Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc


RESTITUCE ŠLECHTICKÉHO MAJETKU

Výběr sporných restitucí týkajících se šlechtického majetku zabaveného podle Benešových dekretů, o kterých soudy rozhodovaly v poslední době.

Colloredo-MansfeldovéZámek v Dobříši
V květnu 2003 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové o vrácení renesančního zámku v Opočně Kristině Colloredo-Mansfeldové. Nepodařilo se totiž předložit důkaz o tom, že její otec Josef Colloredo-Mansfeld ztratil československé občanství a kolaboroval s nacisty. Pardubický Národní památkový ústav chystá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Další člen rodu, Jeroným Colloredo-Mansfeld, získal v roce 1996 zámek v Dobříši a další nemovitosti; ve věci rozhodl až Ústavní soud. Kristina Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku v Opočně domáhala od roku 1991. Zámek zkonfiskovali v roce 1942 Němci, po roce 1945 připadl na základě Benešových dekretů státu. Mansfeldové se tehdy o majetek začali soudit, v roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigrovali do Rakouska.

Zámek Hrubý RohozecWalderode
Pravděpodobně nejznámější kauza restitucí šlechtického majetku zabaveného po válce. Ve věci pozemkové úřady i soudy několikrát odmítly vydání majetku v odhadované hodnotě 3,5 miliardy korun poslednímu potomku rodu, Karlu Des Fours Walderode (zemřel v únoru 2000). Hlavním důvodem bylo sporné Walderodeho občanství. Podle rozhodnutí Ústavního soudu z letošního ledna ale není rakouská státní příslušnost v restituční kauze překážkou.

Po Walderodeho úmrtí vstoupila do řízení dědička, rakouská občanka Johanna Kammerlanderová. Letos v březnu ale semilský pozemkový úřad znovu nároky na majetek Karla Des Fours Walderode zamítl. Hlavním důvodem bylo jeho členství v Henleinově straně SDP. V červnu se právník rodiny Felix Nevřela proti tomuto rozhodnutí odvolal k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. V červenci pak podal u Okresního soudu v Semilech žalobu na vydání zámku Hrubý Rohozec a dalšího majetku Johanně Kammerlanderové.

Harrachové
Zámek Hrádek u NechanicTřiaosmdesátiletý potomek rodu Ernst Harrach, který trvale žije v Rakousku, žádá o vydání zámku Hrádek u Nechanic a dalších rozsáhlých pozemků. Harrach neuspěl s restituční žádostí, kterou loni zamítl Ústavní soud. Ten mu tehdy také doporučil, aby se svých nároků domáhal jinou právní cestou - proto se Harrach nyní majetku dožaduje u Okresního soudu v Hradci Králové na základě dědického práva.

Stát zkonfiskoval na základě Benešových dekretů majetek Harrachovu předkovi Janu Nepomuku Harrachovi (který byl podle památkářů členem nacistické strany a pomáhal německým okupantům) více než měsíc po jeho smrti. Podle Harrachova právníka Pavla Hrdiny však není možné něco zabavit mrtvému. Jiný právní názor ale říká, že to podle tehdejších předpisů (vycházejících ještě z rakouského práva) bylo v pořádku.

Park v BlanskuSalmové
Šlechtický rod Salmů vlastnil do konce druhé světové války rozsáhlý majetek na jižní Moravě. Nejvyšší správní soud v Brně řeší nejdůležitější otázku, zda byl poslední majitel Hugo Salm československým občanem; rozhodnutí padne na podzim. Loni rozhodl ministr vnitra Stanislav Gross o tom, že Salm československým občanem nebyl a majetek mu byl zabaven podle Benešových dekretů. V roce 1940 totiž získal na vlastní žádost německé občanství.

Historici také tvrdí, že byl členem tří nacistických organizací. Po válce sice žádal o československé občanství, než ale řízení skončilo, Salm zemřel a majetek byl zabaven. Nejvyšší správní soud v listopadu 2003 zřejmě definitivně zhatil nároky Salmů na navrácení 7000 hektarů pozemků na Blanensku včetně turisticky oblíbeného zámku v Rájci. Potvrdil totiž rozhodnutí ministerstva vnitra, že Hugo Salm nebyl československým občanem.

Kálnoky
Alexander Kálnoky v LetovicíchKoncem roku 2001 získal Alexander Kálnoky zpět zámek v Letovicích a okolní pozemky. O vrácení majetku žádal od roku 1992, pozemkový úřad ale jeho požadavek dvakrát zamítl. Kálnokymu byl jako maďarskému občanovi majetek zkonfiskován v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Brněnský krajský soud ale zjistil, že Kálnokyho nároky jsou oprávněné. Kálnoky totiž nebyl po světové válce stíhán za činy spáchané proti republice, nebyl kolaborant a měl nárok na československé občanství, čímž splnil podmínky pro vrácení majetku.

František Oldřich Kinský
Kinského soudní nároky najdete podrobně zde.

Zdroj: ČTK

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící