Restituce šlechtického majetku najdete zde
Soud se nezabýval oprávněností konfiskace, posuzoval jen platnost příslušné vyhlášky.
"Obecné soudy, mezi něž patří okresní a krajské soudy, se nemohou podle platného právního řádu konfiskacemi zabývat. Nemůžeme se vyjadřovat k tomu, zda podmínky pro konfiskaci byly splněny či ne. Můžeme jen zkoumat, zda konfiskační vyhlášky nebyly nulitní," uvedl soudce Jaroslav Chmelík.
"Z nepřímých důkazů jsme vyvodili, že vyhláška, která se vztahovala na dědictví po otci Bertholda Thun-Hohensteina, nabyla řádně právní moci a majetek přešel v roce 1945 na stát," zdůvodnil verdikt Chmelík.
Spor o Choltický zámek přitom trvá již třináct let a za tuto dobu o něm několikrát rozhodoval okresní soud v Pardubicích i krajský soud.
Loni v září okresní soud šlechticovu žalobu zamítl. Podle soudce stát majetek řádně zkonfiskoval po druhé světové válce šlechticovu otci. Soudce poukázal i na to, že Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu. - více zde
Krajský soud nakonec verdikt potvrdil. Proti jeho rozhodnutí už není možné odvolání, lze ale využít mimořádný opravný prostředek.
"Samozřejmě můj klient využije možnosti dovolání u Nejvyššího soudu v Brně. V případě dalšího neúspěchu jsme připraveni i na další varianty, kdy bychom se obrátili na český ústavní soud a na evropský soud ve Štrasburku," řekl šlechticův advokát Miroslav Pytlík.
Odvolání vzalo zpět Kinského majetek
V zásadě stejný verdikt padl i ve dvou dalších žalobách, v nichž šlo o majetek z bývalého panství heřmanoměstecké větve rodu Kinských.
Podle původního rozsudku okresního soudu měly Kinskému připadnout v Čankovicích dva pozemky o rozloze šesti tisíc metrů čtverečních, patřící Jiřímu Řeháčkovi. Ten je dostal v devadesátých letech od Pozemkového fondu jako náhradu.
Chrudimský soud dospěl k závěru, že pozemky nebyly řádně konfiskovány a nový vlastník je nevydržel. Proto by měly připadnout Kinskému. - více zde
Senát krajského soudu, k němuž se restituent odvolal, ale Kinského žalobu zamítl.
"Krajský soud nesouhlasí s výrokem okresního soudu, že stát mohl majetek vydržet. Pokud se stát má chovat jako stát, pak musí jeho orgány vydávat vyhlášky, které jsou nenapadnutelné a vydržení proto nepřichází v úvahu. Obecný soud se ale nemůže zabývat přímo konfiskacemi. Předpokládáme, že stát v roce 1945 věděl komu a co konfiskuje," řekl předseda senátu Bořivoj Hájek.
Jaroslav Čapek, advokát Františka Oldřicha Kinského, argumentoval tím, že vyhlášky se měly původně týkat otce jeho klienta, protože je na nich uvedené jméno O. F. Kinský. Oldřich Ferdinand Kinský ale zemřel ještě před druhou světovou válkou.
"Podle názoru krajského soudu se ale jedná o dostatečné vymezení osoby, na kterou se konfiskace vztahuje a tou je skutečně František Oldřich Kinský. Jen chybou tehdejších státních orgánů došlo k přehození iniciál křestních jmen," uvedl při zdůvodnění verdiktu Hájek.
"Zatím nevím, jaké další kroky podnikneme. Počkám, až dostanu písemné vyhotovení rozsudku," uvedl po jednání advokát Čapek.
