa sovětskou armádou a především lhostejnost lidí k poměrům v zemi stála za jeho sebeupálením.
Po činu našli lidé v jeho aktovce tento dopis:"Vzhledem k tomu, že se naše národy octly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku, a tak jsem získal právo napsat první dopis a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou: Za prvé - okamžité zrušení cenzury, za druhé - zákaz rozšiřování Zpráv. Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, to je 21. ledna 1969, a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou, to je časově neomezenou stávkou, vzplanou další pochodně. Pochodeň č. 1. P.S.: Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro Československou socialistickou republiku. Využijme jej." |
O tři dny později, 19. ledna 1969, jednadvacetiletý Palach v nemocnici zemřel. Ještě 17. ledna s ním psychiatrička Zdenka Kmuníčková nahrála rozhovor. Nyní, čtyřicet let poté, Kmuníčková hrozí České televizi žalobou - více čtěte v článku: ČT hrozí soud za použití rozhovoru s popáleným Palachem

Palachův pohřeb - 25. ledna 1969 na pražských Olšanských hřbitovech - se stal manifestací za svobodu a demokracii. Redakci iDNES.cz poskytl Vladimír Peč barevné snímky, které právě toho dne v hlavním městě pořídil.
Další snímky i vzpomínky fotografa najdete v článku: Unikátní barevné snímky z Palachova pohřbu
StB bojovala s Palachem i po jeho smrtiDokazuje to nová kniha o Janu Palachovi |
Nezůstal jediný...
Pochodeň č. 1, jak se Palach pod dopisem podepsal, nezůstala poslední... Od Palachovy smrti v lednu 1969 do dubna téhož roku se upálilo dalších dvacet devět lidí, kteří se k Palachovi hlásili. Lékaři tehdy mluvili o "epidemii".
K číslu 29 dospěl Milan Černý v časopise Česká a slovenská psychiatrie z října 2003. Jen dva další však považuje za jasné Palachovy následovníky: Jana Zajíce a Evžena Plocka. Více se dočtěte v článku: Lidských pochodní bylo třicet, říká historik
Palachův týden
Jako Palachův týden historici označují třetí lednový týden roku 1989, který otřásl komunistickým režimem v Československu. Pietní akt k výročí smrti Jana Palacha se tehdy změnil v nejsilnější protest proti komunistické moci od konce šedesátých let... Palachův týden: doba, kdy se lidé přestali bát
byla to neuvěřitelná brutalita policieVzpomínka Jana Rumla na Palachův týden |
Vzpomínka po čtyřiceti letech
Letos si Češi připomněli čtyřicáté výročí sebeupálení studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jana Palacha hned při několika vzpomínkových akcích. Poslechněte si, co si o jeho činu myslí teolog Tomáš Halík: Palacha bychom neměli zařazovat mezi mučedníky
Prezident Václav Klaus odhalil v Mělníku tříapůlmetrovou sochu nazvanou Pocta Janu Palachovi...
Pro školáky je Palach už prehistoriíMotivaci Palachova činu prý děti nechápou, danou dobu a společenskou situaci si neumějí ani představit. |