Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

StB bojovala s Palachem i po jeho smrti, dokazuje nová kniha

  15:00aktualizováno  15:00
Sebeupálení Jana Palacha, který chtěl v lednu 1969 vyburcovat veřejnost k odporu proti okupaci, nedalo StB spát ještě dlouho po tragické události. Oficiálně jeho smrt vyšetřovala Veřejná bezpečnost (tehdejší policie), o vše, co s Palachem souviselo, se ale nejvíce zajímala právě tajná komunistická policie.

Pohřební průvod. Uprostřed Palachova matka | foto: Archiv bezpečnostních složek

Dokazuje to kniha o Janu Palachovi, kterou vydala a dnes představila Filozofická fakulta UK a Ústav pro studium totalitních režimů.

Už několik desítek minut po přijetí Palacha do nemocnice za ním přijeli příslušníci VB, kteří sebevraždu vyšetřovali. Ti na místě činu v horní polovině Václavského náměstí našli kromě dalších věcí a dopisu veřejnosti i prázdnou lahvičku od éteru.


Kdo byl Jan Palach

Jan Palach se zapálil 16. ledna 1969 a tři dny nato zemřel. Svým činem chtěl upozornit na nesvobodu nastolenou po okupaci v srpnu 1968 a především na lhostejnost lidí k poměrům v zemi. V Palachových stopách šli další mladí lidé jako Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Blanka Nacházelová, Evžen Plocek a Jan Zajíc.

V roce 1991 byl Palach in memoriam vyznamenán nejvyšším československým vyznamenáním - Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Také svědci události potvrdili, že Palach zřejmě před činem tuto omamnou látku vdechoval. To dokazuje, že student velmi dobře věděl, jaké bolesti bude muset čelit, a vyvrací pozdější teorie o "studeném ohni".

S tou přišel v únoru 1969 člen ÚV KSČ Vilém Nový v rozhovoru pro francouzskou agenturu AFP. Palach prý byl přesvědčen, že se jedná pouze o demonstrativní čin a že mu oheň neublíží.

Odpovědnost podle Nového nesli někteří spisovatelé a publicisté, kteří měli mládež zneužít k tomuto jednání. Svým tvrzením se odvolával na údajné výsledky vyšetřování ministerstva vnitra. Vyšetřovatelé VB ale podobné výroky odmítli.

Zatímco Veřejná bezpečnost své šetření skončila závěrem o sebevraždě, StB v lednu 1970 založila speciální svazek Akce Palach. V něm se snažila zkontrolovat předchozí vyšetřování, ale také získat "materiály pro účelovou politickou kontrapropagandu“. Příslušníci tajné policie proto kontaktovali většinu klíčových svědků, jejichž výpovědi tajně nahrávali.

Velký rozruch vzbudilo také vydání a gramofonové desky "Kde končí svět“ s nahranými projevy řečníků na Palachově pohřbu.

Desek se vylisovalo skoro 20 tisíc, ale třetina byla zničena. "Za účelem ověření, zda skutečně předmětné gramofonové desky byly v prodeji, byl proveden průzkum v pražských prodejnách KNIHA a Gramodesky a bylo zjištěno viz. přiložené úřední záznamy, že gramofonové desky s názvem "Kde končí svět“ skutečně byly v prodeji a ve většině případů byly již rozprodány," popisuje jeden z dokumentů.

Tajní zaplatili hrobníkům koňak při exhumaci

StB se také intenzivně zajímala o hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech, který se brzy po studentově smrti stal symbolem odporu proti režimu. Například bronzová náhrobní deska od sochaře Olbrama Zoubka byla na pokyn StB nejdříve odstraněna, a později dokonce roztavena.

V roce 1973 se pak tajná policie rozhodla Palachovy tělesné pozůstatky exhumovat a zpopelnit. StB kvůli tomu vypracovala speciální plán popisující, jak donutit matku a bratra Jana Palacha, aby s tímto krokem souhlasili.

"V případě, že PALACHOVÁ kategoricky odmítne a nepřipustí jakoukoliv manipulaci, bude jí dáno na vědomí, že místo hrobu je podnětem rušivých jevů a výtržností, ohrožuje obecný zájem a pořádek, a celý případ bude předán prokurátorovi," navrhuje dokonce jeden z policistů. Pozůstatky mrtvého mladíka byly nakonec převezeny do Všetat, kde Palach vyrůstal a kde po jeho smrti žila i jeho matka.

"Při exhumaci Jana PALACHA na Olšanských hřbitovech byly třem hrobníkům, kteří exhumaci prováděli, zakoupeny 2 lahve koňaku v ceně 220,- Kčs." konstatuje zpráva StB popisující tuto událost.

Palachova rodina si ale neoddychla ani poté. Do Všetat za mrtvým studentem totiž jezdili zahraniční novináři a lidé, kteří si chtěli jeho vzpomínku připomenout. StB se proto snažila Palachovu matku izolovat od novinářů.

Plánek VB, místo upálení Jana Palacha



Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plameny v podkroví zranily ženu, letěl pro ni vrtulník
Čtyřletá holčička vypadla z okna ve třetím patře, je těžce zraněná

Čtyřleté děvčátko v pátek v podvečer vypadlo z okna ve třetím poschodí domu v Jablunkově na Frýdecko-Místecku. Vážně zraněné dítě přepravil záchranářský...  celý článek

Ilustrační snímek
Při nehodě na Znojemsku zemřeli dva lidé, mezi zraněnými jsou i děti

Při srážce dvou osobních aut u obce Bantice na Znojemsku přišli v neděli odpoledne o život dva lidé. Při nehodě se zranilo dalších pět lidí, z toho tři děti....  celý článek

V pátek ráno se na 49. kilometru dálnice D1 srazilo osobní auto s kamionem...
Havárie autobusu uzavřela dálnici D1 u Prahy, lehce se zranilo 14 lidí

Nehoda uzavřela na 49. kilometru u Prahy dálnici D1 ve směru na Brno. Srazil se tu náklaďák s autem a autobusem. Čtrnáct cestujících bylo zraněných, dva...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.