Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lidských pochodní bylo třicet, říká historik

  9:47aktualizováno  9:47
Sebeupálení Jana Palacha spustilo v tehdejším Československu úplnou vlnu podobných sebevražd. Od Palachovy smrti v lednu 1969 do dubna téhož roku se upálilo dalších dvacet devět lidí, kteří se k Palachovi hlásili. Lékaři tehdy mluvili o "epidemii".

Pietní deska s posmrtnou maskou Jana Palacha na budově Filozofické fakultě UK | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jenže Palachova smrt byla jasným protestem proti okupaci, motivy řady jeho následovníků podle historiků už tak jednoznačné nejsou.

Téma Palachových následovníků považují historici za ožehavý badatelský námět - nechtějí snižovat tak tragické činy. Na druhou stranu zase odmítají glorifikovat někoho, koho k sebevraždě dovedla duševní porucha.

K číslu 29 dospěl Milan Černý v časopise Česká a slovenská psychiatrie z října 2003. Jen dva další však považuje za jasné Palachovy následovníky: Jana Zajíce a Evžena Plocka.

Petr Blažek z Ústavu pro soudobé dějiny varuje: "Vstupujete na tenký led. Těžko po čtyřiceti letech hodnotit, jaké motivy a koho vedly k tak hraničnímu činu." Nezpochybnitelný je i podle něj Jan Zajíc, jenž se zapálil 25. února ze zoufalství nad tím, že Palachovy požadavky nebyly splněny.

Palachem se inspirovali

"Chtěl dát společnosti druhou šanci," říká Blažek. Za výkřik beznaděje považuje ještě smrt Evžena Plocka z dubna 1969. Naprostá většina dalších už neměla sílu Palachova skutku a nebyla spojována s politickými požadavky.

"Šlo o pouhou inspiraci způsobem smrti, aniž se chci dotknout jejich památky," dodává Blažek. Zpravidla to byli lidé, kteří měli problémy v rodině či v zaměstnání. I když svůj čin interpretovali jako protest spojený s Palachem.

Čestná stráž studentů u sochy sv. Václava v den Palachova pohřbu (25. ledna 1969)Podívejte se na unikátní barevné snímky z Palachova pohřbu

Smrt Josefa Hlavatého z Plzně (20. 1.) veřejnost už tehdy odmítla kvůli jeho dlouhodobým osobním problémům. Protestoval i několikrát trestaný Jaroslav Malinka v Brně (22. 1). "Všechny tyto lidské tragédie je nutné vnímat v dobovém kontextu - bylo několik měsíců po okupaci a lidé byli v šoku z Palachova upálení," připomíná Blažek.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře na Českokrumlovsku lámala stromy
V noci se přes jih Čech přehnaly bouřky, bez proudu byly tisícovky lidí

Během noci postupovaly od jihu na severovýchod Česka silné bouřky. Několik stovek domácností v jižních Čechách zůstává bez elektřiny. Dodávku energie se do...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.