Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Těžká doba pro sociální demokraty v Evropě: nedokážou obhájit zájmy voličů

  16:20aktualizováno  16:20
Sociálnědemokratické strany dlouho patřily k tradičním politickým silám v Evropě. V současnosti ovšem skoro ve všech státech ztrácejí podporu. Podle politologa Lukáše Jelínka hledají voliči zastání u protestních a populistických stran, protože ty sociálnědemokratické nedokáží obhájit jejich zájmy.

Matteo Renzi, Martin Schulz a Bohuslav Sobotka | foto: koláž iDNES.cz

Ještě na začátku století dominovaly politice většiny západoevropských států a donedávna ovládaly i Evropský parlament. V posledních letech však podpora sociálnědemokratických stran vytrvale klesá. V minulém roce získala nezvykle nízký počet hlasů nejen česká ČSSD, špatného výsledku se dočkaly i sociálnědemokratické strany v Německu, Francii, Nizozemsku a Itálii, připomíná článek zpravodajského portálu Deutsche Welle.

Strany ztratily množství skalních voličů, protože zbývající dělnickou třídu oslovují populistická hnutí a strany krajní pravice jako například Národní fronta ve Francii, Svobodní v Rakousku, Strana pro svobodu Geerta Wilderse v Nizozemsku nebo AfD v Německu.

„Společným evropským trendem je nástup protestních, nesystémových populistických stran, které zvedají témata v minulosti spojovaná se sociální demokracií,“ vysvětluje pro iDNES.cz Lukáš Jelínek, politolog z Masarykovy demokratické akademie.

Itálie

Z výrazné porážky se nyní vzpamatovává Demokratická strana v Itálii. Strana expremiéra Mattea Renziho ve volbách zaznamenala nejhorší výsledek v historii: 18,7 procent a skončila až třetí za Berlusconiho středopravou koalicí a populistickým Hnutím pěti hvězd.

Podle politologa Martina Mejstříka byl katastrofální výsledek způsoben „nespokojeností obyvatel s politikou vlády a její neschopností prosadit klíčové reformy a zejména pak Renziho snahou o posunutí strany do politického středu za cenu odvrhnutí tradičních levicových témat.“ Renzi hned po volbách jako šéf strany rezignoval (více v článku Italským premiérem může být šéf Ligy severu, Renzi po volbách skončil).

Německo

Úspěchy německé SPD za Willyho Brandta ze 70. let, kdy strana dosáhla i 45 procent hlasů, jsou již dávno pryč. A nedosažitelný je i výsledek kolem 40 procent, jako tomu bylo za vlády kancléře Gerharda Schrödera na přelomu tisíciletí. Ve volbách do Spolkového sněmu v září 2017 získala SPD jen 20,5 procent, což je nejhorší výsledek od konce druhé světové války.

Elektorát SPD je unavený dlouholetou spoluprací s CDU/CSU, se kterou byla v průběhu posledních třinácti let dvakrát ve velké koalici. Ztracenou podporu, ať už vnitrostranickou, či voličskou, se nepodařilo v posledních volbách získat ani Martinu Schulzovi, bývalému předsedovi Evropského parlamentu (více v článku Volby v Německu vyhrála Merkelová s CDU. Slaví i krajně pravicová AfD).

Francie

Socialistická strana (PS) zažila své nejlepší období za prezidenta Françoise Mitteranda, který vládl v letech 1981-1995. Ještě v roce 2012 získala PS při volbách do Národního shromáždění absolutní většinu a její kandidát François Hollande vyhrál v prezidentských volbách.

Při loňských prezidentských volbách dostal kandidát Socialistické strany pouze šest procent hlasů a skončil až na pátém místě. Předběhli ho krajně levicový Jean-Luc Mélenchon i pravicově-nacionalistická Marine Le Penová, přičemž oba cílili na mladé voliče (více v článku Mélenchon je překvapením voleb. „Francouzský Chávez“ láká levicovými ideály). Socialistická strana po své loňské volební katastrofě momentálně z francouzského politického spektra zcela vymizela.

Francois Hollande (13. listopadu 2017)

Nizozemsko

Podobně dopadla při parlamentních volbách 2017 i nizozemská Strana práce (PvdA). Dříve silná strana, z jejíchž řad pocházeli tři pováleční premiéři, dostala 5,7 procenta hlasů a oproti roku 2012 ztratila těžko uvěřitelných 19 procentních bodů.

Nejhorším výsledkem ve své sedmdesátileté historii skončila až jako sedmá v pořadí. Velkým problémem je pro PvdA velké množství politických stran v nizozemském stranickém systému. O voliče nalevo od středu se musí dělit se Socialistickou stranou, Zelenou levicí a Demokraty 66. Nizozemští sociální demokraté také bojují s protiimigrační Stranou pro svobodu Geerta Wilderse, která obsadila v posledních volbách druhé místo.

Předseda nizozemské Strany práce, Peter Mertens (19. ledna 2018)
Lídr Strany pro svobodu Geert Wilders.

Švédsko

Od roku 1917 byli sociální demokraté mnohokrát nejsilnější silou v parlamentu, mezi lety 1932 až 1976 vládli nepřetržitě celých 44 let. Švédský sociální stát byl vzorem pro další evropské sociálnědemokratické strany. V devadesátých letech se ale systém blahobytu začal prodražovat a socialističtí předsedové vlád jsou proto nuceni ke škrtům. Strana kvůli tomu přišla o mnoho hlasů a strávila několik let v opozici. 

Současný předseda menšinové vlády sociálních demokratů a zelených, Stefan Löfven, je ale opět z řad sociální demokracie. V prosinci se ve Švédsku budou konat volby. V průzkumech obsazují sociální demokraté znovu první místo, jejich procentní zisk se odhaduje pouze na 30 procent. To je na švédské poměry katastrofální výsledek. Voliče straně odvádí pravicově-populistická strana Švédští demokraté, která kritizuje liberální politiku vůči uprchlíkům. Ta obsazuje v průzkumech třetí místo a odhaduje se, že získá 15 až 22 procent hlasů.

Rakousko

Také rakouští socialisté už zažili mnohem lepší časy. Od roku 1945 stál v čele 15 z 28 vlád kancléř z řad SPÖ. Do roku 1990 získávala při volbách do Národní rady více než 40 procent, v 70. letech dokonce kolem 50 procent hlasů. V posledních letech se ale zisky SPÖ stabilně pohybují mezi 25 a 30 procenty.

Rakouským specifikem jsou časté velké koalice s konzervativní lidovou stranou ÖVP. Dlouhodobá politika konsenzu je pro druhou rakouskou republiku typická, často se také mluví o „věčné velké koalici“. Tato praxe podnítila opětovný vzestup Svobodné strany Rakouska, která nyní vytvořila koalici s ÖVP, zatímco SPÖ se musela stáhnout do opozice.

Česká republika

Sociální demokraté v Česku získali v posledních volbách pouze 7,27 procenta, což je nejhorší výsledek od doby, kdy Miloš Zeman oprášil předválečnou slávu strany. Po revoluci stála ČSSD v čele pěti vlád a její členská základna vystoupala až k 26 000 členům. Ještě v předčasných volbách v roce 2013 s 20 procenty vyhrála.

Česká sociální demokracie se podle politologa Jelínka potýká se stejnými problémy jako její sesterské strany. „Sociálně demokratické strany se v posledních desetiletích vzdalovaly voličům. Špatně vysvětlovaly své kroky na vládní úrovni a zanedbaly tím budování a udržování svého elektorátu,“ dodává Jelínek. 

Stranu, kterou se nyní snaží vzřísit Jan Hamáček, je navíc názorově rozštěpená v postoji k prezidentu Zemanovi, ztrácí podporu zejména mladých voličů a zmítá se v personální krizi. Tenčí se také členská základna strany (psali jsme zde: Novým předsedou ČSSD je Hamáček, je ochoten jednat o vládě s ANO).

Bohuslav Sobotka (14. června 2017)
Lubomír Zaorálek (21. října 2017)

Velká Británie

Oproti ostatním evropským socialistickým stranám zažívá Labouristická strana opět vzestup. Od doby, co vedení v roce 2015 převzal Jeremy Corbyn, získává nové voliče a zvětšila se i její členská základna. Nyní má skoro 600 000 členů, tolik měla naposledy před čtyřiceti lety. 

„Vzestup labouristické strany hodně souvisí s bezradností konzervativní strany Theresy Mayové nad provedením brexitu. Labouristé si přejí zachování Velké Británie v ekonomických strukturách Evropské unie, a jsou proto vnímáni jako menší zlo,“ myslí si Jelínek. Corbynovi se také díky jeho přímočarosti podařilo mobilizovat mladé voliče.

Charismatičtí levicoví vůdci dokázali v poslední době uhranout mladé voliče i v dalších západních zemích. V USA se to povedlo při prezidentských primárkách Berniemu Sandersovi a ve Francii během prezidentských voleb Jean-Lucu Mélenchonovi (více v článku Mileniálové na Západě mašírují doleva, uhranuli je veteráni socialismu).




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

Česko zasáhla vichřice. Nejezdily vlaky, výpadky jsou v dodávkách elektřiny

Kvůli vichřici vyjížděli hasiči v Karlovarském kraji hlavně k popadaným...

Česko v neděli večer a v noci na pondělí zasáhla bouře Fabienne. Na desítkách míst kvůli popadaným stromům nejezdily...



All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...

Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v Paříži plán na pomoc chudým....

Země, které v migrační otázce neprojevují solidaritu, by měly být vyloučeny z schengenského prostoru. Na summitu v...



Další z rubriky

Sexuálně jsem neobtěžoval, nezastraší mě, tvrdí Trumpův kandidát Kavanaugh

Kandidát na soudce nejvyššího soudu USA Brett Kavanaugh během slyšení v Senátu...

Kandidát Bílého domu do Nejvyššího soudu USA Brett Kavanaugh v televizi opět odmítl obvinění ze sexuálních útoků....

Rusko pátrá, kdo vynesl informace o údajných agentech ve Skripalově kauze

Údajní útočníci na Sergeje Skripala Alexander Petrov a Ruslan Boširov na...

Ruská tajná služba FSB hledá zdroj, který poskytl novinářům osobní údaje dvou údajných pachatelů březnového útoku na...

KOMENTÁŘ: Evropský poločas štěpení, v EU proti sobě stojí dva tábory

Maďarský premiér Viktor Orbán (5. července 2018)

Hraje se doslova o všechno. Hlavně o příští podobu Evropy. Ta se totiž v těchto dnech výrazně štěpí. Dožívá své dny....

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.



Najdete na iDNES.cz